Ukrajinu čekají dlouhá a složitá přístupová jednání, upozornil Obrovský

Nahrávám video

Ukrajinská společnost se domnívá, že je již prakticky v Evropské unii. Může se to obrátit proti ní, upozornil europoslanec Ondřej Knotek (ANO) v pořadu 90' ČT24. Podle europoslankyně Markéty Gregorové (Piráti) Ukrajina již dnes v určitých ohledech předčí i některé členy EU. Kyjev však čeká dlouhý a složitý proces, než se stane členským státem, upozornil zpravodaj ČT Petr Obrovský.

K otevření přístupových rozhovorů s Ukrajinou pravděpodobně dojde již během belgického předsednictví v Radě Evropské unie, které začne 1. ledna a potrvá půl roku, řekl Obrovský.

„Ukrajinu čeká mnohaletý a složitý proces, kdy bude muset splnit řadu podmínek, aby se stala členskou zemí EU. Bude muset například převzít celý soubor evropských právních předpisů,“ přiblížil zpravodaj.

Proces přijetí Ukrajiny do EU podle něj může trvat i deset a více let. Obrovský také upozornil na to, že na jednotlivé mezikroky celého procesu platí jednomyslnost. „Může dojít ke komplikacím, pokud některý z členských států usoudí, že by se v přístupových jednáních Ukrajiny nemělo pokračovat,“ dodal.


„Jsem ráda, že k tomu došlo, ale nemusíme o tom mluvit jako o velkém šoku. Je to výsledek několikaměsíční práce,“ komentovala rozhodnutí summitu europoslankyně Gregorová (Piráti).

Poukázala i na to, že Evropská komise (EK) ve středu uvolnila deset miliard eur pro Budapešť, které zadržovala kvůli maďarskému porušování zásad „právního státu a evropských hodnot“. „Nejednalo se pouze o úlitbu Orbánovi, došlo k tomu i proto, že naplnil některé podmínky Komise a předložil reformy soudů,“ podotkla.

„Od začátku se spekulovalo, jestli Viktor Orbán hájí nějaký princip, nebo se pouze snaží odblokovat peníze, které mu EK zmrazila, protože neplní podmínky, kterému mu členství v EU ukládá. Ta cena, kterou EU zaplatí, mi přijde nesmírně vysoká,“ řekl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) v pořadu Události, komentáře.

Podle něj však nejde o peníze. „My jsme se nechali vydírat jediným státem, jediným státníkem, který hrál naprosto odlišnou hru – možná nejen za sebe, možná mu šlo o rozbití EU,“ doplnil ministr.

Ukrajinské reformy

Gregorová odmítla myšlenku, že by Ukrajina dostala určité úlevy během přístupových jednání. „Ukrajina se v reformách neuvěřitelně posunula. Dokonce se dostala dál než některé země, které již jsou v EU – tím myslím například přijetí Istanbulské úmluvy,“ řekla. „Nemám obavu, že by Ukrajina nebyla schopná reformy postupně naplňovat,“ dodala.

Podle Petra Macha, který v eurovolbách v roce 2024 kandiduje za SPD, by Ukrajina neměla být členem EU. „Ekonomikám, jako je ta naše nebo ta ukrajinská, by spíš prospělo, kdyby si mohly ekonomické zásahy dělat po svém a nepodléhaly regulacím, které jsou možná šity na západní státy,“ prohlásil politik v pořadu Události, komentáře. Zároveň však podpořil přístup Ukrajiny na společný evropský trh.

Nahrávám video

Očekávání ukrajinské společnosti

Europoslanec Knotek (ANO) upozornil, že většina evropských lídrů se s rozhodnutím zahájit přístupové rozhovory ztotožňuje, ale jsou i tací, kteří to považují za „krátkodobé gesto“. „Očekávání ukrajinské společnosti, která nezná vnitřní fungování EU, pouze urychlí pocit, že Ukrajina již je v Unii,“ upozornil politik.

„Jak již bylo řečeno, pět ze sedmi bodů, aby ta vyjednávání začala, byly splněny. Dva ještě splněné nejsou. Mám informaci, že ukrajinské obyvatelstvo to bere tak, že když splní ty další dva, tak může vstoupit do EU,“ řekl Knotek. To podle něj ovšem není pravda, protože Ukrajina bude muset splnit i takzvaná kodaňská kritéria. Jedná se o podmínky, které pro vstup nových členských států určila EU v devadesátých letech, řekl europoslanec.

„Toto gesto se může v určitém časovém horizontu obrátit proti záměru přijmout Ukrajinu do EU,“ míní Knotek. Upozornil na to, že implementace některých bodů mohou ustrnout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 3 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 7 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 9 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 12 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 13 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 14 hhodinami
Načítání...