Úřady v Rusku blokují dva miliony internetových stránek, uvádí organizace

Nahrávám video

Tři roky od zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu blokují úřady v Rusku zhruba dva miliony internetových stránek, tvrdí nezávislá organizace Roskomsvoboda, která v zemi monitoruje svobodu internetu. Ruským občanům brání válečná cenzura hlavně v přístupu k webům nepohodlných organizací, sociálních sítí nebo nezávislých médií.

Nezávislý list Novaja gazeta přišel o novinářskou licenci a nesmí oficiálně vycházet v papírové podobě. V redakci ale přesto stále pracuje dvacet lidí. „Pro ruské úřady jsme přestali existovat jako sdělovací prostředek. Pro sebe i pro naše čtenáře jsme jím ale zůstali,“ přibližuje situaci vedoucí investigativního oddělení Taťána Brická, která v médiu pracuje skoro deset let. Začínala jako zpravodajka v Murmansku.

Brická chce i přes všechny nesnáze psát dál. „Prostě pracujeme. Není možné nepokračovat v práci, když jste v centru dění tak grandiózní události, která mění tvář Evropy,“ popisuje.

Články zveřejňuje se svými kolegy hlavně na internetu. A to i přesto, že jejich web je už skoro tři roky blokovaný. Rusové si ale texty stále mohou číst přes šifrovací aplikace VPN. V průměru je čtenářů padesát tisíc denně. „Po zablokování stránek se návštěvnost našeho webu snížila desetkrát,“ uvádí redaktor internetových stránek listu Konstantin Poleskov.

Situace se zhoršila po začátku plnohodnotné invaze

Operátorům v Rusku nařizuje bránit v přístupu k vybraným internetovým stránkám především cenzurní úřad. Mohou to ale dělat i další instituce. „Kromě Roskomnadzoru (Federální služba pro dozor v oblasti telekomunikací, informačních technologií a masmédií) je to Federální daňová služba, generální prokuratura, Ruský spotřebitelský kontrolní úřad, ministerstvo vnitra a další. A samozřejmě i soudy,“ vysvětluje expert na ruský internet z organizace Roskomsvoboda Arťjom Kozljuk.

Elektronická cenzura v zemi se ještě zpřísnila po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Desítky nových zákonů zásadně omezují svobodu ve virtuálním světě. „Lhaní o speciální vojenské operaci (jak Moskva oficiálně nazývá svou invazi na Ukrajinu, pozn. red.), diskreditace ozbrojených sil Ruské federace nebo lhaní obecně o ruském právním systému. Za to teď lidi pokutují nebo i trestně stíhají,“ popisuje situaci Kozljuk.

První internetové stránky nezávislého média s názvem grani.ru byly v Rusku zablokovány v roce 2014, podle úřadů vyzývaly k nezákonným akcím a protestům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 6 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 23 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...