Ukrajinské obilí by se mohlo přepravovat pod vratnou kaucí, navrhují ministři visegrádu

Nahrávám video

Státy Visegrádské skupiny (V4), tedy Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko chtějí vyzvat Evropskou komisi, aby zavedla vratnou kauci na export ukrajinského obilí. Kauce má přimět obchodníky, aby nenechávali ukrajinskou zemědělskou produkci na evropském trhu. V úterý to řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) po jednání s resortními kolegy ve Znojmě.

„To není opatření vůči Ukrajině. To je opatření, které směřuje k obchodníkům, aby obchodník byl motivován tím, že když to na Ukrajině naloží, tak aby to skutečně dovezl do přístavu,“ uvedl Výborný.

Kauci by mohli obchodníci dostat zpět, jakmile ukrajinské komodity opustí Evropu přes pobaltské či polské přístavy. Výborný také řekl, že nadále preferuje řešení distribuce obilí z Ukrajiny na evropské úrovni.

„Řešení nesnese odkladu, proto my se závěry dnešního jednání neprodleně seznámíme Evropskou komisi,“ řekl Výborný. Vedle kaucí by podle něho měla Evropská komise zvážit také finanční podporu takzvaného koridoru solidarity pro vývoz ukrajinského obilí do zemí mimo Evropskou unii a jeho kontrolu.

Z Ukrajiny je podle Výborného nutné měsíčně vyvézt pět milionů tun zemědělské produkce. Export zkomplikovalo Rusko, které především okupuje část ukrajinského území, vojenskými aktivitami komplikuje dopravu v Černém moři, a v červenci navíc odstoupilo od takzvaných černomořských dohod, zajišťujících cestu ukrajinského obilí z přístavů. 

Nahrávám video

Připojil se i ukrajinský ministr

Se zástupci ministerstev zemědělství a rozvoje venkova států V4 se v úterý spojil také ukrajinský ministr zemědělství Mykola Solskyj, aby informoval o ukrajinském akčním plánu, který má koridor přes Evropu zajistit. Ukrajina má podle Výborného zájem se domluvit se sousedními zeměmi, které nyní vývoz z Ukrajiny blokují. Cestu k dohodě ale ohrožuje stížnost, kterou na zákaz Polska, Slovenska a Maďarska Ukrajina podala u Světové obchodní organizace (WTO).

„Vyčítal jsem to i ukrajinskému ministrovi, že takovéto žaloby se dávají až po vzájemné konzultaci v případě, když se státy nedohodnou,“ řekl také slovenský ministr zemědělství a rozvoje venkova Jozef Bíreš.

Slovensko podle něj muselo k zákazu přistoupit kvůli tomu, že ukrajinské obilí, které tam zůstalo oproti předpokladům, deformuje tamní trh. A to za situace, kdy má země za sebou nejlepší úrodu za posledních pět let. „Sklady budeme mít přeplněné, obilí se prodává minimálně, protože ta cena padla, kontrakty jsou nevýhodné,“ řekl Bíreš.

„Opatření, která budeme činit ke kontrole vývozu obilí z Ukrajiny, mají nepřímý vliv na cenu v České republice, protože ta není určována tady, ale na komoditních burzách,“ podotkl Výborný. 

Podle zástupců sněmovní opozice by ale vláda měla zejména usilovat o důslednou kontrolu dovážených obilovin. „Vláda by měla hlavně férově komunikovat, tedy říci, jaký ten stav je, měla by se podívat, jak to dělají v jiných zemích,“ uvedl místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. „Spousta českých občanů jezdí do Polska nakupovat a my přicházíme o velké peníze do státního rozpočtu,“ podotkl také předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. 

Středoevropské státy řešily už na jaře problém s tím, že obilí z Ukrajiny, určené pro chudší regiony Asie a Afriky, zůstává u nich a výrazně deformuje trh. Nyní se problém vrátil.

Ukrajinské obilí směřovalo před Ruskem vyvolanou válkou námořní cestou ve velkém mimo Evropu, avšak ruská agrese a blokáda přístavů v Černém moři tuto cestu významně zkomplikovala. Proto se postupně začalo vozit obilí po železnici z Ukrajiny směrem na západ. Na jaře vyvstal problém, že část obilí zůstávala v EU a neputovala tam, kam původně měla.

Proto pod záštitou Evropské komise zavedly na jaře Slovensko, Bulharsko, Maďarsko, Rumunsko a Polsko zákaz dovozu obilí a dalších zemědělských produktů. Předminulý týden EU oznámila, že zákaz neprodlouží, načež se Polsko, Slovensko a Maďarsko ozvaly, že dovoz zakážou individuálně.

Nahrávám video

Šír: Svědčí to o nedostatku strategického přístupu těchto zemí

„Otázka ukrajinského obilí je v tuto chvíli zbytečně zpolitizovaná a svědčí o nedostatku strategického přístupu a myšlení na straně vlád konkrétních středoevropských zemí,“ uvedl Jan Šír z Institutu mezinárodních studií FSV UK. Podle něj se to týká zejména Maďarska, Slovenska, částečně Polska a Česka tolik ne.

„Je potřeba si uvědomit, že tyto země jsou přímí sousedé Ukrajiny, kde kvůli Rusku probíhá největší konflikt, který tady Evropa neměla 80 let. A dopady konfliktu v případě, že ruská agrese nebude nejen zastavena, ale zvrácena, mohou být fatální, pokud jde o bezpečnost těchto zemí, nejen bezpečnost Ukrajiny,“ podotkl a dodal, že by bylo namístě trochu více kooperativního přístupu řešení „tohoto objektivního problému, za který nikdo nemůže, protože jde o přímý důsledek ruské agrese.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 46 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 2 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 4 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 5 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 6 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 7 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...