Ukrajinci cílili na ruský radar hluboko ve vnitrozemí

Dron ukrajinské tajné služby podruhé v jednom týdnu zacílil na významnou ruskou radarovou stanici. V neděli to podle nejmenovaných zdrojů ukrajinských médií byla stanice Voroněž M ve městě Orsk v Orenburské oblasti, předtím podle analýzy Institutu pro studium války (ISW) podobné zařízení v Krasnodarském kraji. Orsk je vzdálený 1500 kilometrů od území kontrolovaného ukrajinskou armádou, podle nejmenovaného zdroje však dotyčný dron letěl 1800 kilometrů, tedy nejhlouběji, co se tato ukrajinská munice dostala na ruské území.

Obě zmíněné stanice jsou součástí systému včasné výstrahy, který má varovat před vypálením mezikontinentálních balistických raket.

Ruská média podle serveru Kyiv Independent v neděli informovala o dronu, který se zřítil na předměstí Orsku a cílil na vojenský objekt. Žádné oběti ani škody hlášené nebyly. Ukrajinská armáda ani ruské ministerstvo obrany operaci oficiálně nekomentovaly.

„Voroněž M operuje s vlnovou délkou jednoho metru a je schopen odhalit cíle na vzdálenost až šest tisíc kilometrů, včetně balistických střel a střel s plochou dráhou letu,“ napsal web Ukrajinska pravda.

První ze dvou útoků v Krasnodarském kraji komentoval mimo jiné i norský analytik Thord Are Iversen. Podle něj není dobrým nápadem útočit na tento druh cílů. „Je spousta cílů na ruském území, na které by (Ukrajina, pozn. redakce) mohla mířit drony, jen hrstce z nich by se měla vyhnout. Toto byl jeden z nich. Je v nejlepším zájmu všech, aby ruský systém včasné výstrahy fungoval dobře, a to hlavně v době napětí,“ napsal na sociální sít X.

„Můžeme je zadržovat, ale nemůžeme vyhrát“

Ukrajinská jednotka Peaky Blinders, která vysílá komerční drony a která se snaží o bombardování nepřítele, operuje v Charkovské oblasti nedaleko hranic. Snaží se otupit každý útok, jenž by Rusové rozvinuli. „Můžeme je s pomocí dronů zadržovat a způsobit jim vážné ztráty, ale nemůžeme tak vyhrát,“ hlesl Anton ze zmíněné jednotky v rozhovoru pro ČT.

Uvědomuje si, že jejich snažení nic nezmůže proti síle, kterou Rusové shromažďují u ukrajinských hranic. I proto, že zbraně, jako jsou například americké raketomety HIMARS, nesmí podle dohody Ukrajinci proti cílům na ruském území používat.

„Nastal čas, kdy by měli spojenci zvážit, zda neodvolat některá omezení ohledně použití zbraní dodávaných na Ukrajinu. Zvláště teď, kdy v okolí Charkova poblíž hranic takový zákaz útoků na legitimní vojenské cíle na ruském území Ukrajincům velice komplikuje vlastní obranu,“ prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Po ruském úderu na obchodní centrum v Charkově svůj zákaz už odvolalo Švédsko. Navíc oznámilo, že Ukrajině poskytne další vojenskou pomoc ve výši sedmi miliard eur. Mezi jinými dělostřelecké systémy Archer nebo bojová vozidla CV-90.

„Podle mezinárodního práva má Ukrajina právo bránit se nepřátelskými akcemi namířenými proti nepřátelskému území, pokud jsou tyto akce v souladu s válečným právem. Švédsko stojí za mezinárodním právem a právem Ukrajiny na sebeobranu,“ zdůraznil švédský ministr obrany Pal Jonson.

Zatím se však Ukrajina musí pro údery hluboko v ruském vnitrozemí spoléhat na drony s dlouhým dosahem z vlastních dílen. Ty se ale co do přesnosti a spolehlivosti nemohou se západními raketovými systémy srovnávat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 3 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 7 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 9 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 12 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 13 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 14 hhodinami
Načítání...