USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

„USA ruší sankce proti Belinvestbank, Banku razviccja (rozvojové banky) a ministerstvu financí,“ řekl Coale podle státní agentury Belta. Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa podle ní také potvrdil definitivní vyřešení problému s běloruským potašem, když se USA také rozhodly ze všech sankčních seznamů vyškrtnout běloruské společnosti.

Běloruská vláda propustila ve čtvrtek 250 vězňů v rámci dohody zprostředkované Spojenými státy, přičemž 235 bylo propuštěno v rámci země a patnáct lidí bylo odesláno do Litvy, uvedlo americké velvyslanectví ve Vilniusu podle agentury Reuters. Washington mezitím souhlasil se zmírněním sankcí vůči běloruskému finančnímu sektoru a zrušil všechny zbývající americké sankce vůči potašovým společnostem Belaruskali, Belarusian Potash Company a Agrorozkvit.

Předchozí rozhovory mezi oběma představiteli vyústily loni v září v propuštění desítek politických vězňů. V prosinci opustilo věznice dalších 123, včetně držitele Nobelovy ceny míru Alese Bjaljackého a opozičních politiků Maryji Kalesnikavové a Viktara Babaryky. USA reagovaly uvolněním sankcí na běloruský potaš, který je klíčovou složkou hnojiv a také klíčovým zdrojem běloruských exportních příjmů.

Washington se sbližuje s Minskem

Coale v Minsku také uvedl, že Lukašenko by mohl brzy navštívit Spojené státy. Taková cesta by pro dlouholetého autoritářského vůdce, který je blízkým spojencem ruského vládce Vladimira Putina, znamenala průlom v jeho snaze ukončit roky izolace od Západu, poznamenal Reuters. Coale podle běloruských státních médií také řekl, že diskutovali s Lukašenkem o možném znovuotevření amerického velvyslanectví v Bělorusku. To Washington uzavřel poté, co Minsk v únoru 2022 dovolil ruské armádě použít běloruské území ke vpádu na Ukrajinu.

Výměnou za normalizaci vztahů tlačí Spojené státy na Lukašenka, aby propustil více než 1100 Bělorusů, kteří jsou v současné době podle nevládní organizace Vjasna za mřížemi kvůli politické činnosti či ochraně lidských práv.

Mezi nyní propuštěnými vězni je novinářka Kacjaryna Andrejevová, blogger Eduard Palčys či ochránkyně lidských práv Nasta Lojková, která dokumentovala policejní násilí proti opozičním aktivistům, uvedl portál Naša Niva, který zmínil deset jmen. Na svobodě je podle Reuters také Marfa Rabková, koordinátorka dobrovolníků v organizaci Vjasna.

Exilová běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská uvedla, že vítá humanitární úsilí Trumpovy administrativy o propuštění vězňů. „Zároveň však musíme trvat na skutečné, systémové změně v Bělorusku – na ukončení represí a konání svobodných a spravedlivých voleb,“ uvedla v prohlášení.

Lukašenko se drží u moci násilím

Lukašenko, který je u moci od roku 1994, byl Západem dlouho považován za vyvrhele kvůli porušování lidských práv a podpoře Ruska ve válce proti Ukrajině. Americká strana nicméně dala jasně najevo, že vidí hodnotu v kultivaci vztahů s Lukašenkem vzhledem k jeho blízkým vazbám na Putina, poznamenal Reuters.

Minsk, blízký spojenec Ruska, čelí izolaci již léta. Lukašenko vládne zemi s 9,5 miliony obyvatel již více než tři desetiletí a země byla opakovaně pod sankcemi západních zemí – jak za potlačování lidských práv, tak za to, že Moskvě umožnila využít její území při invazi na Ukrajinu v roce 2022.

Lukašenkova vláda byla zpochybněna po prezidentských volbách v roce 2020, kdy stovky tisíc lidí vyšly do ulic na protest proti hlasování, které bylo široce považováno za zmanipulované. Byly to největší demonstrace od doby, kdy Bělorusko po rozpadu Sovětského svazu získalo v roce 1991 nezávislost. Při následném zásahu byly zadrženy desítky tisíc lidí a mnoho z nich policie zbila. Představitelé opozice buď uprchli ze země, nebo byli uvězněni. Pět let po masových demonstracích si Lukašenko loni zajistil sedmé funkční období ve volbách, které opozice označila za frašku, připomněla agentura AP.