Vedle Bosporu chce turecká vláda už letos začít budovat nový velký kanál. Istanbul to odmítá

Nahrávám video

Turecká vláda tvrdí, že chce letos začít se stavbou obřího průplavu v Istanbulu, který má vést paralelně s Bosporem. Projekt, který sám jeho iniciátor prezident Recep Tayyip Erdogan označil za bláznivý, má podle zastánců ulehčit dopravě mezi Černým a Marmarským mořem. Řada odborníků ale varuje před fatálními dopady na životní prostředí daleko za hranicemi metropole.

Bosporem ročně proplují desetitisíce nákladních a stovky válečných lodí. Pro Bulharsko, Rumunsko, Ukrajinu a Gruzii je to jediná cesta do světového oceánu. A pro Rusko jedna z pouhých dvou nezamrzajících. Důležitý je Bospor i pro vnitrozemské země Balkánu a střední Evropy napojené na dopravu po Dunaji. Strategický průliv přitom leží uprostřed šestnáctimilionové metropole. 

Lodě v okolí Bosporu při běžném provozu
Zdroj: MarineTraffic
Lodě v Bosporu a Dardanelách
Zdroj: MarineTraffic

Podle tureckého prezidenta Erdogana je třeba centru ulehčit. Západně od něj proto chce vybudovat čtyřicet kilometrů dlouhý průplav obklopený novými obchodními centry a obytnými čtvrtěmi. „Projekt přinese úlevu nejen od obav o životní prostředí, ale také z politických důvodů. Vzhledem ke svému významu bude dělat vlny po celém světě,“ hájil ho v prosinci. 

Na domácí půdě projekt už vlny dělá. V čele jeho odpůrců stojí starosta Istanbulu Ekrem Imamoglu považovaný za budoucího Erdoganova vyzyvatele v prezidentské volbě. „Kdyby průplav měl jediný pozitivní aspekt, tak bych ho jmenoval. Žádný ale nemá. Ve prospěch celé společnosti jsme připraveni proti němu bojovat,“ slibuje.

Ekologie, hydrologie, geopolitika

Plavba Bosporem je zdarma a nový kanál má být zpoplatněn. Proto panují pochyby nad ekonomickým smyslem projektu – jestli ho klienti budou chtít používat. Kromě toho kritici vyjadřují obavy ze ztráty zdrojů pitné vody, kontaminace půdy nebo proměny moří u břehů města v páchnoucí stoku.

Další rizika zmiňují hydrologové. Bospor totiž funguje jako obří výměník vody mezi Černým a Středozemním mořem. Kanál by tento komplexní přírodní systém nenávratně změnil.

Jde také o dopady na geopolitiku. Na základě mezinárodní dohody do Černého moře nesmí například americké letadlové lodě. Zejména Moskva může mít obavy, že by se s novou vodní cestou pravidla mohla změnit. „Rusko a Vladimir Putin projekt nevidí reálně. Neprotestují, aby nevylekali Erdogana. Pokud se ale najdou peníze a stavba začne, pak čekám, že se hlasitě ozvou,“ varuje opoziční politik a bývalý admirál Türker Ertürk.

Na projekt v přepočtu za 340 miliard korun zatím chybí peníze. Erdogan ale tvrdí, že svůj sen uskuteční za každou cenu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 3 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 4 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 7 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 7 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 8 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 10 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...