USA apelovaly na Kyjev, aby kvůli cenám ropy přestal s útoky na ruské rafinerie, píší FT. Ukrajina to popírá

Spojené státy požádaly Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské rafinerie, napsal britský list Financial Times (FT) s odvoláním na nejmenované zdroje. Washington se podle nich obává, že údery na ruskou ropnou infrastrukturu by mohly vést ke zvýšení světových cen ropy a vyprovokovat Moskvu k odvetným akcím. Představitel ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak informaci o americké žádosti ve vysílání ruské stanice Dožď popřel a zároveň sdělil, že nikdo Ukrajině bránící se už dva roky ruské vojenské agresi nemůže diktovat podmínky.

Americká prezidentská administrativa se podle informací britského listu opakovaně s žádostí o zastavení útoků obracela na ukrajinskou tajnou službu SBU i ukrajinskou vojenskou rozvědku HUR.

Rusko i přes západní sankce zůstává jedním z hlavních vývozců energií. Ceny ropy na světových trzích přitom letos vzrostly a vyšplhaly se na 85 dolarů za barel. V důsledku toho se zvyšují ceny pohonných hmot – a to v situaci, kdy se americký prezident Joe Biden uchází o další funkční období, podotkl deník.

„Nic nedokáže vyděsit úřadujícího amerického prezidenta tolik jako nárůst cen pohonných hmot během volebního roku,“ sdělil listu bývalý poradce Bílého domu pro energetiku Bob McNally. Ceny benzinu v USA letos podle FT vzrostly už téměř o patnáct procent.

Bílý dům se podle informací deníku taktéž obává, že pokud bude Ukrajina pokračovat s útoky na ruské ropné rafinerie nebo ropná skladiště, mohlo by Rusko v odvetě zaútočit na infrastrukturu, na níž závisí Západ. To se týká například ropovodu Kaspického konsorcia (CPC), který dopravuje přes Rusko ropu z Kazachstánu na světové trhy.

Podoljak: Nikdo nebude Ukrajině diktovat podmínky

Ukrajina podle britského listu své vzdušné útoky na Rusko v poslední době vystupňovala s tím, jak navyšuje své kapacity bezpilotních prostředků. Od roku 2022, kdy začala ruská plnohodnotná invaze, Ukrajina podle FT podnikla nejméně dvanáct velkých úderů na ruské rafinerie.

Ukrajina kromě toho útočí i na ropné terminály a skladiště ropy. Údery se soustředí na západní část Ruska, někdy ale zasahují i cíle stovky kilometrů od ukrajinských hranic. Ukrajinští představitelé tvrdí, že Kyjev vyvinul drony, které dokáží urazit vzdálenost přes tisíc kilometrů.

Představitel ukrajinské kanceláře Podoljak popřel, že se USA obrátily na Ukrajinu se žádostí o přerušení útoků na rafinerie. Zároveň prohlásil, že Ukrajina má právo připravovat Rusko o zdroje, které mu umožňují vést válku.

„Ukrajina má v souladu s mezinárodním právem absolutní právo odstavovat ruskou armádu od zdrojů, tedy ničit prostředky vedení války. Palivo je hlavním prostředkem umožňujícím provádění všech operací na ukrajinském území. Z toho důvodu bude Ukrajina samozřejmě všechnu tuto infrastrukturu ničit,“ podotkl Podoljak. „Nikdo nebude po dvou letech plnohodnotné války Ukrajině diktovat podmínky vedení této války,“ zdůraznil také.

Ukrajinská vicepremiérka Stefanišynová v souvislosti se článkem britského listu sdělila, že Ukrajina na americké výzvy reagovala „dosažením svých cílů“ a „velmi úspěšnými operacemi“. „Jsou také prohlášení jiných oficiálních představitelů, že (rafinerie) jsou z armádního hlediska absolutně legitimní cíle. Výzvy našich amerických partnerů chápeme. Zároveň ale bojujeme za pomoci těch možností, prostředků a praktik, které máme k dispozici,“ poznamenala.

Na zprávu FT už zareagoval také Kreml. Jeho mluvčí Dmitrij Peskov prohlásil, že USA by měly Ukrajinu spíše vyzvat, aby přestala s útoky na ruské civilní cíle. Ruské úřady viní ukrajinské síly z ostřelování ruského příhraničí. V poslední době čelí intenzivním útokům především Bělgorodská oblast u hranic s Ukrajinou. Rusko od začátku invaze útočí na ukrajinská města a civilní infrastrukturu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 5 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami
Načítání...