Öcalan vyzval Stranu kurdských pracujících ke složení zbraní

Nahrávám video

Vězněný vůdce Strany kurdských pracujících (PKK) Abdullah Öcalan vyzval svou organizaci ke složení zbraní, řekli podle agentury Reuters prokurdští zákonodárci, kteří ho navštívili ve vězení, kde si Öcalan odpykává doživotní trest. PKK, která od osmdesátých let minulého století vedla ozbrojený boj proti tureckému státu za samostatnost a autonomii Kurdů, by měla podle Öcalana svolat sjezd a rozhodnout o svém rozpuštění.

„Svolejte sjezd a rozhodněte. Všechny skupiny musí složit zbraně a PKK se musí rozpustit,“ uvedl Öcalan v prohlášení, které přečetli zákonodárci. Ti ho ve čtvrtek navštívili ve vězení na ostrově Imrali u Istanbulu, kde je držen v izolaci.

Öcalanova výzva je součástí snahy urovnat konflikt s tureckým státem, který považuje PKK za teroristickou organizaci a vede proti ní policejní a vojenskou kampaň doma i v okolních zemích. Podle Öcalana nastal čas „rozvinout jazyk doby míru a demokratické společnosti“.

Situace se pro PKK podle jejího vůdce změnila rozpadem bloku „reálného socialismu“ a také demokratizací Turecka v posledních desetiletích. Cílů strany, jako uznání kurdské identity či svobody projevu, je podle něj možné dosáhnout pouze při existenci demokratické společnosti.

Podle Reuters by výzva mohla mít důsledky pro severní Irák, kde má PKK své sídlo, i pro Sýrii, která se po 13 letech vzpamatovává z občanské války a prosincového svržení prezidenta Bašára Asada.

Abdí: Výzva se týká pouze PKK, nikoliv Sýrie

Lídr nacionalistické Strany národní akce (MHP) Devlet Bahçeli loni vyzval Öcalana ke složení zbraní, což by podle něj mohlo otevřít prostor pro ústupky tureckého státu vůči Kurdům či propuštění samotného Öcalana. Bahçeliho výzvu následně podpořil i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

Od té doby však turecké úřady dále potíraly skutečné či domnělé aktivity PKK. Provládní úřady odstranily z funkce několik opozičních starostů kvůli podezření ze vztahů s PKK, což ale opoziční představitelé odmítají a vnímají to jako pokus vlády zbavit se nepohodlných politiků.

Öcalanovu výzvu přivítal prezident poloautonomního iráckého Kurdistánu Ničirvan Barzání. Velitel kurdsko-arabské koalice Syrské demokratické síly (SDF) Mazlúm Abdí uvedl, že krok by mohl mít pozitivní dopad na region. Dodal však, že se výzva týká jen PKK, a nikoliv kurdských sil v Sýrii. Turecko dlouhodobě tvrdí, že kurdské milice YPG jsou odnoží PKK.

Oznámení uvítalo jako historickou šanci i Německo, kde žije silná turecká i kurdská komunita. Podle německého ministerstva zahraničí však musí následovat další kroky spočívající „v respektu a zaručení kulturních a demokratických práv tureckých Kurdů“. Turecká vláda zatím na oznámení oficiálně nereagovala.

Öcalan byl odsouzen na doživotí

Abdullah Öcalan stál koncem 70. let u zrodu PKK. V roce 1999 byl zatčen a posléze odsouzen k trestu smrti za vlastizradu. Trest mu soud později změnil na doživotí, když Turecko kvůli snahám o vstup do EU trest smrti zrušilo. Několik let mu režim ve vězení odpíral setkání s právníky i rodinou. Návštěvu příbuzných mu úřady povolily až loni v říjnu po více než čtyřech letech. Zákonodárci z prokurdské strany DEM ho v posledních měsících mohli navštívit třikrát.

PKK od poloviny 80. let vedla povstání Kurdů za samostatnost a později za autonomii. Několikrát ve své historii vyhlásila příměří. Při bojích s tureckým státem zemřelo na 40 tisíc lidí. Z velké části se jednalo o členy této strany a její sympatizanty, píše agentura Reuters.

Výrazně levicová PKK je na seznamu teroristických organizací v Turecku, USA, EU, Británii, Kanadě či Austrálii. Vězněný vůdce Öcalan je jejím symbolem. Bývalý agent ruské KGB a FSB Alexandr Litviněnko, který zběhl v roce 2000 do Británie, kde byl o šest let později otráven, jednou uvedl, že Öcalan byl vycvičen KGB-FSB. Zajímavé také je, že Rusko PKK nikdy nezařadilo na seznam teroristických skupin, a to navzdory intenzivnímu tureckému tlaku.

PKK vznikla v rámci rostoucí nespokojenosti s utlačováním Kurdů v Turecku a snahy o zavedení jazykových, kulturních a politických práv kurdské menšiny. Její ideologie byla původně spojením revolučního socialismu a marxismu-leninismu s kurdským nacionalismem a usilovala o vytvoření nezávislého Kurdistánu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 1 hhodinou

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 4 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 9 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 10 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 13 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 14 hhodinami
Načítání...