Ukrajinská města a vesnice jsou bez pitné vody. Rusové cílí na vodovody záměrně, tvrdí experti

Nahrávám video

Ruské útoky od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu míří i na běžné obyvatele země. Za poslední měsíc se razantně zvýšil počet zabitých nebo poraněných civilistů. V bojích jsou navíc opakovaně ničeny nejen domy, ale i infrastruktura pro dodávky plynu, elektřiny a především pitné vody. Podle OSN se bez ní ocitl více než milion Ukrajinců především v malých obcích v okolí zničené Kachovské přehrady. Otázku, co budou pít a z jaké vody vařit, si ale musí každý den položit i lidé ve velkých městech. Pro Reportéry ČT natáčel Jan Řápek.

„Je tu jen nekvalitní užitková voda. Nějakou dobu nebyla vůbec,“ řekla jedna z obyvatelek obce Čkalove, která je nedostatkem vody postižena. Podle odhadů OSN se bez pitné vody ocitl přes milion Ukrajinců, ti teď spoléhají na balenou vodu. Ani ta ale není všude k dostání, alespoň v tomto ohledu mají ve Čkalove štěstí, tamní obyvatelé si ji mohou koupit v tamním obchodě.

Na pomoc často přijíždějí dobrovolníci nebo dobročinné organizace jako Člověk v tísni. „Co my se snažíme dělat, je, že rehabilitujeme decentralizované zdroje pitné vody, které mohou sloužit ve městech jako zdroj pro lidi,“ popsal regionální ředitel Člověka v tísni Petr Drbohlav. Česká humanitární organizace má na Ukrajině deset kanceláří, její pomoc už od začátku agrese získalo nejméně jeden a půl milionu lidí.

S podobnými obtížemi se aktuálně potýká i Mykolajiv, který před válkou čerpal vodu z Dněpru, vzdáleného zhruba 80 kilometrů. Problémy v regionu začaly už více než rok před zničením Kachovské přehrady, když Rusové na jaře 2022 vyřadili z provozu vodovod, který pitnou vodu přiváděl.

Nižší standardy pro pitnou vodu

Podle analytiků zničila ruská armáda potrubí cíleně, okupanti tak přístavní město odřízli od čisté pitné vody – ta, která tamním lidem nyní teče z kohoutků, je slaná a tvrdá. Zkoumáním kvality tekutin v Mykolajivu se zabývá skupina aktivistů v čele s Borisem Kudarem, ředitelem Training Center of Human Rights Advocacy.

„Zdejší voda, kterou považujeme za pitnou, se pít nedá,“ řekl Kudar a dodal, že s nástupem války se snižují standardy pro to, co je za pitnou vodu považováno. „A to na úrovni vlády, kabinetu ministrů, který provedl tyto změny hygienických norem a pravidel,“ zdůraznil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 mminutou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 18 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...