Zelenskyj ve Washingtonu jednal se zmocněncem pro Ukrajinu Kelloggem

„Jsme připraveni pokračovat v práci s maximálním úsilím, abychom ukončili válku a zajistili spolehlivou bezpečnost,“ uvedl Zelenskyj po jednání s Kelloggem. „Rusko lze přimět k míru pouze silou a prezident Trump tuto sílu má,“ zdůraznil.

Trump pondělí opakovaně označil za „velký den v Bílém domě“. „Nikdy jsem (tu) neměl tolik evropských lídrů najednou. Je mi velkou ctí je hostit,“ napsal prezident USA na své sociální síti Truth Social. Trump přijal ukrajinského prezidenta zhruba v 19:15 SELČ.

„Pokud nyní ukážeme před Ruskem slabost, zaplatíme za to později vysokou cenu. Připravíme půdu pro další konflikty,“ varoval v neděli francouzský prezident Emmanuel Macron. Ten se schůzky v Bílém domě zúčastní spolu s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, německým kancléřem Friedrichem Merzem, britským premiérem Keirem Starmerem nebo generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Společné jednání začne v devět hodin večer našeho času.

Zelenskyj se ještě před schůzkou se šéfem Bílého domu zúčastní „přípravné schůzky“ s von der Leyenovou a dalšími evropskými partnery, uvádí kalendář šéfky Komise. „Musíme to udělat správně. Musíme zajistit, aby nastal mír, aby byl trvalý, spravedlivý a čestný,“ řekl Starmer.

„Považovala bych za úspěch, kdyby Trump uznal, že územní požadavky Ruska tak, jak je předneslo v pátek na Aljašce, jsou příliš náročné, že to nejde, aby se hranice posouvala za současnou bojovou linii,“ komentovala rozhovory ve Washingtonu politoložka Zuzana Ringlerová z Masarykovy univerzity. Prezident USA si podle ní připravuje půdu pro to, aby v případě, že se nepodaří vyjednat mírovou smlouvu, mohl z neúspěchu vinit Ukrajinu.

Páteční summit na Aljašce nepřinesl žádné viditelné výsledky, Trump ale po něm upustil od svého dřívějšího požadavku na okamžité příměří na Ukrajině a v souladu s Putinovým přáním začal tvrdit, že chce prosazovat širší mírovou dohodu místo pouhého klidu zbraní. Putin také požadoval územní ústupky od Ukrajiny, které Kyjev odmítá.

Kyjev: Žádné obchody s územím

Zelenskyj řekl, že jednání o míru musí vycházet ze současné frontové linie, Ukrajina podle něj nebude obchodovat se svým územím. O územních otázkách může jednat pouze Kyjev a Moskva, dodal.

„Zelenskyj bude chtít vycházet ze statu quo (na frontě) k dnešnímu dni a z předpokladu, že pro jakékoli smysluplné rozhovory musí být klid zbraní, což Rusové odmítají. Nemá důvod ani mandát přistupovat na cokoli, co překračuje červené linie Ukrajiny, a ta určitě není v pozici, že by musela akceptovat kapitulaci,“ konstatoval analytik Jan Šír z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Po nedělní videokonferenci se Zelenským i další účastníci z takzvané koalice ochotných zdůrazňovali nutnost vyvinout tlak na Rusko, aby přistoupilo k ukončení plnohodnotné války, kterou proti Ukrajině vede čtvrtým rokem.

Stejně tak poukazovali na nutnost zachovat jednotu mezi transatlantickými spojenci či potřebu bezpečnostních záruk, které by v případě uzavření mírové dohody ochránily Ukrajinu před další ruskou agresí. Evropané, jak řekl Macron, se chtějí Trumpa zeptat, do jaké míry se sám hodlá podílet na bezpečnostních zárukách Kyjevu.

Podle Zdeňka Petráše z Univerzity obrany se Moskva nejspíš snaží vytvořit z Ukrajiny nárazníkovou zónu proti Severoatlantické alianci. „Pro Ukrajinu bude velice těžké najít pozici v rámci NATO tak, aby bezpečnostní záruky byly pokryty ze strany Aliance a aby odpovídaly i tomu, co očekává Rusko,“ poznamenal expert.

Podle bývalého ředitele Českého centra v New Yorku Miroslava Konvaliny si Donald Trump užívá, že se mu do Bílého domu „sjíždí ta nejsilnější evropská sestava“. „V tuto chvíli on touží po Nobelově ceně míru, touží po tom, aby cesta k tomu byla co nejsnazší. A největší překážkou začíná být to, že vlastně před ruským vládcem Putinem odkryl, že chce mír za každou cenu,“ vysvětlil.

