Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.

„K dnešnímu (středečnímu) ránu je v Kyjevě stále bez vytápění přibližně čtyři tisíce budov a téměř šedesát procent hlavního města je bez elektřiny,“ napsal Zelenskyj na síti X. „Podle zpráv městských úřadů jsou nasazené zdroje dostačující, je však potřeba čas. S tímto hodnocením nesouhlasím – jsou nutná dodatečná opatření a další zdroje,“ dodal.

Kyjevský starosta Vitalij Klyčko dříve uvedl, že z města během ledna kvůli krizi v energetice odešlo asi šest set tisíc lidí, tedy přibližně každý pátý obyvatel.

Kromě Kyjeva a přilehlé Kyjevské oblasti je podle Zelenského nejtíživější energetická situace v Charkově a Charkovské oblasti, Sumské oblasti, Černihivu a Černihivské oblasti a Dnipropetrovské oblasti. Opravárenské týmy podle něj pracují na likvidaci škod nepřetržitě.

Zelenskyj kritizoval protivzdušnou obranu

Již v úterý Zelenskyj jako neuspokojivé kritizoval výkony protivzdušné obrany při sestřelování ruských dronů. O reorganizaci letectva, které za protivzdušnou obranu zodpovídá, už jednal s novým ministrem obrany Mychajlem Fedorovem.

Podle letectva Rusko v noci na středu zaútočilo na Ukrajinu jednou balistickou střelou Iskander-M a 97 drony. Protivzdušná obrana zničila 84 bezpilotních prostředků, zásahy jednou balistickou střelou a třinácti drony byly zaznamenány na celkem jedenácti lokalitách.

Ukrajina se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské agresi. Rusko v zimě opět zintenzivnilo údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Ke zhoršení energetické krize v zemi přispívají také teploty hluboko pod bodem mrazu v posledních dnech. Kvůli pokračujícím ruským útokům Zelenskyj v zemi minulý týden vyhlásil stav energetické nouze.

Generátory už jsou na hranici možností

Dlouhé výpadky proudu nutí podniky fungovat na generátorech elektřiny deset i více hodin, napsal server RBK-Ukrajina. Upozornil, že tato zařízení nejsou pro takto náročný provoz navržena a v současné době fungují na hranici možností.

„Mají fungovat čtyři hodiny a pak mít hodinovou přestávku. To se týká malých generátorů (benzinových). Velké dieselové generátory mohou pracovat o něco déle, ale pak si stejně musí odpočinout,“ cituje ukrajinský zpravodajský server společnost, která se na Ukrajině věnuje servisu generátorů.

Například mnoho lékáren na Ukrajině podle RBK-Ukrajina generátory má a funguje bez proudu z elektrické sítě čtyři až šest hodin, poté na čas zavře, stejně tak supermarkety.

Země vyslyšely žádost o pomoc

Ministr zahraničí Andrij Sybiha toto úterý, po dalším rozsáhlém ruském útoku, kdy se znovu bez tepla ocitly tisíce budov a bez elektřiny asi milion obyvatel Kyjeva, požádal o energetickou pomoc. Tu se některé země, nevládní organizace a lidé snaží poskytnout.

Sybiha v pondělí a ve středu děkoval Polákům za jejich sbírku nazvanou „Teplo z Polska pro Kyjev“, kterou označil za projev skutečné solidarity, lidskosti a upřímné podpory. „Děkujeme Polsku za tak důležitou pomoc a za teplo, které nás hřeje v nejtemnějších chvílích,“ napsal v polštině na síti X šéf ukrajinské diplomacie. Ve sbírce bylo ve středu dle agentury PAP na 4,9 milionu zlotých (asi 28 milionů korun) a během zhruba šesti dní se do ní zapojilo více než čtyřicet tisíc lidí.

Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková v úterý na telegramu sdělila, že vláda pracuje na získání energetické pomoci od partnerů. Například Irsko podle ní pošle 25 milionů eur (608 milionů korun) do fondu energetické podpory Ukrajiny, Nizozemsko poskytne 23 milionů eur.

„V nejbližších dnech dorazí na Ukrajinu další zásilky z Ázerbájdžánu, Slovenska a České republiky s generátory, transformátory, kabely, zdravotnickým vybavením a další humanitární pomocí,“ uvedla šéfka vlády bez dalších podrobností. Partnerům vyjádřila vděk.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 1 hhodinou

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 4 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 9 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 10 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 12 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 14 hhodinami
Načítání...