Většina severokorejských vojáků chce jít do války

Nahrávám video

Severní Korea je pro Rusko důležitým zdrojem raket, munice a vojáků pro válku na Ukrajině. Loni Pchjongjang předal Moskvě nejméně sto balistických raket a poskytl přes 11 tisíc vojáků, kteří se zapojili do bojů v Kurské oblasti. O jejich motivaci a výcviku mluvila zpravodajka ČT Barbora Šámalová se severokorejskými vojáky, kteří dezertovali do Jižní Koreje.

Rju Song-hjon si dokáže přestavit, jak uvažují severokorejští vojáci na ruské frontové linii. Do roku 2019, kdy přes demilitarizovanou zónu utekl na Jih, na tom byl podobně jako oni: špatně živený a slepý k okolnímu světu. Kdyby ho tehdy poslali na Ukrajinu, pravděpodobně by ještě poděkoval.

„Ti s bojovými zkušenostmi mají úplně jiné vyhlídky na povýšení. Takže většina severokorejských vojáků chce jít do války. Ano, všichni chtějí,“ líčí.

Vůdce Kim Čong-un ukazuje na přehlídkách vojenskou techniku od tanků po rakety a bezpilotní letouny. Vojáci ale takové vybavení nikdy neviděli. Režim je využívá k těžké práci na stavbách a polích. Místo výcviku biflují ideologii.

„Výcvik vyžaduje peníze a jídlo. Jenže to chybí, takže nemůže probíhat řádně. A také zbraně. Je třeba střílet, ale k tomu jsou potřeba náboje, které stojí peníze. V Severní Koreji se říká, že náboj stojí jako jedno kuře, dělostřelecký granát jako kráva. Takže průměrně může voják vystřelit za rok asi šest nábojů,“ popisuje Rju.

Po desetiletí se KLDR potýká s nedostatkem potravin kvůli sankcím a špatnému hospodaření, které zhoršují přírodní katastrofy. Pociťuje ho i armáda, přestože má zvláštní výsady. „Vojáci jedí kukuřici a ředkev, nakládanou zeleninu a zelí. To je běžné jídlo. Žádný tuk ani maso,“ vzpomíná Rju.

Nahrávám video

Zvláštní jednotky

Podle bývalého velitele jihokorejských speciálních sil generálporučíka Čon In-poma, poskytuje Kim Čong-un Rusku lepší vojáky, zvláštní jednotky cvičené k infiltraci, ničení infrastruktury a atentátům:

„Musíme předpokládat, že trénují víc než průměrný voják. A pravděpodobně před nasazením dostali rychlokurz základní pěchotní taktiky. Tito muži jsou fyzicky zdatní. Byli dobře indoktrinovaní. Když se tam dostali, kvůli nedostatku bojových zkušeností používali konvenční taktiku, která však vedla k velkým ztrátám, ale brzy si uvědomili, že se musí přizpůsobit.“

Pastor Sim Ču-il byl třicet let důstojníkem severokorejské armády, než v roce 1998 zběhl na Jih. Podle něj se Kimovi muži na Ukrajině rychle přizpůsobili: „Snažili se bojovat podle taktiky speciálních jednotek. Zpočátku to moc nefungovalo. Ale v poslední době se zdá, že se přizpůsobují. Velký počet vojáků vstupujících do boje znamená výhody i nevýhody.“

Odhodlání

Jednou z největších záhad je, s jakým odhodláním se severokorejští vojáci pouštějí do boje daleko od domova a za neznámou věc. Režim jim od dětství vštěpuje, že se musejí obětovat za vůdce.

„Existuje pravidlo, že ve válce je nepřítel nikdy nesmí zajmout, to by se rovnalo dezerci. Pokud jim hrozí zatčení, musejí se buď nechat zabít nebo spáchat sebevraždu,“ vysvětluje Sim. „Když Severokorejci operovali v Jižní Koreji, až do poloviny devadesátých let posílali infiltrátory. Když jsme se je pokusili zajmout, obklíčili jsme je a vyzvali, ať se vzdají, ve většině případů spáchali sebevraždu,“ dodává Čon.

Z peněz, které Kim z Ruska inkasuje, nevidí rodiny vojáků nic, v rámci systému ale získávají privilegované postavení. „Nejsme si zcela jistí, ale zdá se, že průměrný severokorejský voják dostává měsíčně asi tři tisíce dolarů. Nic z toho však nemá,“ říká jihokorejský generálporučík Čon.

A bývalý severokorejský důstojník Sim dodává: „Ani rodiny nedostávají vůbec nic. Jen politická hodnocení. Třeba jestli šli bojovat s nasazením života na výzvu strany. Nebo zda padli v boji. Severní Korea vyjadřuje uznání pouze certifikátem. Například 'rodinám padlých v boji, kteří položili životy za poslání strany'. Ale neposkytuje žádnou materiální kompenzaci.“

Znepokojivá je schopnost severokorejské armády vysílat posily. Podle jihokorejských odhadů má KLDR zhruba 1,2 milionu vojáků a miliony dalších v záloze.

„Podle konzervativních odhadů se počet severokorejských vojáků na frontě pohybuje mezi 10 až 15 tisíci, přičemž některé síly budou rotovat, aby doplnily ztráty. Ačkoli Severokorejci se pyšní tím, že mají téměř 200 tisíc speciálních sil, je nepravděpodobné, že by je tam poslali všechny. Takže můžeme očekávat do 50 tisíc,“ uvažuje Čon.

Podle odborníků není pravděpodobné, že by Severokorejci zvrátili průběh rusko-ukrajinské války. Vladimiru Putinovi ale poskytují potřebnou pracovní sílu a na frontové linii představují novou hrozbu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 5 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 8 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 9 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...