V záporožské elektrárně explodovaly dvě střely, uvádí ruská okupační správa

Ruskem dosazená správa ukrajinského města Enerhodar obvinila v úterý ukrajinské vojáky z dalšího ostřelování okupované Záporožské jaderné elektrárny. Informovala o tom agentura TASS, podle které dvě střely explodovaly nedaleko skladu vyhořelého paliva. Kyjev dlouhodobě tvrdí, že za útoky na zařízení stojí ruská armáda.

Rusko tvrdí, že Ukrajina se ostřelováním snaží narušit inspekci Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Mise je momentálně na cestě, po poledni dorazila podle CNN do Kyjeva.

„Dnes v 6:50 (v úterý místního času, 5:50 SELČ) ozbrojené síly Ukrajiny útočily na Záporožskou jadernou elektrárnu a pobřežní linii města (Enerhodaru),“ tvrdí zástupce ruské okupační správy Enerhodaru. „Použili velkorážní dělostřelecké zbraně. V důsledku toho jsme zaznamenali dva výbuchy nedaleko skladu vyhořelého paliva.“

Moskva: Radiační situace je normální

O dvou zásazích ukrajinského dělostřelectva na území elektrárny v úterý hovořilo i ruské ministerstvo obrany, podle kterého se jeho silám podařilo sestřelit ukrajinský bezpilotní letoun. Dron dopadl na střechu budovy, kde je uskladněno jaderné palivo a jaderný odpad. Tyto zprávy nelze nezávisle ověřit.

Ministerstvo obrany v Moskvě zároveň uvedlo, že radiační situace v Záporožské jaderné elektrárně je normální. 

Satelitní snímky jaderné elektrárny od společnosti Maxar Technologies, které v pondělí večer zveřejnila stanice CNN, ukazují, že se na střeše budovy objevily čtyři díry, zhruba 150 metrů od nejbližšího reaktoru. Snímky na Telegramu sdílel také člen okupační oblastní správy Vladimir Rogov, podle kterého jsou důkazem, že Ukrajinci na zařízení útočí.

CNN se podařilo ověřit pravost snímků, nelze však zjistit, která strana místo ostřelovala. Na satelitních snímcích je kromě zasažené střechy vidět i tři ruské obrněné transportéry, které jsou zaparkované v areálu. Rusko opakovaně tvrdí, že v elektrárně nemá žádnou těžkou techniku. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý přijal v Kyjevě šéfa MAAE Rafaela Grossiho. „Důvěřujeme vašim odborníkům. Chtěli bychom ale, aby to byla nejen kontrola,“ prohlásil s tím, že za důležité považuje požadavky ze strany agentury i OSN, aby Rusko stáhlo z elektrárny všechny síly a došlo k demilitarizaci zařízení.

Podle Zelenského je takový scénář jediným způsobem, jak eliminovat rizika. „Je to jedna z prioritních bezpečnostních otázek pro Ukrajinu a celý svět,“ zdůraznil prezident.

Největším rizikem je poškození paliva

Podle jaderné fyzičky z Katedry jaderných reaktorů Jaderné a fyzikálně-inženýrské fakulty ČVUT Lenky Frýbortové ale není důvod k panice, protože největší úniky radioaktivity, které se mohou objevit, vycházejí z toho, že dojde k poškození jaderného paliva, což by bylo v důsledku tavení. „A k tomu dojde pouze v případě, že by došlo k masivnímu poškození kontejnmentu (ochranný obal reaktoru, které jsou vystavěné z oceli a betonu, pozn. red.).“

„Co je podle mého pravděpodobnější, je poškození některého ze skladů s vyhořelým palivem, případně některého z pomocných provozů, které mají za úkol zpracovávat nízkoaktivní radioaktivní odpady. Je potřeba si však uvědomit, že aktivita těchto materiálů je nižší, tudíž pokud by došlo k poškození z některých těchto zařízení, tak by podle mého vzniklo stejně nebezpečí jen na území elektrárny,“ odhaduje Frýbortová.

Podle ní je MAAE ve stálém kontaktu s ukrajinským státním dozorem a ten je v kontaktu s personálem elektrárny. Pokud by však přesto k přerušení kontaktu došlo, má agentura k dispozici hustou síť měřících stanic pokrývající celou Evropu, které vyhodnocují úrovně radioaktivity.

„Pokud by došlo k únikům, během několika málo hodin by je zachytily i vzdálenější stanice, a na základě toho, co by naměřily, jsme schopni identifikovat, o jakou událost by se pravděpodobně jednalo,“ ubezpečuje jaderná fyzička. Osobně ale prý bude dávat zodpovědnost za jakékoli neštěstí Rusům, protože „tam nemají co dělat“.

Záporožskou jadernou elektrárnu od března okupují ruské invazní síly. Kyjev i Moskva shodně popírají, že by na největší jadernou elektrárnu v Evropě jakkoliv útočily, a z pokračujícího ostřelování trvale obviňují protistranu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 12 mminutami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 32 mminutami

„Ve tvářích Palestinců jsem viděl jen strach.“ Útoky na Západním břehu sílí

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
před 1 hhodinou

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 3 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 3 hhodinami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Po vlně zatýkání se turecká opozice štěpí. Předák Özel založil novou stranu

Turecká opozice čelí největší vlně zatýkání za poslední roky. Vládní represe odstartovaly také rozdělení opozičních sil. Z Republikánské lidové strany (CHP) koncem července odešlo 91 poslanců včetně sesazeného předsedy Özgüra Özela. Založili Yeni Parti – Novou stranu. Do dvou let chtějí být hlavními vyzyvateli dlouholetého prezidenta Recepa Erdogana v příštích volbách.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.