Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
Guvernér ukrajinské centrální banky Andrij Pyšnyj agentuře Bloomberg sdělil, že pokud včas nedorazí potřebné finanční prostředky ze zahraničí, bude muset jeho instituce v krajním případě obnovit přímé půjčování peněz ministerstvu financí. Tyto peníze by se pak použily k hrazení platů vojáků a dalších nezbytných výdajů.
Problémy Ukrajiny ohledně financování obrany přicházejí v době, kdy ruský rozpočet těží z růstu cen ropy, který je důsledkem konfliktu na Blízkém východě. Ten koncem února odstartovaly americko-izraelské útoky na Írán. Konflikt navíc odčerpává vojenské zdroje Spojených států i pozornost amerického prezidenta Donalda Trumpa, což odsouvá do pozadí diplomatické snahy o dosažení míru mezi Ruskem a Ukrajinou, píše Bloomberg.
Spojené státy po Trumpově návratu do Bílého domu na začátku loňského roku prakticky ukončily přímou pomoc Kyjevu. Ponechaly tak platby za zbraně i finanční podporu Kyjeva na bedrech Evropy.
Půjčka od Evropské unie
Evropská unie loni v prosinci schválila, že Ukrajině půjčí 90 miliard eur, Maďarsko však následně tuto půjčku zablokovalo. První peníze z půjčky měly dorazit na Ukrajinu v dubnu, maďarský premiér Viktor Orbán ale hodlá půjčku blokovat, dokud Ukrajina neobnoví tranzit ruské ropy ropovodem Družba.
Osud půjčky zřejmě zůstane dál nejistý přinejmenším do parlamentních voleb v Maďarsku, které jsou plánovány na 12. dubna, píše Bloomberg. Předvolební průzkumy naznačují, že Orbánovu nacionalisticko-konzervativní stranu Fidesz by mohla porazit opoziční Tisza pod vedením Pétera Magyara.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek na síti telegram v souvislosti se zablokovanou půjčkou od EU uvedl, že jeho země doufá v „alternativu, která by Ukrajině umožnila přístup k těmto finančním prostředkům“. Dodal, že jinak bude ukrajinská armáda čelit nedostatku financí. Varoval, že nedostatek financí by zasáhl rovněž výrobu dronů a nákupy systémů protivzdušné obrany.
Další komplikace
Kyjev má teď navíc problémy s plněním podmínek čtyřletého úvěrového programu v objemu 8,1 miliardy dolarů (téměř 173 miliard korun), který Ukrajině v únoru schválil Mezinárodní měnový fond. Ukrajinský parlament stále neschválil změny daňových zákonů, které jsou podmínkou pro uvolnění dalších peněz z programu. Kyjev zatím z tohoto programu obdržel 1,5 miliardy dolarů.
Situaci Ukrajiny komplikuje i sílící neochota některých členských států přispívat na nákupy amerických zbraní pro Ukrajinu. Kyjev odhadl, že na tyto nákupy bude letos potřebovat patnáct miliard dolarů, píše Bloomberg.
Ukrajina bude podle odhadů ukrajinských finančních úřadů letos potřebovat zahraniční pomoc v celkovém objemu 52 miliard dolarů. Předseda finančního výboru ukrajinského parlamentu Danylo Hetmancev minulý měsíc v rozhovoru s časopisem Forbes uvedl, že v případě pokračujících problémů s financováním by mohl Kyjev již v dubnu čelit „finanční tragédii“.
„Situace je napjatá,“ podotkl bezpečnostní expert z Univerzity Karlovy Vlastislav Bříza, podle něhož se zdá, že Ukrajina má zdroje do poloviny nebo konce května. „Ale i kdyby nemělo dojít k odblokování oné unijní půjčky na celoevropské úrovni (…), tak by byly s pravděpodobností hraničící s jistotou dojednány bilaterální dvoustranné dohody mezi jednotlivými členskými státy a Ukrajinou,“ domnívá se Bříza, který je přesvědčen o tom, že se Ukrajina za dva měsíce nezhroutí a nebude muset vyhlásit bankrot.
