Ukrajinci získávají půdu pod nohama, prohlásil Stoltenberg při překvapivé návštěvě Kyjeva

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg nečekaně navštívil Kyjev. Po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským oznámil, že Aliance dodá zemi další munici za desítky miliard korun. Potvrdil také, že vzdušný prostor nad Rumunskem kvůli častým ruským útokům u hranic začalo střežit více amerických stíhaček. Zelenskyj požádal NATO o poskytnutí více protiletadlových systémů, které by čelily ruským útokům na energetickou infrastrukturu země.

Ukrajinské síly nadále postupují ve své protiofenzivě, hodnotí vývoj šéf Aliance. Každý metr, který získají, Rusové ztrácejí, prohlásil v Kyjevě. Ukrajinci podle něj „postupně získávají půdu pod nohama“. Jak dodal, zatímco oni bojují za své rodiny a za svobodu, Rusové za „imperiální bludy“ Moskvy.

Zatímco Ukrajina má silnou podporu od všech spojenců v NATO i mnoha dalších zemí, pozice Ruska na světové scéně oslabila, prohlásil šéf Aliance. Moskva je odříznuta od mezinárodních summitů a nezbylo jí nic jiného, než pokud jde o zbraně, hledat podporu u režimů, jako je Írán a Severní Korea, poznamenal Stoltenberg.

Generální tajemník NATO dorazil na Ukrajinu již popáté ve své funkci, podruhé od velké ruské invaze zahájené loni v únoru.

Stoltenberg připomněl, že spojenci poskytují Ukrajině i nadále vojenské vybavení a systémy, které jim pomáhají invazi zastavit. Jde mimo jiné o moderní tanky, sofistikované raketové systémy, systémy protivzdušné obrany, ale i o výcvik pilotů letounů F-16.

„Čím bude Ukrajina silnější, tím se přiblížíme k ukončení ruské agrese,“ řekl Stoltenberg. „Rusko by mohlo složit zbraně a ukončit tuto válku už dnes, Ukrajina tuto možnost nemá. Ukrajinská kapitulace by neznamenala mír, ale brutální ruskou okupaci. Mír za každou cenu by nebyl žádný mír,“ dodal šéf NATO a podpořil Zelenského desetibodový mírový plán.

„Budoucnost Ukrajiny je v NATO,“ zdůraznil následně Stoltenberg na tiskové konferenci po boku ukrajinského prezidenta. Aliance bude stát na straně Kyjeva tak dlouho, jak to bude potřeba, konstatoval dále Stoltenberg.

Kontrakty na klíčovou munici

NATO má podle něj nyní uzavřeny rámcové smlouvy se zbrojařskými společnostmi v hodnotě 2,4 miliardy eur (58,5 miliardy korun), pokud jde o dodávky klíčové munice. Tyto smlouvy umožní členským státům NATO doplnit si vyčerpané zásoby a zároveň nadále poskytovat tolik potřebnou munici Ukrajině.

Samotná Ukrajina je podle Stoltenberga „nyní blíže NATO, než kdy byla“. Už v létě vznikla mimo jiné Rada NATO–Ukrajina, její první zasedání se uskutečnilo na summitu NATO ve Vilniusu 12. července.

Podle ukrajinského prezidenta je vstup Ukrajiny do Severoatlantické aliance jen otázkou času. „Děláme vše pro to, abychom se k tomuto okamžiku přiblížili,“ řekl.

Zelenskyj odjížděl z červencového summitu s vyhlídkou na další vojenskou i finanční podporu a s dohodou o urychlení budoucího procesu přijetí do NATO. Konkrétní nabídku na připojení k Alianci nicméně nedostal.

Snahy o posílení protiletecké obrany

Se Zelenským jednal v Kyjevě také nový britský ministr obrany Grant Shapps. Rozhovor se týkal posílení ukrajinské protivzdušné obrany. „Jménem celého národa vám děkuji za vše, co pro nás děláte. Jsme vděční za vaši pomoc – vojenskou, finanční, humanitární. Velmi si ceníme toho, že se na vás můžeme spolehnout,“ prohlásil Zelenskyj.

Ukrajinský prezident vyzdvihl obrannou spolupráci Kyjeva a Londýna, která podle něj umožnila Ukrajině výrazně rozšířit své schopnosti na bojišti o zbraně dlouhého doletu.

Británie letos dodala Ukrajině střely Storm Shadow. Tyto rakety podle médií několikrát úspěšně zasáhly cíle na Ruskem okupovaném Krymu, včetně nedávného zásahu loděnice v Sevastopolu. „Jsem odhodlaný dál pokračovat ve vojenské podpoře ze strany Británie, zejména v době, kdy se blíží chladné zimní počasí,“ uvedl Shapps.

Společná výroba zbraní

Kyjev ve čtvrtek navštívil i francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu. „S vašimi ministry jsem probíral konkrétně to, jak vám může pomoci francouzský průmysl. V této práci budeme samozřejmě pokračovat,“ řekl Lecornu na videu, které Zelenskyj zveřejnil na svém telegramovém účtu.

Podle agentury AFP ministra na Ukrajině doprovází představitelé francouzských zbrojařských firem, mezi nimiž nechybí například zástupci firmy Nexter, která vyrábí samohybné houfnice Caesar, jež ukrajinská armáda od Paříže už obdržela. Zastoupená je i společnost SME Delair, která v létě na Ukrajinu dodala 150 průzkumných dronů.

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov po setkání s Lecornuem řekl, že země plánují společnou výrobu zbraní na ukrajinském území. „Dosud jsme dováželi, nyní se snažíme umístit výrobu na Ukrajině a doufáme, že po válce budeme schopní zbraně vyvážet,“ citovala Umerova agentura AFP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 mminutou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 18 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...