Ukrajina letos stíhačky F-16 nedostane, tvrdí Kyjev. Ruská převaha ve vzduchu brzdí protiofenzivu

Ukrajina nebude mít letos na podzim ani v zimě k dispozici stíhací letouny F-16 ze západních zemí. Uvedl to mluvčí ukrajinského letectva. Kyjev s partnery jedná už řadu měsíců, zatím ale nezačal ani výcvik pilotů. Ten přitom zabere alespoň půl roku. Podle médií je překážkou k dodání strojů i nutný jazykový kurz, který zabere řadu měsíců ještě před začátkem samotného školení. Šéf NATO Jens Stoltenberg ve čtvrtek uvedl, že Ukrajina nejspíš získá moderní stíhací letouny od zemí Aliance, konečné rozhodnutí ale zatím nepadlo. Rusko má podle expertů nyní na nebi jasnou převahu.

„Bohužel je již nyní zřejmé, že během letošního podzimu a zimy nebudeme schopni bránit Ukrajinu letouny F-16,“ uvedl ve středu večer mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat, jehož citoval ruskojazyčný web BBC. „Do tohoto letounu jsme vkládali velké naděje. Že se stane součástí protivzdušné obrany a bude nás schopen ochránit před raketovým a dronovým terorismem,“ řekl Ihnat.

Stoltenberg později v reakci konstatoval, že dodávky zbraní bojující Ukrajině mohou pomoci při stávající ukrajinské ofenzivě a „je naprosto možné“, že mezi těmito dodávkami budou i moderní stíhací letouny.

Podle mluvčího ukrajinského letectva se výcvik ukrajinských pilotů a personálu pohnul kupředu. Výcvik Ukrajinců na letounech americké výroby zatím nezačal, Kyjevu jej ale nabízí Dánsko a Rumunsko za podpory dalších zemí včetně Spojených států.

Povinný jazykový kurz

Podle zjištění deníku The Washington Post (WP) byl začátek výcviku už několikrát odložen a nyní se počítá s tím, že první skupina šesti Ukrajinců jej dokončí nejdříve příští léto.

Podle médií je faktorem pro opakované odsuny také jazyková bariéra. WP uvádí, že i piloti, kteří hovoří plynně anglicky, budou muset absolvovat čtyřměsíční jazykový kurz v Británii, aby se naučili terminologii potřebnou k ovládání letounů. 

Výuku budou mít společně s pozemním personálem, který na tom může být s angličtinou hůř než piloti. Výcvik celých posádek dohromady požadovalo podle ukrajinských činitelů Dánsko. Tamní ministerstvo obrany se k záležitosti odmítlo vyjádřit, píše WP.

Bojový výcvik, který bude trvat přibližně šest měsíců, se kvůli tomu odsouvá na leden 2024, uvádějí ukrajinští představitelé. Druhá skupina, čítající rovněž okolo šesti pilotů, by měla zahájit výcvik půl roku po té první, tedy přibližně na konci příštího roku.

„Označil bych to za průtahy,“ řekl jeden z nejmenovaných ukrajinských představitelů. Spolu s ostatními se shoduje, že nechce být vůči evropským a americkým spojencům kritický, protože se obává, že by vypadal nevděčně, píše WP.

Konec nadějí na okamžitou posilu

Kyjev podle WP ve svých opakovaných žádostech doufal, že stíhačky budou představovat okamžitou posilu pro ukrajinské letectvo. Spojené státy ale mají odlišnou vizi: stíhačky F-16 jsou podle nich základním kamenem pro přeměnu Ukrajiny na dobře vyzbrojenou regionální mocnost, která bude moci Rusku čelit i do budoucna.

„Stroje F-16 se týkají našeho dlouhodobého závazku vůči Ukrajině a představují kapacitu, která nebude relevantní pro současnou protiofenzivu,“ uvedl tiskový mluvčí Pentagonu Patrick Ryder s odkazem na současné snahy ukrajinské armády o průlom na východní a jižní frontě.

Jedním z hlavních faktorů, který brání ukrajinské protiofenzivě, je v současnosti přitom právě ruská letecká převaha, řekl ČT zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín. „Ukrajina bude mít před sebou velmi těžkou válečnou zimu, která bude možná ještě horší než ta, kterou jsme tady prožili letos,“ komentoval odklad dodávek F-16.

Část ukrajinských letadel pochází ještě z dob Sovětského svazu. „Velmi často se mluví o letounech MIG 29, které dostali Ukrajinci mimochodem i ze Slovenska a z Polska. To jsou letadla generačně velmi stará a samozřejmě nemůžou soupeřit s modernějšími letadly, která mají Rusové,“ upozornil bývalý náčelník Generálního štábu AČR Jiří Šedivý.

Rusové navíc mají převahu i co do počtu letounů, doplnil Šedivý. „Myslím, že to je špatná zpráva. Ukrajinci měli už dávno dostat kvalitní nadzvuková víceúčelová letadla, která budou schopná vybojovat alespoň rovnovážný stav ve vzdušném prostoru a zároveň podporovat pozemní vojska,“ míní armádní generál ve výslužbě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 41 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 5 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 9 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 12 hhodinami
Načítání...