„V bytě je jeden stupeň.“ Rusko zneužívá zimu jako zbraň proti Ukrajincům

Ruské útoky na ukrajinskou energetiku způsobily v napadené zemi humanitární krizi. Miliony lidí se v posledních týdnech ocitají bez elektřiny, tepla či vody. Moskva tento teror spouští v zimě každoročně, ten letošní je ale zatím nejhorší za celou válku, neboť ho Rusko načasovalo na období obzvlášť mrazivého počasí. Teploty v některých bytech se pohybují i kolem bodu mrazu. Experti – jako už mnohokrát předtím – upozorňují, že Moskva zřejmě porušuje mezinárodní právo a nejspíš se dopouští válečných zločinů.

„Je tady jeden stupeň, podívejte se na teploměr,“ ukazuje jedno z videí stanice Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL) obyvatelku Kyjeva Tetjanu v jejím bytě. Na dalším záběru je jiný teploměr s asi třemi stupni nad nulou, záznam ukazuje i led na podlaze bytu.

Video dále zabírá potemnělou jednotku intenzivní péče v nemocnici pro pacienty se srdečními chorobami, kde došlo k totálnímu blackoutu, a zařízení proto funguje na generátorech.

„V mém bytě je pět stupňů a už čtyři dny nejde topení. Neteče ani teplá voda, jen studená, a tlak je slabý. Alespoň mám plyn – bydlím v kuchyni, kde se můžu trochu zahřát,“ citovala stanice TSN obyvatelku hlavního města Oleksandru.

Nefungující výtahy ve výškových bytových domech uvěznily především starší hůře pohyblivé obyvatele v jejich domovech, napsala pak mimo jiné CNN.

Anton Rybikov, otec tříletého Davida a dvouletého Matvije, zase řekl agentuře Reuters, že jeden z jeho synů nedávno onemocněl zápalem plic poté, co teplota v jejich bytě klesla na devět stupňů Celsia. Stalo se tak prý v důsledku více než devatenáctihodinového výpadku proudu způsobeného ruskými nálety.

„Už asi 55 hodin nemám proud, takže se jen směju, abych nebrečela,“ řekla stanici RFE/RL Anna, která se uchýlila do jednoho z vyhřívaných stanů rozmístěných v nejhůře postižených čtvrtích Kyjeva. Jde o takzvané Body nezlomnosti, kde se mohou lidé ohřát či si nabít telefon.

„Je mi sedmdesát let a žiji sama. Dnes nešla elektřina celý den a předtím nebyla skoro žádná. Nejde topení, mrzne a spím pod čtyřmi dekami. Nejhorší je, (že mám i) elektrický sporák – ani si nemůžu udělat čaj,“ dodává podle TSN Ljudmyla žijící na kyjevském předměstí. „Pár kilometrů odtud je Bod nezlomnosti, ale nedostanu se tam – bojím se, že upadnu na zledovatělé ulici. Co bych pak dělala?“

Zima jako zbraň

Není to poprvé, co Rusko zneužívá zimu jako zbraň ve své válce proti Ukrajině. Rozsáhlé útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu zahájilo už v říjnu 2022, tedy v prvním roce své otevřené války proti sousední zemi, a každou zimu je opakuje.

Současné škody na ukrajinské energetické síti jsou ale považovány za nejzávažnější za celou válku, připomíná Peter Dickinson z think tanku Atlantic Council.

Nahrávám video

„Vypadá to, že bombardování bylo načasováno tak, aby se shodovalo s nejchladnějším obdobím za více než rok, kdy teploty klesají na delší dobu k minus patnácti stupňům Celsia,“ dodává analytik.

Podobně se vyjádřil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Úmyslně čekali na mrazivé počasí, aby situaci našich lidí ještě zhoršili. To je cynický ruský teror zaměřený konkrétně na civilisty,“ prohlásil tento měsíc.

„Na Ukrajině není jediná elektrárna, kterou by od začátku války nezasáhl nepřítel,“ řekl už v polovině ledna ministr energetiky Denys Šmyhal. „Z provozu byly vyřazeny tisíce megawatt výrobní kapacity. Nikdo na světě se s takovou výzvou nikdy nesetkal,“ uvedl.

Expertka: Moskva terorem reaguje na Trumpa

Ruská vzdušná ofenziva se začala znatelně stupňovat v posledních měsících loňského roku před začátkem současného chladného období, připomíná Julija Kazdobinová z ukrajinského nevládního analytického centra Ukrainian Prism.

„S klesajícími teplotami začátkem ledna došlo k dalším intenzivnější útokům na ukrajinskou energetickou a tepelnou infrastrukturu, přičemž velké množství dronů a raket směřovalo na konkrétní města s cílem zahltit protivzdušnou obranu,“ popsala. „Jednalo se o předem promyšlený pokus zasáhnout ukrajinské obyvatelstvo využitím zimního počasí jako zbraně,“ dodává s odkazem na načasování útoků.

