Ukrajina prohlásila Rusko za teroristický stát. Do bojů už údajně nasadila i raketomety z Česka

Nahrávám video

České raketomety RM-70 byly podle serveru Defense Express již nasazeny do bojů proti ruským invazním silám, které napadly Ukrajinu. Podle britské rozvědky Rusové do své ofenzivy v Donbasu pravděpodobně nasadili nová bojová vozidla pro podporu tanků Terminator. Ukrajinský parlament schválil zákon, jenž označuje Rusko za teroristický stát. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl zrušit zákaz odjezdu ze země pro muže v branném věku, denně podle něj umírá až 100 lidí.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Raketomety RM-70 díky podvozkům Tatra mají významnou výhodu nad ruskými raketomety BM-21 Grad, napsal v neděli zmíněný server.

O nasazení českých raketometů ukrajinskými silami do bojů podle serveru svědčí i rostoucí počet videí, které zachycují střelbu z RM-70. Zprávy o jejich předání ukrajinským silám se objevily přibližně před měsícem, ale dosud se neví, kolik těchto vozidel má Ukrajina k dispozici.

Ačkoliv RM-70 a BM-21 využívají rakety stejné ráže 122 milimetrů, český raketomet má podle ukrajinského serveru některé mimořádné výhody. Hlavně jde o podvozek, který namísto šasi kamionu Uralu využívá podvozek Tatra v uspořádání pohonu 8x8, což spolu s lepším motorem dává jisté výhody.

Významná  je i skutečnost, že tento podvozek umožňuje k raketometu umístit systém automatického nabíjení, a to celým palebným průměrem, tedy dalšími 40 raketami. Jejich nabití do raketometu trvá za pomoci hydraulického systému jen pár minut, zatímco ruční nabíjení BM-21 klidně zabere i hodinu. Výrazné zkrácení času nabíjení je mimořádné důležité v boji zaměřeném na umlčování nepřátelské palby, dodal server. 

Londýn: Rusové nasadili vozidla BMP-T Terminator

Britská rozvědka ve své zprávě k situaci na ukrajinských bojištích, kterou zveřejnilo na Twitteru ministerstvo obrany, uvedla, že Rusko pravděpodobně nasadilo do ofenzivy v Donbasu ve směru na Severodoněck svou jedinou akceschopnou jednotku nových bojových vozidel BMP-T Terminator.

Jejich přítomnost naznačuje, že do tohoto útoku je zapojené centrální uskupení vojsk, které jako jediné tato vozidla určená pro podporu tanků má. Nicméně podle Londýna není pravděpodobné, že by nasazení maximálně deseti Terminátorů mohlo nějak významně ovlivnit průběh operace.

Bělorusko podle Kyjeva zesílilo pohraniční průzkum

Běloruská armáda podle Ukrajinců zintenzivnila průzkum na hranicích s Ukrajinou, v oblasti Volyně a Polesí. „Jednotky běloruské armády posílily průzkum, rozmístily další elektronická pozorovací zařízení do pohraničních částí Homelské oblasti,“ uvádí ukrajinská armáda. Podle ní stále existuje nebezpečí raketových útoků a náletů z Běloruska na cíle v Ukrajině. Mluvčí ministerstva obrany Oleksandr Motuzjanyk řekl, že na pozicích na hranici, v Brestské a Homelské oblasti, je sedm běloruských praporů.

Náčelník generálního štábu běloruské armády Viktar Gulevič minulý týden ohlásil vyslání příslušníků sil speciálních operací na hranici s Ukrajinou.

Velení ukrajinské armády dále hlásí, že ruská armáda rozmístila v Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou rakety krátkého doletu Iskander-M. Tyto systémy Rusové během invaze hojně využívají. Rusko také v této části své země navyšuje podle Kyjeva logistiku a opravuje základny.

V Charkovské oblasti se Rusové podle Kyjeva snaží zabránit v postupu Ukrajinců k mezistátní hranici, v Sumské a Černihivské oblasti ostřelovali obce i infrastrukturu.

