USA oficiálně odešly ze Světové zdravotnické organizace, píše Reuters

Spojené státy ve čtvrtek oficiálně potvrdily svůj odchod ze Světové zdravotnické organizace (WHO), oznámila večer agentura Reuters. Organizaci, kterou po druhé světové válce pomáhala zakládat, země opustila z rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa. Ten krok zdůvodnil kromě jiného údajnými chybami WHO v době pandemie nemoci covid-19.

Podle sdělení amerických ministerstev zahraničí a zdravotnictví, na která se Reuters odvolává, budou nyní USA s organizací spolupracovat jen ve velmi omezené míře tak, aby efektivně zajistily svůj odchod z WHO.

„Nemáme žádné plány účastnit se jako pozorovatelé a nemáme plán na návrat,“ řekl agentuře vysoce postavený činitel ministerstva zdravotnictví. USA podle něj chtějí při řešení například epidemií v budoucnu spolupracovat raději přímo s postiženými státy.

Trump kvůli postupu organizace v době covidu-19, a také kvůli podle něj příliš velké náklonnosti WHO k Číně, odchod poprvé oznámil už v roce 2020 poté, co předtím rozhodl pozastavit americké financování.

Členství USA mělo skončit 6. července 2021, rozhodnutí však jako jeden z prvních kroků zrušil Trumpův nástupce v Bílém domě Joe Biden. USA poté pokračovaly ve financování této organizace, do jejíhož rozpočtu odváděly zdaleka největší objem prostředků ze všech zemí.

Po svém loňském návratu do Bílého domu Trump, také jako jedno z prvních rozhodnutí, Bidenův příkaz neodcházet revokoval s tím, že USA ve srovnání s jinými zeměmi platily nespravedlivě vysokou částku.

Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus v reakci loni v květnu řekl, že WHO a její členské státy musí činit obtížná rozhodnutí ohledně priorit vzhledem k navrhovanému 21procentnímu snížení rozpočtu pro období 2026/2027 na 4,2 miliardy dolarů (přibližně 87,4 miliardy korun). WHO oznámila opatření na zefektivnění svého provozu a propuštění 25 procent pracovníků.

Mohou USA opravdu odejít?

Podle amerického veřejnoprávního zpravodajství NPR ale není jisté, jestli Spojené státy opustily WHO úplně – z pravidel této organizace totiž vyplývá, že se to vlastně ještě nestalo. Stejně události interpretuje také odborný web STAT News, který se věnuje zejména americké medicíně.

Úředníci WHO totiž poukazují na fakt, že pro vystoupení z organizace musí být splněné dvě podmínky. První z nich je roční výpovědní lhůta, tu USA splnily 22. ledna 2026, tedy rok po oznámení.

Potenciální problém je ukrytý v druhém kritériu. Aby mohly USA vystoupit, musí totiž zaplatit všechny dlužné příspěvky. A to není úplně malá částka: 278 milionů dolarů za období 2024–2025.

USA tyto částky nezaplatily a ani to nemají v plánu. „Spojené státy nebudou před svým vystoupením hradit žádné platby WHO,“ uvedlo ministerstvo zahraničí v prohlášení pro NPR. „Náklady, které americkým daňovým poplatníkům a americké ekonomice vznikly v důsledku selhání WHO během pandemie covidu – a od té doby –, jsou už tak příliš vysoké.“

„Připomíná to velmi, velmi veřejný a chaotický rozvod,“ uvedl pro NPR profesor globálního zdravotního práva na Georgetown University a ředitel Centra WHO pro národní a globální zdravotní právo Lawrence Gostin. „Muž říká: ‚Ne, nebudu ti platit žádné peníze a už nejsme manželé.‘ A žena říká: ‚Ne, nemůžeš být rozvedený, dokud mi nezaplatíš.‘“

Podle WHO je nyní na členských státech WHO, aby se rozhodly, jestli a případně kdy by mělo rozhodnutí USA začít platit. A také, jestli má, či nemá doplácet. Toto téma by zástupci zbylých 193 členských zemí WHO měli začít řešit v únoru a pak definitivně na světovém zasedání.

V polovině ledna komentoval situaci generální ředitel WHO Tedros Ghebreyesus na tiskové konferenci. „Doufám, že USA přehodnotí své rozhodnutí a znovu se připojí,“ řekl. „Nejde o peníze. Peníze se dají upravit. Jde o spolupráci.“ Podle něj bylo toto rozhodnutí USA špatné, protože dělá svět i Spojené státy méně bezpečným místem – nemoci se totiž neohlížejí na státní hranice. „Opravdu to není správné rozhodnutí. Chci to říci bez obalu,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 18 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 35 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 3 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...