Cíl Kremlu je podle ní jasný: tím, že činí ukrajinská města neobyvatelná a miliony obyvatel ohrožuje mrazem, se snaží zlomit ukrajinský odpor a donutit Kyjev k přijetí míru za ruských podmínek.

„Jinými slovy, současná bombardovací ofenziva je reakcí (šéfa Kremlu Vladimira) Putina na mírové úsilí amerického prezidenta Donalda Trumpa. Místo aby Putin souhlasil s příměřím nebo nabídl ústupky, používá teror jako nástroj vyjednávání k zajištění kapitulace Ukrajiny,“ uzavřela Kazdobinová.

Útok na civilní zařízení je válečný zločin

Řada států, mezinárodních organizací či expertů uvádí, že ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu mohou být válečným zločinem, neboť porušují mezinárodní humanitární právo.

Zda konkrétní útok je, či není válečným zločinem, záleží na tom, zda jde o úder na zákonný vojenský cíl nebo nezákonný útok na civilní infrastrukturu. Energetická infrastruktura sice může sloužit civilistům i armádě, což může uplatňování mezinárodního humanitárního práva ztížit, základní logika je ale jasná.

„Objekt musí mít konkrétní vojenské využití a jeho zničení musí přinést jednoznačný vojenský zisk. Údery, které primárně poškozují civilisty nebo jejichž cílem je zbavit je základních služeb, nespadají pod zákonné jednání – a mohou se rovnat válečným zločinům,“ shrnují experti z The Public International Law & Policy Group (PILPG).

„Paralyzované nemocnice nejsou vojenská nutnost“

Také oni konstatují, že načasování ruských úderů na ukrajinskou energetiku se neshoduje s vojenskými ofenzivami, nýbrž s nástupem zimy, která se tak stává zbraní.

„Výsledná humanitární krize s paralyzovanými nemocnicemi a vodovodními systémy má málo společného s vojenskou nutností, ale má co do činění s lámáním morálky Ukrajinců,“ dodávají.

Energetická zařízení zásobující civilisty tak nejsou vojenskými cíli. Rozsah utrpení civilistů navíc převyšuje jakoukoli myslitelnou vojenskou výhodu a porušuje pravidlo proporcionality, tedy že újma způsobená civilistům by neměla být nepřiměřená ve srovnání s vojenským ziskem.

„Úmyslné použití chladu a tmy ke zlomení morálky naznačuje úmysl terorizovat, což válečné právo výslovně zakazuje,“ píší experti.

Experti: Ukrajina na rozdíl od Ruska na civilní objekty necílí

Dále v této souvislosti uvádějí, že ruské ničení ukrajinských energetických zařízení a terorizování civilistů zimou se nedá srovnávat s cílenými ukrajinskými zásahy ruských rafinerií a dalších energetických zařízení důležitých pro vedení ruské války.

„Ukrajina necílí na civilní elektrárny, infrastrukturu pro vytápění obytných budov, jaderná zařízení ani plynovody zásobující Evropu, což podtrhuje úmyslné úsilí zabránit humanitárním dopadům a širší energetické destabilizaci,“ připomínají experti.

Připouštějí sice, že ukrajinské zásahy ruských zařízení si mohou vyžádat oběti a další dopady na civilisty, tento dopad je ale podle nich omezený a neexistují prakticky žádné důkazy o tom, že by zásahy působily nepřiměřené utrpení civilistů.

„Cílení Ukrajiny na infrastrukturu s přímým vojenským významem spolu s jejím úsilím vyhnout se nerozlišujícím účinkům podporuje závěr, že tyto údery jsou v souladu s právem ozbrojeného konfliktu. Na rozdíl od ruské teroristické kampaně proti civilním energetickým systémům odrážejí činy Ukrajiny disciplinované uplatňování zásad mezinárodního humanitárního práva na obranu její suverenity,“ uzavírají.

Dlouhodobé obviňování Ruska z válečných zločinů

Obvinění z válečných zločinů se v souvislosti s ruským ničením ukrajinské energetické infrastruktury neobjevují poprvé; zaznívala při každé z předchozích velkých vln ruských úderů na ukrajinské energetické cíle.

„Demoralizování lidí, terorizování lidí se nepovažuje za přijatelnou vojenskou výhodu,“ řekla stanici BBC už v roce 2022 Maria Varakiová z katedry válečných studií na londýnské King's College. „Terorizování civilního obyvatelstva je považováno za válečný zločin.“

„Ruské síly téměř jistě útočí na mnoho cílů, které nelze kvalifikovat jako vojenské cíle,“ citovala v témže roce agentura Reuters experta na vojenské právo Michaela Schmitta z blogu Articles of War provozovaného Vojenskou akademií USA ve West Pointu.

V roce 2024 pak vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) zatykače na ruského exministra obrany Sergeje Šojgua a náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova. ICC je viní z útoků na civilní objekty a ze zločinů proti lidskosti, přičemž to zdůvodňuje právě údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, za které jsou oba podle něj zodpovědní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 mminutou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 18 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...