Ukrajina žádá Česko o vydání Rusa Frančettiho. Moskva varovala před provokacemi

Ukrajinské úřady podle ministra zahraničí Oleha Nikolenka dokončují žádost o vydání Alexandra Frančettiho, ruského občana zapojeného do anexe Krymu. Černínský palác informoval, že Kyjev o Rusovo vydání již požádal. Nikolenko také potvrdil, že české úřady zatkly Frančettiho právě na ukrajinskou žádost. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov doufá, že česká strana bude pečlivě dodržovat zákony a „nepoddá se politickým provokacím“.

„Zadržení je výsledkem společného postupu ukrajinských a českých právních orgánů, jehož cílem je přivést Alexandra Frančettiho k odpovědnosti za spáchání řady trestných činů proti našemu státu, konkrétně pak za účast v ruské okupaci Krymu,“ prohlásil v pondělí Nikolenko.

Kyjev podle slov jeho mluvčího nyní pracuje na dokončení nezbytných procesů pro Frančettiho předání ukrajinské justici. České policejní prezidium o zadržení ruského občana na základě mezinárodního zatykače informovalo v neděli. Ukrajinská generální prokuratura sdělila, že kvůli vydání Frančettiho se na Prahu obrátila v srpnu 2020.

České ministerstvo zahraničí poznamenalo, že Ukrajina už o Frančettiho vydání požádala. „V současné době je věc posuzována kompetentním státním zastupitelstvím, kterým je Městské státní zastupitelství v Praze. Posuzuje podání návrhu na vzetí osoby do vazby, taktéž je příslušné k provedení předběžného šetření podle zákona o mezinárodní spolupráci,“ vysvětlil mluvčí resortu Vladimír Řepka.

O splnění zákonných podmínek pro extradici budou následně rozhodovat soudy. „Teprve po projednání věci před příslušnými soudy bude moci být eventuálně spis předložen ministerstvu spravedlnosti,“ dodal český mluvčí. K případnému vydání musí dát následně souhlas také česká ministryně spravedlnosti. Extradiční proces obvykle trvá nejméně několik měsíců.

„S ohledem na aktuální procesní fázi řízení o vydání ministerstvo spravedlnosti není oprávněno se vyjadřovat k tomu, zda je ve smyslu platné legislativy vydání ve věci přípustné, respektive zda je žádost Ukrajiny důvodná,“ uzavřel Řepka.

Lavrov chce znát důvod pro Frančettiho zadržení

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pondělí prohlásil, že česká strana ruské orgány zatím neinformovala. „Příslušné otázky byly zaslány prostřednictvím ruského velvyslanectví v České republice,“ doplnil Lavrov s tím, že by se Kreml rád dozvěděl, jaký mělo Česko pro zadržení Frančettiho důvod.

„Chceme pochopit, o co se jedná, a doufáme, že české úřady budou pečlivě dodržovat zákonné principy a nepoddají se politickým provokacím,“ podtrhl rovněž šéf ruské diplomacie.

Podle vyjádření Černínského paláce z pondělního odpoledne úřady informovaly o Frančettiho zadržení ruské velvyslanectví v Praze i ukrajinskou stranu. „Další kroky jsou nyní plně v kompetenci příslušných justičních orgánů. Případ nemá žádnou souvislost s česko-ruskými vztahy. Postup českých orgánů vychází výhradně ze závazků ČR v oblasti mezinárodní policejní spolupráce a jedná se o standardní extradiční řízení,“ konstatuje česká diplomacie.

Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová avizovala, že Moskva zaslala nótu českému ministerstvu a žádá podrobné informace o motivech českého jednání. „Velvyslance jsme upozornili, že pokračování destruktivní linie Prahy vůči Rusku a jeho občanům povede z iniciativy české strany k další degradaci bilaterálních vztahů a nezůstane bez reakce z naší strany,“ zdůrazňuje Zacharovová.

Frančetti pobývá v Praze a na Krymu

Frančetti byl podle dřívějších informací serveru iRozhlas šéfem jedné z polovojenských formací, které se v roce 2014 aktivně podílely na anexi Krymu. V okolí Sevastopolu vedl rozvědnou skupinu Severní vítr, která měla chránit město před možnými útoky. Do Sevastopolu přijel podle vlastních slov dva dny před vypuknutím konfliktu, tedy 25. února 2014. Potvrdil také, že skupina spolupracovala s vedením ruské námořní flotily.

Portál iRozhlas v roce 2019 napsal, že Frančetti má od počátku tisíciletí trvalý pobyt v Praze, kde se živí jako fitness trenér a podniká. Střídavě žije v české metropoli a na Krymu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 40 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 1 hhodinou

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 4 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 5 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 6 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 7 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...