USA podle Reuters nepošlou do Polska nové vojáky. Podle Varšavy jde o Německo

Spojené státy zrušily záměr dočasně vyslat do Polska čtyři tisíce vojáků ze základen v USA, píše Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Rozhodnutí přichází dva týdny poté, co Pentagon oznámil stažení pěti tisíc vojáků z Německa. Překvapivý krok podle Reuters vyvolává otázky ohledně očekávaného snížení americké vojenské přítomnosti v Evropě. Pentagon raději zrušil chystané vyslání dalších vojáků do Polska a Německa, než aby stáhl již rozmístěné jednotky, vysvětlují nejmenovaní američtí představitelé podle agentury AP. Polští představitelé ujišťují, že rozhodnutí se nedotkne bezpečnosti Polska.

Polský vládní mluvčí Adam Szlapka ale uvedl, že američtí vojáci působí v Polsku na rotační bázi a že Varšava neví nic o tom, že by se na tomto principu něco změnilo. Náměstek polského ministra obrany Cezary Tomczyk míní, že nevyslání nových vojáků nedolehne na Polsko, ale na Německo.

Velitel amerických pozemních sil generál Christopher LaNewe v pátek ve Sněmovně reprezentantů během slyšení ohledně vojenského rozpočtu vysvětloval, že armáda dostala pokyn ke zmenšení sil. Za této situace bylo nejsmysluplnějším řešením zrušit plánové vyslání bojového uskupení tankové brigády do Polska, citovala generála polská agentura PAP. Zákonodárci z obou stran podle PAP toto rozhodnutí kritizovali, a to i s argumenty, že polský spojenec vydává na obranu 4,8 procenta hrubého domácího produktu.

Snížení počtu vojáků vyvolalo kritiku demokratických i republikánských zákonodárců. Ti se domnívají, že jde o špatný signál jak spojencům, tak ruskému vládci Vladimiru Putinovi, jehož vojska tento týden podnikla jeden z nejkrvavějších útoků na ukrajinské hlavní město za čtyři roky války, poznamenala agentura AP.

AP s odvoláním na nejmenované americké úředníky napsala, že o zrušení vyslání brigádního týmu do Polska se rozhodlo v době, kdy už některé jednotky byly vyslány do Polska a další, které byly ještě v USA, se dozvěděly, že se nemají přesunout na letiště až krátce před odletem. Většina vybavení tou dobou už doplula do evropských přístavů.

Podle jednoho z amerických činitelů je rozhodnutí týkající se Polska součástí krátkodobého řešení, které by umožnilo provést dříve oznámené stažení jednotek z Německa, kde je v současnosti rozmístěno 35 tisíc amerických vojáků. To podle Reuters naznačuje, že vojáci, kteří mají být v Polsku dočasně nasazeni, by mohli přijet odjinud.

Mluvčí Pentagonu se k záležitosti odmítl vyjádřit, zatímco jeden zákonodárce uvedl, že Kongres nebyl o rozhodnutí informován.

Tomasz Siemoniak, který je polským vládním koordinátorem tajných služeb, v pořadu stanice TVN24 prohlásil, že Polsko má ujištění, že se americká vojenská přítomnost v zemi nesníží. Na doplňující otázku, zda takovým ujištěním věří, prohlásil, že o tom nepochybuje.

„Nemám žádné pochybnosti o zárukách Spojených států vůči Polsku. Říkám to i s ohledem na kontakty se svými protějšky,“ podotkl Siemoniak. Poznamenal, že americké záruky jsou základem Severoatlantické aliance.

USA přehodnocují vojenskou přítomnost v Evropě delší dobu

Také náměstek polského ministra obrany Tomczyk odmítl, že by případné americké rozhodnutí nevyslat nové vojáky ze základen USA do Evropy dolehlo na Polsko. „Není to pravda,“ napsal na sociální síti X. Poznamenal, že americký krok se týká Německa a že Polsko naopak usiluje o zvýšení americké vojenské přítomnosti v zemi.

Tématu se podrobně věnují vedle polských i německá média. Jak ale poznamenala německá zpravodajská televize ntv, německé ministerstvo obrany se k novým zprávám odmítá vyjádřit. „K problematice jsme se již obšírně vyjádřili v uplynulých týdnech,“ uvedla mluvčí spolkového ministerstva. Německý ministr obrany Boris Pistorius už dříve řekl, že přítomnost vojáků USA v zemi je v americkém i německém zájmu, ale že americké rozhodnutí nebylo nečekané a dalo se předvídat.

Spojené státy přehodnocují svou vojenskou přítomnost v Evropě a již delší dobu se očekává, že ji omezí, a to s ohledem na požadavek prezidenta Donalda Trumpa, aby NATO převzalo větší roli při obraně kontinentu. Rozhořčilo ho také, že se evropští spojenci odmítli zapojit do války proti Íránu. Některá média uvedla, že šéf Bílého domu chce některé z evropských zemí potrestat, mimo jiné stažením amerických vojáků.

Ke konci loňského roku bylo v Evropě přibližně 85 tisíc amerických vojáků, z toho zhruba 10 tisíc v Polsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 18 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 35 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 3 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...