Varšavské povstání stálo život až čtvrt milionu lidí

Nahrávám video

Protinacistické povstání, které vypuklo ve Varšavě před 80 lety, 1. srpna 1944, bylo jednou z největších ozbrojených akcí proti Němcům v okupované Evropě. Vyžádalo si ohromné lidské a materiální ztráty a skončilo kapitulací povstalců 2. října 1944. Lví podíl na jeho selhání měli Sověti, kteří navzdory slibům povstalcům nepomohli a nechali odpor utopit v krvi. Během 63 dnů bojů zahynulo asi osmnáct tisíc povstalců a podle různých odhadů až 250 tisíc civilistů. Německá armáda ztratila asi dvacet tisíc vojáků. A Varšava, z níž muselo odejít asi 700 tisíc lidí, zůstala ležet v troskách. Nacistický diktátor Adolf Hitler ji za trest nařídil srovnat se zemí, podařilo se to asi z 85 procent. Významné výročí si ve čtvrtek Polsko připomíná.

„Neudělat to by znamenalo pomáhat nepříteli. Bylo skutečně nutné vystoupit a pokud možno veškerými dostupnými prostředky přispět k osvobození, přispět k porážce toho společného nepřítele,“ vysvětlil mentalitu Varšavanů v Událostech, komentářích historik Tomáš Jakl.

V den, kdy si Polsko připomíná kulaté výročí začátku varšavského povstání, zemřela jeho dosud nejstarší účastnice Barbara Sowová. Podle polských médií o tom informovalo sdružení BohaterON.

Sowová, známá pod přezdívkou Basia (Bára), se do odboje proti nacistům zapojila v lednu 1940, tedy několik měsíců po začátku druhé světové války. Účastnila se tajných kurzů pro zdravotníky a po vypuknutí varšavského povstání působila v lazaretech určených pro zraněného bojovníky.

Vyznamenání od Dudy

Dnes po celém světě žije 367 účastníků povstání. Jedním z nich byla Anna Duszkewiczowá, která se jako šestnáctiletá dívka od prvního dne aktivně zapojila do bojů. „Měli jsme dobýt kasárna. Už první den mnoho lidí zemřelo. Bohužel se nám je dobýt nepodařilo,“ vzpomínala. Za tehdejší nasazení – její i dalších účastníků – jim polský prezident Andrzej Duda předal státní vyznamenání.

To Zbygniew Klenowicz jako čtrnáctiletý zásoboval bojující jednotky. Po válce ho komunistický režim za účast v povstání perzekuoval. „To, co se mi dnes stalo, je asi můj největší životní sen,“ uvedl po obdržení vyznamenání.

Zpravodaj ČT Andreas Papadopulos ve čtvrtek krátce po poledni informoval, že polský prezident Duda u jednoho z památníků připomínajících povstání ráno mimo jiné prohlásil, že tato událost je „morálním základem polské suverenity a nezávislosti“.

„Promluvil také premiér Donald Tusk. Po problémech s financováním klíčové instituce, Muzea Varšavského povstání, slíbil organizaci finanční injekci ve výši přibližně půl miliardy korun,“ upřesnil Papadopulos s tím, že v 17 hodin bude celé Polsko držet minutu ticha a večer by s projevy měli vystoupit další politici včetně starosty Varšavy.

Nahrávám video

Při povstání byla zdecimována elita polského národa, respektive to, co z ní zbývalo po pěti letech teroru. Mezi mrtvými civilisty i bojovníky měli značné zastoupení mladí lidé a inteligence, kteří tvořili většinu příslušníků bojových jednotek. Rozdrcení povstání zároveň znamenalo téměř úplné zničení centrálních struktur polského podzemního státu a Zemské armády (AK); tyto organizace tak v klíčovém okamžiku přestaly být konkurenceschopným oponentem nastupující komunistické moci.

Protiněmeckou vzpouru ve Varšavě vyprovokovaly zprávy o blížící se Rudé armádě. Její organizátoři předpokládali, že polská Zemská armáda zaujme pozice, které opustí německá vojska, a vůči Rudé armádě bude vystupovat jako suverénní partner. Cílem povstání, do kterého se ve Varšavě zapojilo až padesát tisíc bojovníků (bylo součástí Akce Bouře, která zahrnovala povstání napříč celým Polskem), bylo ustavit ještě před příchodem Rusů legitimní polskou správu a zamezit dosazení loutkové vlády dirigované z Moskvy.

Sovětská zrada

Rudá armáda navíc v druhé půli července shazováním letáků přesvědčovala Varšavu, aby se Němcům postavila. Pokud by povstalci volání nevyslyšeli, mohli by je Sověti následně označit za zrádce a zbabělce.

