V provizorních hrobech v Izjumu leží podle policie hlavně civilisté. Na místo dorazí mise OSN

Nahrávám video

Většina těl uložených v provizorních hrobech nalezených v ukrajinském Izjumu patří civilistům, oznámila ukrajinská policie. Podle prokuratury nesou některá z exhumovaných těl stopy mučení. OSN do města, které armáda osvobodila od ruských okupačních jednotek minulý týden, plánuje vyslat misi. O nálezu provizorního pohřebiště se zhruba 450 hroby informovala ve čtvrtek ukrajinská policie i prezident Volodymyr Zelenskyj.

Zelenskyj také prohlásil, že následky ruské okupace jsou na severovýchodě Ukrajiny podobné jako v dříve osvobozené Buče u Kyjeva. Na nově osvobozených územích jsou podle něj důkazy o ruských válečných zločinech.

Stovky hrobů označených křížem v lese na izjumském předměstí viděli v pátek i reportéři AFP, podle kterých se pracuje na identifikaci mrtvých.

„Hrobů je mezi vzrostlými stromy 443“, uvedl z místa vládní zmocněnec pro pohřešované osoby Oleh Kotenko. „Viděl jsem číslo 443. Číslo 1 jsem neviděl. Celkový počet mrtvých (v oblasti v důsledku bojů, pozn. autora) odhadujeme podle čísel,“ doplnil Kotenko s tím, že některé hroby obsahují i dvě nebo více těl.

Úřady zaujal zejména hrob s těly, nad kterým byl vztyčen kříž s nápisem „Ukrajinská armáda, 17 lidí. Izjum, z pitevny“.

„Většina lidí pohřbených v provizorních hrobech je z řad civilistů,“ konstatoval policejní šéf Ihor Klymenko, podle kterého jde o přibližný odhad. „Ačkoli máme informace, že jsou tam i vojáci, zatím jsme žádného nevyzvedli,“ doplnil.

Nejméně deset mučíren v Charkovské oblasti

Policejní šéf zároveň poukázal na skutečnost, že v osvobozené oblasti Charkova bylo nalezeno několik ruských mučíren. „Mohu potvrdit přítomnost minimálně 10 mučíren na území osad v Charkovské oblasti. Dvě jsou v Balakliji,“ upozornil.

V tomto kontextu Klymenko přidal, že během minulého týdne zahájili ukrajinští strážci zákona celkem 204 trestních řízení souvisejících s válečnými zločiny, které spáchali okupanti.

Ukrajinská prokuratura podle agentury AP oznámila, že některá těla v Izjumu měla ruce svázané za zády či provaz kolem krku.

Monitorovací mise OSN

Vyhodnotit situaci v Izjumu plánuje OSN, která chce vyslat monitorovací misi. „Plánují tam jet, aby zjistili více o tom, co se tam mohlo stát,“ řekla mluvčí OSN.

Ukrajinské úřady od objevení provizorního pohřebiště identifikují mrtvé a snaží se zjistit příčinu jejich úmrtí. Náčelník policejního vyšetřovacího oddělení pro Charkovskou oblast Serhij Bolvinov ve čtvrtek uvedl, že někteří lidé zemřeli při dělostřeleckém ostřelování, jiní při náletech. Podle Kotenka jsou v neoznačených hrobech lidé, kteří zahynuli v ulicích. Upozornil také, že část Izjumu byla v izolaci a lidé bez zásob umírali hlady. Úřady se dosud navíc nedostaly na izjumské hřbitovy. „Nevíme proto, jaká je situace,“ vysvětlil Kotenko.

Prezident Zelenskyj v pátečním rozhovoru s agenturou Reuters konstatoval, že civilních obětí na nově osvobozeném území bude pravděpodobně mnohem víc. „Aktuálně víme o 450 pohřbených mrtvých. Existují ale i další pohřebiště s mnoha lidmi. Umučenými. Někde i celé rodiny,“ podtrhl Zelenskyj. 

Izjum v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny dobyla zpět ukrajinská armáda minulý týden při své protiofenzivě. Pod kontrolou ruských sil bylo toto strategické město od března. Obdobné zprávy o nálezech narychlo vytvořených pohřebišť s těly civilistů nebo hromadných hrobech přicházely z Ukrajiny také v dubnu po stažení ruských vojsk z Kyjevské oblasti, z měst jako Buča nebo Irpiň.

Podobnost s městy v okolí Kyjeva ve čtvrtek připomněl i Zelenskyj. „Rusko za sebou všude nechává smrt a musí za to nést zodpovědnost,“ prohlásil ukrajinský prezident ve videoposelství. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 5 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 9 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 11 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 12 hhodinami
Načítání...