Vůdci Arménie a Ázerbájdžánu jednali v Emirátech o odstranění rozporů

Nahrávám video

Arménský premiér Nikol Pašinjan a ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev ve čtvrtek v Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech jednali o existujících rozporech mezi oběma státy, uvedl ve čtvrtek server BBC News s odvoláním na ázerbájdžánskou agenturu APA. Sporné body sahají od překážek bránících podpisu mírové dohody mezi oběma státy až po otevření pozemního spojení mezi ázerbájdžánskou exklávou Nachičevan a Ázerbájdžánem přes arménské území.

Šlo o první přímé rozhovory od března, kdy se obě strany dohodly na textu mírové dohody, ale od té doby byl pokrok sporadický a pomalý, napsala agentura Reuters. Ani čtvrteční jednání nevneslo více jasna do otázky, kdy by mírová dohoda mohla být podepsána, poznamenala agentura AP.

Nový impulz k jednáním dala roztržka Baku s Moskvou, ale i podpora co nejrychlejšímu usmíření mezi Arménií a Ázerbájdžánem ze strany Turecka a USA. Rusko nyní na mírový proces přestalo mít vliv, i když po dlouhou dobu bylo mezi Baku a Jerevanem v prostřednické roli, poznamenala BBC. Oba politici jednali jak mezi čtyřma očima, tak za účasti ministrů zahraničí a poradců.

Vůdci přislíbili pokračovat v práci na citlivých otázkách

Oba vůdci přislíbili pokračovat v práci na citlivých otázkách, jako je vymezení hranic. Ve společném prohlášení obě země potvrdily závazek vést bilaterální jednání a pokračovat v opatřeních budujících důvěru mezi oběma státy, znepřátelenými po čtyři desetiletí.

„I bez konkrétních prohlášení vypadá jako důležitý krok už sama skutečnost, že se setkali a projednali klíčové otázky,“ míní expertka na arménsko-ázerbájdžánský konflikt o Náhorní Karabach Olesja Vartanjanová.

Provládní média v obou zemích informovala o schůzce jako o osudovém okamžiku v dějinách regionu a také psala o destruktivních silách, které se údajně pokoušejí přerušit mírový proces. Tím podle BBC měly na mysli Moskvu. Ruské ministerstvo zahraničí oficiálně podporuje normalizaci vztahů mezi oběma zeměmi na jižním Kavkazu.

Rozhovory ve „velice konstruktivní atmosféře“

Ve svých prohlášeních ministerstva zahraničí obou zemí uvedla, že Pašinjan a Alijev projednali témata zahrnující vymezení společné tisíc kilometrů dlouhé hranice a dohodli se na pokračování dialogu na různých úrovních.

Pašinjan loni uvedl, že Arménie potřebuje rychle vytyčit hranice s Ázerbájdžánem, aby se vyvarovala nového kola nepřátelství. Mnoho obyvatel arménského pohraničí se ale staví proti vymezení hranice a pokládají to za snahu Ázerbájdžánu zmocnit se území, které pokládají za vlastní, poznamenala AP. Připomněla loňské demonstrace v Jerevanu proti Pašinjanově rozhodnutí vrátit Baku pohraniční vsi. Demonstranti vyzývali premiéra k odstoupení.

Vysoce postavený zdroj z ázerbájdžánské vlády uvedl, že rozhovory proběhly ve „velice konstruktivní atmosféře“.

Arménie uvedla, že se strany dohodly na pokračování rozhovorů na bilaterální úrovni a že dialog byl zaměřený na výsledky.

Vyhlídka na přeměnu regionu

Mírová dohoda by mohla podle Reuters vést k přeměně regionu sousedícího s Ruskem, Evropou, Tureckem a Íránem, protkaného ropovody a plynovody, avšak rozervaného uzavřenými hranicemi a dlouhodobými konflikty.

Arménie a Ázerbájdžán, které v roce 1991 získaly rozpadem Sovětského svazu nezávislost, jsou ve sporu od konce 80. let, kdy se Náhorní Karabach – ázerbájdžánský region s převážně arménským obyvatelstvem – s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu. V roce 2023 Ázerbájdžán znovu získal Karabach, což vedlo k útěku asi sta tisíc etnických Arménů do Arménie.

Obě strany uvedly, že chtějí podepsat smlouvu o formálním ukončení konfliktu. Některé otázky, včetně požadavku Ázerbájdžánu, aby Arménie změnila svou ústavu a odstranila z ní nepřímý odkaz na Karabach, dosud nebyly vyřešeny, dodal Reuters.

Setkání podle BBC také ukázalo, že společné přání vymanit se ze sféry vlivu Moskvy nestačí k přeškrtnutí desítek let nepřátelství mezi oběma státy a nedůvěry mezi oběma vůdci, kteří ještě nedávno bojovali jeden proti druhému. Nehledě na sblížení stanovisek nedošlo k průlomu v ani jediné otázce, ani nebylo oznámeno datum a místo podpisu mírové dohody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 13 mminutami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 33 mminutami

„Ve tvářích Palestinců jsem viděl jen strach.“ Útoky na Západním břehu sílí

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
před 1 hhodinou

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 3 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 3 hhodinami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Po vlně zatýkání se turecká opozice štěpí. Předák Özel založil novou stranu

Turecká opozice čelí největší vlně zatýkání za poslední roky. Vládní represe odstartovaly také rozdělení opozičních sil. Z Republikánské lidové strany (CHP) koncem července odešlo 91 poslanců včetně sesazeného předsedy Özgüra Özela. Založili Yeni Parti – Novou stranu. Do dvou let chtějí být hlavními vyzyvateli dlouholetého prezidenta Recepa Erdogana v příštích volbách.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.