Nakonec však Moskva nestála o to, aby musela řešit prozápadně naladěnou Varšavu. Proto, ačkoliv už v červenci 1944 byli na dohled města, zastavili Sověti svůj postup a polským povstalcům, slibům navzdory, nepomohli. Rusové dokonce odmítli žádost povstalců o zbraně a střelivo.

Historik Jan Rychlík ve vysílání ČT24 ve čtvrtek připomněl, že nejen, že Rudá armáda povstalcům nepomáhala, ale v řadě případů jejich struktury vyloženě likvidovala. „Na územích východně od Varšavy probíhala místní povstání, jejich průběh ale ukázal iluzornost představ velení Zemské armády. Ve většině případů to dopadlo tak, že po osvobození měst Sověti Zemskou armádu odzbrojili a vůdce pozavírali, nebo rovnou zastřelili,“ popsal Rychlík.

V roce 1944 přitom bylo již jasné, že Rudá armáda odmítá koordinaci s veškerými hnutími odporu v Evropě. „Nicméně to nebránilo moskevskému vysílání, aby vyzývalo Varšavany k povstání,“ řekl Jakl. „Stalin vždy rád využil jakékoli možnosti, kdy mohl dát Němcům příležitost, aby pobíjeli jeho spojence,“ podotkl.

Německá armáda, disponující ohromnou materiální převahou, zprvu hodlala povstání zlomit bestiálními vraždami civilistů včetně nemluvňat a ošetřovatelek, nasadila i těžké zbraně a letectvo. Později kvůli neutuchajícímu odporu Poláků, za které bojovaly i ženy a děti, a velkým ztrátám německé velení souhlasilo, že bude se zajatci zacházeno v souladu s Ženevskými konvencemi, a umožnilo tak povstalcům kapitulovat. Příměří bylo vyhlášeno 2. října, kapitulace vstoupila v platnost časně ráno 3. října 1944.

Nahrávám video

Rudá armáda, která Polsko přepadla spolu s wehrmachtem v roce 1939 a až do německého útoku na Sovětský svaz okupovala východní Polsko, kde zavedla brutální teror, zničenou Varšavu osvobodila až v lednu 1945. Pro mnoho Poláků její příchod neznamenal vysvobození, ale začátek nové nesvobody.

Varšavské povstání se uskutečnilo téměř rok po vypuknutí povstání Židů ve varšavském ghettu. Tehdy v dubnu 1943 se asi 750 nedostatečně ozbrojených Židů postavilo oddílům nacistické SS. Reagovali tak na masové transporty z Varšavy do koncentračních a vyhlazovacích táborů. Vzpoura skončila v polovině května a ghetto bylo během té doby srovnáno se zemí. Téměř všichni jeho obyvatelé zemřeli nebo byli posláni do koncentračních táborů. Uniklo jen velmi málo lidí.

Steinmeier: Němci nesmí zapomenout

U příležitosti výročí tragédie dorazil s předstihem do Varšavy německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Podle něj si je jeho země vědoma historické odpovědnosti za činy, které její představitelé spáchali během druhé světové války. Podle agentury DPA se setkal mimo jiné s žijícími účastníky povstání a řekl jim, že Němci na události „nesmějí zapomenout“. Za Česko se připomínkové akce účastnil ministr kultury Martin Baxa (ODS).

Steinmeier v minulosti v Polsku už několikrát prosil o odpuštění za zvěrstva, která němečtí nacisté spáchali. V současnosti je však teprve druhým německým prezidentem po Romanu Herzogovi, který navštěvuje Varšavu v době výročí tamního povstání proti nacistické okupaci.

„Probouzí to v nás Němcích hanbu, že naše země bude na věky svázaná s bolestí a utrpením uvaleným na Poláky, milionkrát a stále dokola,“ řekl tehdejší prezident Herzog ve Varšavě v roce 1994 při návštěvě, kterou mnoho Poláků vnímalo jako kontroverzní. Měli za to, že je stále „příliš brzy“, píše server Deutsche Welle.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. Požáry vypukly ve skladových komplexech ve vesnici Krasnyj Bor v Leningradské oblasti a ve městě Čechov v Moskevské oblasti. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil jednoho člověka a několik dalších zranil, uvedl velitel vojenské správy ukrajinské Sumské oblasti Oleh Hryhorov.
před 6 mminutami

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 37 mminutami

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 1 hhodinou

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 1 hhodinou

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 2 hhodinami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 2 hhodinami

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 5 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.