USA zničily 28 íránských lodí schopných pokládat miny, tvrdí Trump

Podle prezidenta USA Donalda Trumpa už Spojené státy vyřadily z provozu celkem dvacet osm íránských lodí, které jsou schopné pokládat miny. V úterý večer regionální velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) informovalo o zničení šestnácti minonosných plavidel u Hormuzského průlivu. Celkem dle Trumpa došlo ke zničení 58 íránských válečných lodí. Pokračující americko-izraelské údery na Írán přitom Trump znovu označil za „krátkou exkurzi“. V Íránu už podle něj „nezbylo prakticky nic“, na co by americká armáda mohla útočit.

Současný konflikt výrazně ochromil dopravu v klíčovém Hormuzském průlivu, kudy se běžně přepravuje zhruba pětina světových dodávek ropy. Obavy z dlouhodobějšího narušení dopravy v tomto geopoliticky citlivém bodě vedly k výraznému nárůstu cen komodity.

O íránských aktivitách v Hormuzském průlivu v úterý napsal web stanice CNN s odvoláním na zdroje obeznámené s informacemi amerických zpravodajských služeb. Podle nich Teherán dosud nepokládal miny ve větším rozsahu, v posledních dnech šlo údajně o několik desítek kusů. Jeden ze zdrojů ale v úterý upozornil, že Írán měl v té době stále osmdesát až devadesát procent malých člunů a minonosek, takže by ve strategickém průlivu mohl položit až stovky min.

Nahrávám video

USA a Izrael zaútočily na Írán 28. února s deklarovaným cílem zamezit Teheránu získat jadernou zbraň a omezit jeho vojenské kapacity, od té doby ve vlnách vzdušných útoků pokračují. Teherán v odvetě udeřil na americké a izraelské cíle i na civilní objekty v zemích Perského zálivu.

Trump: Útoku Íránu nebo jeho spojenců na území USA se neobávám

Trump také ve středečním rozhovoru se serverem Axios prohlásil, že v Íránu už „nezbylo prakticky nic“, na co by americká armáda mohla útočit, a válka na Blízkém východě tak prý brzy skončí. Stane se to ale podle něj až v okamžiku, kdy se pro konec bojů rozhodne on sám.

„Člověk někdy rád příliš brzy říká, že vyhrál. My jsme vyhráli. V první hodině bylo po všem,“ citoval Reuters slova šéfa Bílého domu. Agentura také uvedla, že se Trump v otázce Íránu chová rozporuplně, když na jedné straně chválí americkou armádu za výrazné oslabení íránské armády, ale zároveň se brání rychlému ukončení konfliktu. „Musíme dokončit, co jsme začali,“ dodal americký prezident s tím, že USA Írán prakticky zničily.

„Válka jde skvěle. Jsme daleko napřed oproti plánu. Způsobili jsme více škod, než jsme považovali za možné, a to i za původně předpokládané šestitýdenní období,“ řekl šéf Bílého domu.

Možných úderů Íránu nebo jím podporovaných skupin na území Spojených států se neobává. Trump to podle agentury Reuters řekl novinářům krátce předtím, než stanice ABC News informovala, že Federální úřad pro vyšetřování (FBI) koncem února varoval před možnými útoky íránských dronů na západní pobřeží USA.

„Nedávno jsme získali informaci, že už začátkem února 2026 Írán údajně plánoval provést útok pomocí bezpilotních letounů z neidentifikovaného plavidla u pobřeží Spojených států, konkrétně proti blíže nespecifikovaným cílům v Kalifornii, v případě, že USA uskuteční údery proti Íránu,“ uvedl FBI ve varování rozeslaném na konci února, z něhož ve středu citovala ABC News.

„Další informace o načasování, způsobu provedení, cíli ani pachatelích tohoto údajného útoku nemáme,“ uvádí se podle ABC dál v oznámení FBI. Agentura Reuters podotkla, že mluvčí FBI, losangeleské policie a starosty ani guvernéra státu Kalifornie na žádosti o komentář bezprostředně nereagovali.

Podle hodnocení hrozeb, které vypracoval Úřad pro zpravodajské informace a analýzy amerického ministerstva vnitřní bezpečnosti a na něž poukázal Reuters, představují Írán a jeho zástupné skupiny „pravděpodobnou“ hrozbu v podobě útoků zaměřených na Spojené státy. Rozsáhlý fyzický útok nicméně pravděpodobný není.

Írán nicméně od počátku války zasáhl na Blízkém východě americké objekty či základny hostící americké vojáky při nejméně pětadvaceti útocích, píše agentura AFP s odkazem na vlastní analýzu. Agentura sledovala období od 28. února, kdy izraelsko-americké údery na Írán zažehly současnou regionální válku, až po středečních 16:00 SEČ. Při íránských útocích dosud zahynulo sedm amerických vojáků, šest z nich v Kuvajtu a jeden v Saúdské Arábii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 18 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 35 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 3 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...