V Německu roste počet extremistů, především těch pravicových. Příznivci krajní pravice jsou přitom stále mladší. Vyplývá to ze zveřejněné zprávy Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), který má v Německu pravomoci vnitřní tajné služby. Nárůst počtu pravicových extremistů přitom podle zprávy souvisí hlavně s parlamentní stranou Alternativa pro Německo (AfD). Největším ohrožením pro zemi ze zahraničí je pak podle tajné služby nadále Rusko.
„Zpráva úřadu pro ochranu ústavy za rok 2025 ukazuje, že Německo je pod tlakem,“ řekl ministr vnitra Alexander Dobrindt na tiskové konferenci. Na ní společně se šéfem BfV Sinanem Selenem novou zprávu představil. Země podle ministra čelí tlaku zvenčí i zevnitř.
„Pravicový extremismus je největším ohrožením našeho svobodně demokratického zřízení,“ uvádí dokument tajné služby. Podle ní vzrostl v loňském roce počet pravicových extremistů v Německu o zhruba osm tisíc na téměř šedesát tisíc.
„Obzvlášť znepokojivý je trend na této scéně, že je mladší, lépe propojená a orientovaná na provádění akcí,“ stojí ve zprávě. Dobrindt zdůraznil, že pravicoví extremisté jsou aktivní na internetu, ale nebezpečí nezmizelo ani z ulic.
Radikalizace uvnitř největší opoziční strany
Zpráva zmiňuje také parlamentní stranu Alternativa pro Německo (AfD), jejíž části podle ní „zastávají jednoznačně proruské narativy“. BfV loni v květnu označila AfD za prokazatelně pravicově extremistickou. Strana se kvůli tomu obrátila na soud a ten nařídil, aby ji BfV přestal takto označovat do definitivního soudního verdiktu.
V loňských předčasných volbách do Spolkového sněmu dostala AfD 20,8 procenta hlasů a stala se nejsilnější opoziční stranou v Německu. Podle zprávy má AfD nyní sedmdesát tisíc členů, z nichž bylo v loňském roce možné zhruba osmadvacet tisíc označit za pravicové extremisty. V předloňském roce to bylo dvacet tisíc.
Prakticky celý meziroční rozdíl v odhadovaném počtu pravicových extremistů v Německu tak podle zprávy BfV souvisí s radikalizací uvnitř AfD.
Rusko stále největší hrozbou
Levicových extremistů bylo podle tajné služby v Německu loni zhruba 42 200, tedy o 4200 více než předloni. Krajně levicová scéna na sebe v poslední době upozornila především útoky na přenosovou soustavu či na železnice. Zpráva uvádí, že je pro agenty tajné služby mimořádně složité do krajně levicových struktur proniknout.
V případě vnějších hrozeb zůstává podle Dobrindta pro Německo tou největší nadále Rusko. „Rusko považuje Německo za ústředního protivníka v Evropě,“ uvedl. Německo podle něj stále častěji čelí ruským hybridním útokům, včetně špionáže, sabotáže a dezinformačních kampaní.
Často přitom Moskva využívá takzvaných low level agentů, tedy osob, které nejsou zpravodajsky školené, jsou ale naverbované tajnými službami k sabotážním či špionážním akcím.
Nadále velké riziko představuje podle zprávy pro Německo i islamistický terorismus a také rostoucí antisemitismus. V těchto oblastech má přitom na situaci v Německu velký dopad vývoj konfliktů na Blízkém východě, uvádí zpráva.
Ministr vnitra na tiskové konferenci zopakoval, že by chtěl zreformovat německé tajné služby a poskytnout jim větší pravomoci, především v boji proti hrozbám v digitálním světě. V minulosti už několikrát hovořil o tom, že je třeba mimo jiné umožnit „aktivní obranu“ proti kybernetickým útokům.