Je to diplomatická hra, míní politický a kulturní geograf Vladimír Baar z Ostravské univerzity. „I Putin má být postaven před věc, že Ukrajina souhlasí víceméně s tím, že v této fázi nebude Krym vrácen Ukrajině a že nebude členem Aliance, ale že bude chráněna deštníkem Spojených států a Evropy,“ podotkl odborník.

„Panika“ u spojenců

Podle listu The New York Times se evropští představitelé chtějí zasadit o to, aby se Trump příliš nepřiblížil Moskvě a nesnažil se přimět Zelenského, aby přistoupil na dohodu, která by nakonec vedla k rozpadu Ukrajiny. Mnoho z nich zaskočila Trumpova změna postoje v kritické otázce dosažení příměří před jednáním o územních nebo bezpečnostních zárukách pro Kyjev.

Jeden vysoce postavený evropský diplomat listu pod podmínkou anonymity popsal pocit paniky, který mezi evropskými spojenci panuje. Diplomat si nepamatuje, že by se tak narychlo zorganizovalo podobné setkání jako to dnešní od dob těsně před válkou v Iráku. Podle něj je zásadní předejít opakování nepříjemné únorové konfrontace mezi Zelenským a Trumpem před televizními kamerami v Oválné pracovně.

Deník The Washington Post označil rozhodnutí vysoce postavených evropských lídrů doprovodit Zelenského do Bílého domu za dramatické a výrazné gesto, které podtrhuje důležitost pondělních rozhovorů. Podle stanice BBC by nadcházející summit mohl být ještě zásadnější pro budoucnost Ukrajiny než schůzka na Aljašce.

Reakce českých politiků

Evropa při jednáních o budoucnosti Ukrajiny hájí princip, že hranice se nemění vojenskou silou. Pokud by Putin přišel s dalšími nesmyslnými požadavky, musí být připravena přitvrdit v sankcích, které se ukázaly jako účinné, když šéfa Kremlu dovedly k jednacímu stolu, míní ministr zahraničí a kandidát koalice SPOLU Jan Lipavský (nestr.).

Poslankyně Helena Langšádlová (TOP 09) nemá podle svých slov příliš vysoká očekávání, protože schůzka navazuje na jednání na Aljašce, kde byl podle ní vítězem Putin. „Nedohodlo se ani to, aby nastalo příměří, aby se přestalo útočit na civilní obyvatelstvo,“ upozornila politička s tím, že Trump následně neohlásil sankce.

Europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS) naopak poukázala na velkou změnu v Trumpově přístupu, kdy na jaře Evropu přehlížel a vyjadřoval se „dost negativně vůči ukrajinskému prezidentovi“. „Dnes jsme v situaci, kdy jednoznačně spolupracuje s Evropou a především jedná s ukrajinským prezidentem,“ upozornila politička.

Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) si myslí, že evropští lídři budou ve Washingtonu zastávat „velmi tvrdou linii ve vysvětlování“. „Britský premiér (Starmer) má na Trumpa velký vliv. Vzpomeňme si na osudný rozhovor v Oválné pracovně, který skončil jako velká ostuda. Byl to právě britský premiér, který přivedl zpět k jednacímu stolu jak prezidenta Zelenského, tak i prezidenta Trumpa,“ připomněla politička.

„Trump si musí být vědom toho, že nikdo nechce ve 21. století přicházet o území tím, že si na něj troufne silnější soupeř a udělá invazi, bude mu tam vraždit civilisty a likvidovat důležitou infrastrukturu,“ myslí si europoslanec Jaroslav Bžoch (ANO) s tím, že mírová dohoda je ale nejspíš „daleko“ i proto, že jednání o bezpečnostních zárukách budou trvat dlouho.

Z chování Trumpa a Putina lze soudit, že podle nich leží těžiště jednání v rozhovorech mezi nimi, míní europoslanec Filip Turek (nestr. za Přísahu a Motoristy). „Zároveň si myslím, že Trump se snaží i oslabovat BRICS tím, že touží po nastolení normálních vztahů s Ruskem a začal s ním obchodovat,“ dodal politik. Podle něj se touto cestou evropští představitelé nebudou chtít vydat.

Podle europoslankyně Nikoly Bartůšek (Přísaha) je zásadní, že se „konečně začíná intenzivně vyjednávat o začátku konce“. „To, že to nepřijde lusknutím prstu, jsme asi všichni očekávali, ale nyní se opravdu blížíme k těm vyjednáváním. Evropa v diplomatických jednáních ztratila tři roky, protože sankce nefungovaly a vyjednávat s Putinem se nesmělo,“ tvrdí politička.