V místních volbách v Británii se očekává oslabení labouristů i premiéra Starmera

Nahrávám video

Velká část Británie včetně Londýna si ve čtvrtek vybírala nové zástupce do místních samospráv. Hlasovalo se také o složení velšského a skotského parlamentu. Podle agentury AP průzkumy hovořily o velkých ztrátách vládnoucích labouristů, které mohou uspíšit odchod premiéra Keira Starmera. Média předpovídaly také další roztříštění britské politické scény, na níž se u moci v posledních dekádách střídali labouristé a konzervativci.

Volební místnosti se otevřely v 07:00 místního času (08:00 SELČ) a uzavřely se ve 22:00 místního času (23:00 SELČ). Některé volební úřady budou podle agentury AP sčítat hlasy přes noc a oznámení většiny výsledků se očekává v pátek odpoledne.

Průzkumy veřejného mínění předpovídají pokles popularity labouristů, kteří by v Anglii mohli ztratit až dva tisíce křesel v místních zastupitelstvech. „Právě labouristé mají nejvíce co ztratit, obhajují nejvíce křesel. A průzkumy hovoří tak, že ztratit by mohli až tři čtvrtiny z nich,“ přiblížila zpravodajka ČT ve Velké Británii Katarína Sedláčková.

Podle politoložky ze St Antony's College University of Oxford Magdy Leichtové tyto volby tradičně slouží k tomu, aby ukázaly, jaké si vláda odnesla vysvědčení a jak si stojí. Místní volby podle ní také pro kabinet tradičně nedopadají úplně dobře. „Ale tyto volby jsou skutečně výjimečné tím, že se očekává ohromný propad Labouristické strany,“ zdůraznila.

Nahrávám video

Dříve by labouristická porážka znamenala dobré zprávy pro konzervativce, ti se ale po čtrnácti letech u moci potýkají s pokračující nepopularitou. Naopak velké zisky očekává protiimigrační strana Reform UK v čele s Nigelem Faragem, která čtvrteční volby v předvolební kampani vykreslila jako referendum o současném premiérovi. Straně se podle Sedláčkové daří získávat na svou stranu nespokojené voliče konzervativců i labouristů. „U konzervativců se dokonce Nigelu Faragovi dařilo v průběhu posledních měsíců získávat do své strany i řadu konzervativních politiků,“ podotkla.

Podle agentury AFP by velké zisky pro Reform UK potvrdily trend tříštění britské politické scény, které dlouho dominovali konzervativci a labouristé. O tom, že se systém dominance dvou stran v Británii mění a je udržován jen volebním systémem, se podle Leichtové hovoří už dlouho. „Je potom otázka, jak se Reform UK podaří posílit celonárodně. Jestli dokáže prorazit i ve volbách do parlamentu,“ dodala.

Nahrávám video

Další stranou, která podle volebních průzkumů pravděpodobně po volbách posílí, jsou Zelení s novým lídrem Zackëm Polanskim. Ti by mohli zaznamenat významné zisky hlavně v některých částech Londýna, kde dříve dominovali labouristé. Reform UK by podle průzkumů naopak mohla uspět v bývalých labouristických baštách na severu Anglie.

Nízká popularita premiéra

Starmerova strana po příslibu ekonomického růstu a snížení životních nákladů s velkým náskokem vyhrála volby do britského parlamentu v roce 2024. „V roce 2024 to byl vůbec třetí nejlepší výsledek labouristů v dějinách. Získali jasnou většinu v parlamentu. Ale je potřeba si uvědomit řadu faktorů, a to především, že labouristé tehdy zvítězili po čtrnácti letech vlád konzervativců, kdy lidé v Británii už chtěli změnu a byli nespokojení. A nebyly tu příliš žádné jiné alternativy,“ poznamenala Sedláčková.

Podle Leichotvé je pak třeba vzít v úvahu i volební systém, který se v Británii používá v parlamentních volbách. Jde o většinový systém, kdy každý volební obvod zastupuje kandidát, který v něm obdrží nejvyšší počet hlasů. Zdaleka proto nemusí být rozhodující, jaké procentuální preference straně před volbami odhadují průzkumy. „Volební výsledky ve Velké Británii jsou vždycky hrozně matoucí. Labouristé nevyhráli, když bychom se podívali na samotné hlasy voličů, s nějakým ohromným náskokem. Ale tím, jaký je tady volební systém, tak získali ohromné množství křesel v parlamentu,“ poukázala.

Bezprostředně po jednoznačném vítězství se podpora premiéra i jeho vlády propadla. „A skutečně je jeden z nejméně oblíbených premiérů v dějinách Británie,“ sdělila zpravodajka. Starmer čelí kritice kvůli nezvládnuté imigraci i trvajícímu oslabení ekonomiky. „Energie jsou tu jedny z nejdražších v Evropě,“ uvedla Sedláčková. S rostoucí nepopularitou se Starmer potýká mimo jiné také kvůli rozhodnutí jmenovat Petera Mandelsona velvyslancem ve Spojených státech navzdory jeho známým vazbám na sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Mandelson byl loni v září po sedmi měsících z funkce odvolán.

Nahrávám video

Další parlamentní volby se v Británii nemusí konat až do roku 2029, drtivá porážka ve čtvrtečních volbách by ale mohla labouristickou stranu donutit ke změně lídra. Pokud by Starmer skutečně skončil, šlo by podle Sedláčkové o historický milník. Politologové podle ní mluví o tom, že se ještě nikdy nestalo, aby musel britský premiér skončit po místních volbách.

Tlak na Starmera ze strany mnoha vládních poslanců ovšem stoupá. „V posledním týdnu sepisovali dopis, ve kterém ho vysloveně žádali, aby stanovil termín svého odchodu,“ připomněla Sedláčková, podle níž ale sám Starmer říká, že je odhodlaný dál bojovat. „Také je potřeba říci, že má stále ještě podporu řady klíčových ministrů,“ doplnila zpravodajka.

Problémem je podle Sedláčkové i to, že alternativa není příliš velká. „Mluví se především o třech nebo čtyřech jménech v rámci strany. Ale je potřeba říci, že každý z těchto potenciálních vyzyvatelů má nějaký svůj vlastní problém a nemá úplně jednoznačnou podporu labouristických poslanců,“ sdělila. Jednou ze zmiňovaných alternativ je podle ní starosta Manchesteru Andy Burnham, který je oblíbený ve straně i v rámci veřejnosti. Aby ovšem mohl Starmera vyzvat, musel by se nejprve stát poslancem.

Starosta Manchesteru Andy Burnham na snímku ze září 2025
Zdroj: Reuters/Phil Noble

Skandály řeší i další strany

Také Reform UK a Zelené ale v předvolební kampani doprovázely skandály. Někteří kandidáti protiimigrační strany se museli zodpovídat z rasistických výroků a otázek ohledně osobních financí. Se Zelenými byla zase spojována antisemitská prohlášení.

Změny se očekávají také ve velšském parlamentu, kde by podle posledních průzkumů mohla levicová nacionalistická strana Plaid Cymru poprvé získat nejvíce křesel. Od založení parlamentu v roce 1999 v něm buď sami, nebo v koalici vládli labouristé. Vysoký zisk předpovídají volební modely také pro Reform UK.

Ve skotském parlamentu by si měla udržet většinu Skotská národní strana (SNP), také tam se ale očekávají ztráty labouristů a zisky pro protiimigrační stranu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 7 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 25 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...