Vůdci Arménie a Ázerbájdžánu jednali v Emirátech o odstranění rozporů

Nahrávám video

Arménský premiér Nikol Pašinjan a ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev ve čtvrtek v Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech jednali o existujících rozporech mezi oběma státy, uvedl ve čtvrtek server BBC News s odvoláním na ázerbájdžánskou agenturu APA. Sporné body sahají od překážek bránících podpisu mírové dohody mezi oběma státy až po otevření pozemního spojení mezi ázerbájdžánskou exklávou Nachičevan a Ázerbájdžánem přes arménské území.

Šlo o první přímé rozhovory od března, kdy se obě strany dohodly na textu mírové dohody, ale od té doby byl pokrok sporadický a pomalý, napsala agentura Reuters. Ani čtvrteční jednání nevneslo více jasna do otázky, kdy by mírová dohoda mohla být podepsána, poznamenala agentura AP.

Nový impulz k jednáním dala roztržka Baku s Moskvou, ale i podpora co nejrychlejšímu usmíření mezi Arménií a Ázerbájdžánem ze strany Turecka a USA. Rusko nyní na mírový proces přestalo mít vliv, i když po dlouhou dobu bylo mezi Baku a Jerevanem v prostřednické roli, poznamenala BBC. Oba politici jednali jak mezi čtyřma očima, tak za účasti ministrů zahraničí a poradců.

Vůdci přislíbili pokračovat v práci na citlivých otázkách

Oba vůdci přislíbili pokračovat v práci na citlivých otázkách, jako je vymezení hranic. Ve společném prohlášení obě země potvrdily závazek vést bilaterální jednání a pokračovat v opatřeních budujících důvěru mezi oběma státy, znepřátelenými po čtyři desetiletí.

„I bez konkrétních prohlášení vypadá jako důležitý krok už sama skutečnost, že se setkali a projednali klíčové otázky,“ míní expertka na arménsko-ázerbájdžánský konflikt o Náhorní Karabach Olesja Vartanjanová.

Provládní média v obou zemích informovala o schůzce jako o osudovém okamžiku v dějinách regionu a také psala o destruktivních silách, které se údajně pokoušejí přerušit mírový proces. Tím podle BBC měly na mysli Moskvu. Ruské ministerstvo zahraničí oficiálně podporuje normalizaci vztahů mezi oběma zeměmi na jižním Kavkazu.

Rozhovory ve „velice konstruktivní atmosféře“

Ve svých prohlášeních ministerstva zahraničí obou zemí uvedla, že Pašinjan a Alijev projednali témata zahrnující vymezení společné tisíc kilometrů dlouhé hranice a dohodli se na pokračování dialogu na různých úrovních.

Pašinjan loni uvedl, že Arménie potřebuje rychle vytyčit hranice s Ázerbájdžánem, aby se vyvarovala nového kola nepřátelství. Mnoho obyvatel arménského pohraničí se ale staví proti vymezení hranice a pokládají to za snahu Ázerbájdžánu zmocnit se území, které pokládají za vlastní, poznamenala AP. Připomněla loňské demonstrace v Jerevanu proti Pašinjanově rozhodnutí vrátit Baku pohraniční vsi. Demonstranti vyzývali premiéra k odstoupení.

Vysoce postavený zdroj z ázerbájdžánské vlády uvedl, že rozhovory proběhly ve „velice konstruktivní atmosféře“.

Arménie uvedla, že se strany dohodly na pokračování rozhovorů na bilaterální úrovni a že dialog byl zaměřený na výsledky.

Vyhlídka na přeměnu regionu

Mírová dohoda by mohla podle Reuters vést k přeměně regionu sousedícího s Ruskem, Evropou, Tureckem a Íránem, protkaného ropovody a plynovody, avšak rozervaného uzavřenými hranicemi a dlouhodobými konflikty.

Arménie a Ázerbájdžán, které v roce 1991 získaly rozpadem Sovětského svazu nezávislost, jsou ve sporu od konce 80. let, kdy se Náhorní Karabach – ázerbájdžánský region s převážně arménským obyvatelstvem – s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu. V roce 2023 Ázerbájdžán znovu získal Karabach, což vedlo k útěku asi sta tisíc etnických Arménů do Arménie.

Obě strany uvedly, že chtějí podepsat smlouvu o formálním ukončení konfliktu. Některé otázky, včetně požadavku Ázerbájdžánu, aby Arménie změnila svou ústavu a odstranila z ní nepřímý odkaz na Karabach, dosud nebyly vyřešeny, dodal Reuters.

Setkání podle BBC také ukázalo, že společné přání vymanit se ze sféry vlivu Moskvy nestačí k přeškrtnutí desítek let nepřátelství mezi oběma státy a nedůvěry mezi oběma vůdci, kteří ještě nedávno bojovali jeden proti druhému. Nehledě na sblížení stanovisek nedošlo k průlomu v ani jediné otázce, ani nebylo oznámeno datum a místo podpisu mírové dohody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 3 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 7 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 8 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 12 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 13 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 14 hhodinami
Načítání...