Kyjev po ruském útoku hlásí dvě oběti, stovky tisíc lidí byly ráno bez elektřiny

Rusové v noci na Ukrajinu poslali 36 raket a přes šest set dronů, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Útok na Kyjevskou oblast si podle ukrajinského ministra zahraničí Andrije Sybihy vyžádal nejméně dvě oběti. Dalších nejméně 38 lidí bylo zraněno, informují místní záchranáři. Ministerstvo energetiky oznámilo, že po útocích na rozvodnou síť zůstalo ráno bez elektřiny více než 600 tisíc uživatelů. Dodávky se během dne podařilo obnovit.

Ukrajinský šéf diplomacie uvedl, že okupační síly útočily na domy, energetickou síť a kritickou infrastrukturu. „Zatímco všichni diskutují o bodech mírových plánů, Rusko pokračuje ve svém ‚válečném plánu‘ se dvěma body – zabíjet a ničit,“ dodal Sybiha.

Podle ukrajinského ministerstva energetiky Rusové útočili na objekty energetické infrastruktury v Kyjevě, v Kyjevské, Černihivské, Sumské, Poltavské a Charkovské oblasti. „Kvůli útoku bylo ráno bez elektřiny přes 500 tisíc spotřebitelů v Kyjevě, přes sto tisíc v Kyjevské oblasti a téměř 8 tisíc v Charkovské oblasti,“ uvedl resort.

Dodávky elektřiny v hlavním městě byly obnoveny pro více než 360 tisíc spotřebitelů, oznámila v sobotu odpoledne největší soukromá energetická společnost na Ukrajině DTEK. „Energetici pracují na obnovení dodávek elektřiny do kritických infrastrukturních zařízení a co nejrychlejším obnovení dodávek elektřiny do všech domácností,“ přiblížila DTEK.

Letecké poplachy se v prvních nočních hodinách rozezněly po celé zemi. Obnovené útoky na hlavní město přišly kolem sedmé hodiny ráno místního času, kdy ruské síly opět vypustily desítky raket, píše web Kyiv Independent.

Kyjev později upřesnil, že celkově Moskva na Ukrajinu vyslala 632 dronů a střel, z nichž 577 ukrajinská obrana zničila.

Nahrávám video

V obytných domech po útoku hořelo

Poškození budov bylo hlášeno nejméně na šesti místech po celé metropoli, mimo jiné na vícepodlažních obytných domech ve čtvrtích Svjatošynskyj, Dniprovskyj, Darnyckyj, Ševčenkivskyj a Solomjanskyj, uvedli místní představitelé.

Po útoku hořelo v nejméně šesti obytných domech po celém městě. Ve Svjatošinském obvodě byl z trosek domu vyproštěn mrtvý muž, uvedl šéf Kyjevské oblastní vojenské správy Tymur Tkačenko.

Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že útok způsobil požár také ve spodních patrech výškové obytné budovy západně od centra hlavního města. Další požár podle něj vypukl v domě v centrální části Kyjeva, podařilo se jej však rychle uhasit. Podle Tkačenka na zasažených místech pracují záchranné týmy.

Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Součástí bojů jsou vzdušné útoky, které podnikají obě země. Agentura Ukrinform v pátek napsala, že invazní síly od začátku roku vyslaly na ukrajinskou metropoli přes tisíc dronů a zabily 166 Kyjevanů, dalších 866 lidí zranily.

Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu v noci s odvoláním na úřady ruského Krasnodarského kraje informovala o nočním útoku na Afipskou ropnou rafinerii, kde vypukl požár. Ruské ministerstvo obrany ráno informovalo o noční likvidaci 108 ukrajinských dronů nad deseti ruskými regiony, Azovským mořem a ukrajinským poloostrovem Krym, který Rusko v rozporu s mezinárodním právem v roce 2014 anektovalo. Informaci nelze bezprostředně a nezávisle ověřit.

Ukrajinská delegace míří do Washingtonu

Mezitím je na cestě do Spojených států ukrajinská delegace, kterou vede tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Rustem Umerov. Cílem je vypracovat kroky potřebné k ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou. Na síti X to oznámil prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Ukrajina pokračuje v maximálně konstruktivní spolupráci s Amerikou a počítáme s tím, že výsledky schůzek v Ženevě budou nyní dopracovány ve Spojených státech,“ uvedl Zelenskyj.

Agentura Reuters později s odkazem na svůj zdroj uvedla, že se zástupci Ukrajiny se v neděli na Floridě setká ministr zahraničí USA Marco Rubio, zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner.

Spojené státy po konzultacích s ruskými činiteli před časem připravily osmadvacetibodový plán k ukončení bojů, který počítá s významnými ústupky ze strany Kyjeva. Minulou neděli o úpravách návrhu, který řada zemí i odborníků vnímala jako proruský, jednali v Ženevě představitelé USA, Ukrajiny a evropských zemí. Po těchto jednáních podle amerického prezidenta Donalda Trumpa dokument doznal blíže neupřesněných úprav.

Šéf Bílého domu tento týden také oznámil, že ve snaze finalizovat dohodu vysílá do Moskvy svého zvláštního zmocněnce Steva Witkoffa, který se tam příští týden setká s ruským vládcem Vladimirem Putinem.

Tým, který jedná s USA o plánu Washingtonu na ukončení války, dosud vedl Andrij Jermak. Toho ale Zelenskyj v pátek odvolal z funkce šéfa prezidentské kanceláře. Učinil tak poté, co Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) spolu se speciální protikorupční prokuraturou (SAP) podnikl u tohoto prezidentova nejbližšího spolupracovníka domovní prohlídky.

Agentura AP vývoj v Kyjevě označila za ránu pro prezidenta Zelenského. Podle ní to ohrožuje Zelenského vyjednávací strategii v době, kdy je Ukrajina pod silným tlakem Washingtonu, aby podepsala mírovou dohodu. Podobně situaci komentuje agentura Reuters, podle níž se ukrajinský prezident nachází v nejobtížnější politické a vojenské situaci od prvních dnů ruské invaze z února 2022.

Nahrávám video

Rusko pomalu, ale setrvale postupuje ve svém válečném tažení na východě Ukrajiny a kvůli korupčnímu skandálu týkajícímu se energetiky nedávno skončili dva ukrajinští ministři, přičemž opozice požaduje demisi celé vlády. Úřady důvod prohlídek u Jermaka nesdělily, podle médií by mohly souviset se zmíněnou úplatkářskou kauzou. Jermak dosud nebyl z ničeho oficiálně obviněn.

Umerov vedl ukrajinský vyjednávací tým už v minulosti, ještě v roli ministra obrany letos šéfoval ukrajinské delegaci, která v Istanbulu jednala s ruskými představiteli. Znepřátelené strany se při několika setkáních dohodly na výměně válečných zajatců a návratu těl padlých bojovníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 6 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 7 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 9 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 11 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 13 hhodinami
Načítání...