Ukrajina má na bojišti nejsilnější pozici za poslední rok, tvrdí Sybiha

Kyjev má proti Rusku na bojišti nejsilnější pozici za poslední rok, a to díky dronům, protivzdušné obraně a asymetrickým krokům. Na setkání s novináři to prohlásil ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, jak informují ukrajinská média včetně agentur Ukrinform či Interfax-Ukrajina. Moskva v současné době okupuje asi devatenáct procent ukrajinského území.

„Naši situaci lze podle mě popsat následovně. Držíme pozice. Ve skutečnosti je pozice na bojišti nejsilnější nebo nejpevnější za poslední rok. Opravdu nejsilnější,“ prohlásil Sybiha. „Ruskou početní výhodu jsme minimalizovali díky dronům,“ uvedl s tím, že ruská převaha v počtu vojáků už není na frontě rozhodujícím faktorem.

Druhým důležitým prvkem, který Ukrajinu ve válce posílil, je protivzdušná obrana, která dokáže zlikvidovat až devadesát procent vzdušných cílů, řekl šéf diplomacie. „To je naše nová geopolitická síla,“ sdělil Sybiha.

O ukrajinské drony se zajímají mimo jiné Japonsko, evropské země či státy v oblasti Perského zálivu, které od konce února čelily íránským útokům v americko-izraelské válce proti Teheránu.

Dalším prvkem současného silného postavení Ukrajiny jsou podle Sybihy asymetrické akce proti nepříteli. „Asymetrie v myšlení, asymetrie v budování taktiky, v rozvoji technologií,“ řekl.

Zlepšení pozice pro vyjednávání

Úspěchy na bojišti jsou podle ukrajinského ministra zároveň podporou pro diplomacii. „Pro nás znamená situace na bojišti posílení naší vyjednávací pozice,“ uvedl. „Ukazujeme našim partnerům, že pokud se chceme posunout blíže k míru, ke spravedlivému míru, pak musíme v první řadě posílit naši vyjednávací pozici,“ dodal.

O zlepšení situace na bojišti před týdnem hovořil také hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj, když ohlásil, že Ukrajina v březnu osvobodila asi padesát kilometrů svého území.

Agentura AFP na začátku dubna s odvoláním na data amerického Institutu pro studium války napsala, že ruské vojsko od konce roku 2025 zpomaluje postup a v březnu poprvé za 2,5 roku nezaznamenalo téměř žádné územní zisky. Invazní armáda se podle AFP v březnu zmocnila 23 kilometrů čtverečních a na některých místech kontrolu nad územím ztratila.

Březnový postup Rusů agentura označila za nejmenší od září 2023. V únoru Rusko obsadilo 123 kilometrů čtverečních a v lednu 319 kilometrů čtverečních ukrajinského území.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 mminutou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 19 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...