V Doněcké oblasti Rusové připravují novou ofenzivu ve směru na Slovjansk a snaží se dosáhnout administrativní hranice s Luhanskou oblastí, píše vedení ukrajinské armády. Pokračuje podle něj ostřelování obcí i infrastruktury na Donbasu.

V Luhanské oblasti zničili Rusové most mezi městy Severodoněck a Lysyčansk, uvedl podle webu stanice CNN předseda regionální administrativy Serhij Hajdaj. Podle něj to výrazně zkomplikuje evakuace civilistů a dopravu humanitární pomoci, v tuto chvíli nicméně spojení mezi oběma městy existuje.

Kyjev: Rusko chce obsadit celou Chersonskou oblast

Generální štáb ukrajinské armády také uvedl, že se Rusko připravuje obsadit zatím neokupované části Chersonské oblasti. Velké množství ruských vojáků se soustředí jižně od záporožského města Huljajpole.

Rusové se mohou připravovat k ofenzivě, při níž chtějí obsadit sever Chersonské oblasti a posunout se směrem k městu Záporoží. Soudí to americký Institut pro výzkum války (ISW), i když v sobotu nebyla ruská ofenziva směrem k jihu patrná.

Správa Chersonské oblasti uvádí, že ruští okupanti doplňují jednotky na severu této části Ukrajiny vojáky z Archangelska a připravují se na boje v oblasti mezi Chersonem a Mykolajivem. 

Policie: Téměř třináct set lidí zabili okupanti v Kyjevské oblasti

Počet zjištěných obětí zabitých ruskými silami v době okupace míst v Kyjevské oblasti se přiblížil k třinácti stům. Podle agentury Unian o tom informovala tisková služba oblastní správy policie. V sobotu vyšetřovatelé a kriminalisté exhumovali těla dalších dvou obyvatel obce Buzova. Oběťmi jsou postarší žena, která zemřela koncem února na dvoře svého domu, a její sedmadvacetiletý vnuk, jehož okupanti zabili v březnu. Oba příbuzní pohřbili na místním hřbitově.

Po stažení ruských jednotek z Kyjevské oblasti ukrajinská armáda a místní úřady našly hromadné hroby a množství obětí v řadě měst a vesnic. Tyto pozůstatky ruské okupace vyvolaly bouřlivé mezinárodní odsouzení, zejména kvůli stovkám povražděných civilistů v Buče. V Kyjevě už stanul před soudem první ruský voják, který se přiznal k zabití civilisty.

Parlament: Rusko je teroristický stát

Ukrajinský parlament schválil zákon, který zakazuje symboly používané ruskými silami při agresi na Ukrajině a který označuje Rusko za teroristický stát. Nejvyšší rada také prodloužila o 90 dnů válečný stav a všeobecnou mobilizaci, které vstoupily v platnost 24. února po zahájení ruské invaze. 

Podle agentury DPA řada odborníků považuje prodloužení válečného stavu za ukazatel toho, na jak dlouhé trvání bojů se Kyjev aktuálně připravuje. Zelenskyj na tiskové konferenci s polským prezidentem Andrzejem Dudou odmítl rušit zákaz odjezdu mužů v branném věku z Ukrajiny, když dostal dotaz ohledně petice s 25 tisíci podpisy.

„Nevím, komu by měla být ta petice určena. Možná mně. Možná by ale měla být adresována rodičům, kteří přišli o své syny, bránící za cenu svého života tu či onu oblast, to či ono město? A víte, že to většinou nebyla jejich města, ve kterých se narodili,“ řekl.

„Dneska nejméně 50 až 100 lidí denně může umírat na nejtěžším směru (ruské ofenzivy), na východě. Brání náš stát, naši nezávislost,“ prohlásil prezident.

„Když se na mne obracejí s peticí, aby naši muži směli během válečného stavu odjet z našeho státu, soudím, že ta petice vůbec není určena mně,“ dodal s tím, že tolik o petici z lidského hlediska. A z právního hlediska zákon stanoví lhůtu, dokdy se má na jakoukoli petici odpovědět. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 3 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 7 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 9 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 12 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 13 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 14 hhodinami
Načítání...