Vůdci Ruska a Číny se setkali v Pekingu, prohlubují spolupráci

Nahrávám video

Čína je připravena posílit své vztahy s Ruskem, řekl ve čtvrtek podle agentury AFP na úvod jednání čínský vůdce Si Ťin-pching svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, který je na dvoudenní státní návštěvě této asijské země. Podle Putina byly na programu jednání „všechny oblasti“, konkrétně je v plánu rozvoj spolupráce v oblasti jaderné energetiky a dopravy. V Pekingu po úvodním setkání začala jednání za účasti širších delegací obou zemí, napsala ruská státní agentura TASS.

„Čína bude pro Rusko vždy dobrý soused, přítel a důvěryhodný partner,“ uvedl Si. Vzápětí ale dodal, že „vzájemné vztahy nevznikly jen tak jednoduše z ničeho nic a obě strany by si jich měly vážit a pečovat o ně“. Peking je zároveň připraven ve spolupráci s Ruskem dosáhnout vzájemného rozvoje a „podpořit světovou rovnost a spravedlnost“.

Si Putina, který do země přiletěl ve čtvrtek brzy ráno tamního času, přivítal s plnými vojenskými poctami ve Velkém sále lidu na západní straně pekingského náměstí Nebeského klidu. Ruskému diktátorovi, který minulý týden po březnových „volbách“ zahájil už páté funkční období, poblahopřál. Putin ve „volbách“ nečelil žádné skutečné opozici a podobně jako Si dosud nijak nenaznačil, že by úřad hodlal opustit.

Nahrávám video

Šír: Pokud na konfliktu někdo vydělává, je to Čína

Peking je nejvýznamnějším ruským spojencem od doby, co se od Moskvy odvrátil Západ v souvislosti s její plnohodnotnou invazí na Ukrajinu v únoru 2022. Čína kritizuje protiruské sankce a odmítá ruskou vojenskou agresi na Ukrajině jednoznačně odsoudit.

Zároveň těží z nižších cen za ropu a plyn, které už Rusko nemůže prodávat do Evropy v dřívějším rozsahu. Putin podle Reuters uvedl, že je „logické“, že jeho první cesta po inauguraci mířila právě do Číny. Siovi poděkoval za vřelé přijetí a řekl, že vztah Pekingu a Moskvy je ukázkovým příkladem mezinárodní spolupráce.

„Pokud někdo na té válce vydělává, pokud někomu ta válka nevadí, tak si myslím, že to je komunistická Čína,“ řekl ve vysílání ČT24 analytik z Institutu mezinárodních studií Jan Šír. Dodal, že asijská mocnost se v konfliktu na Ukrajině angažuje daleko více, než je obecně známo. „Momentálně to jsou dva nejvlivnější aktéři na světě, kteří usilují o revizi mezinárodního uspořádání,“ sdělil analytik s tím, že to je to, co Evropě dalo stabilitu, mír a prosperitu.

„Pro Rusko je podpora Číny naprosto klíčová, protože Čína je jediná významná mocnost, která Rusko podporuje v jeho konfliktu s Ukrajinou, byť oficiálně zůstává neutrální,“ konstatoval Petr Kratochvíl z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. „Pro Čínu je ten konflikt a spolupráce s Ruskem výhodná jak bezpečnostně, vzhledem k rostoucímu napětí kolem Číny ve východní Asii, tak ekonomicky, protože Rusko nemá pro řadu druhů zboží a technologií žádného jiného dodavatele než Čínu.“

Nahrávám video

Putin i Čína mluví o jednání, podle expertů ale konec války nechtějí

O vzájemné spolupráci hovořil při setkání se svým protějškem i Putin. Rusko-čínská spolupráce podle něj není namířena proti žádné jiné mocnosti a je naopak „stabilizujícím faktorem pro svět“, napsala agentura Reuters. Si Ťin-pching po společném jednání vyjádřil naději, že se do Evropy vrátí mír a Čína v tom sehraje konstruktivní roli, píše agentura. Si a Putin se shodli, že řešení konfliktu by mělo být politické. Rusko v posledních týdnech nicméně zahájilo na Ukrajině ofenzivu v novém směru, a to na Charkov na severovýchodě země.

V předvečer návštěvy Putin prohlásil, že Kreml je připraven jednat i o ruské válce na Ukrajině. „Jsme otevřeni dialogu o Ukrajině, ale takové jednání musí brát v úvahu zájmy všech zemí zapojených do konfliktu, včetně našich,“ citovala Putina režimní tisková agentura Nová Čína.

„Je třeba si nic nenalhávat – Rusko vyjednávat nechce a ruské cíle jdou daleko za Ukrajinu. Myslet si, že ten konflikt lze ukončit jednáním, je podle mého názoru hrubě naivní představa,“ podotkl k možnostem jednání Šír. 

Siovi ruský autoritář poděkoval za jeho mírové iniciativy ohledně Ukrajiny. Čína loni v únoru, k příležitosti prvního výročí plnohodnotné ruské invaze do sousední země, představila plán „politického ujednání ukrajinské krize“, který mimo jiné požaduje zastavení bojů a obnovení mírových rozhovorů.

„Číňané přišli loni s takovým vágním, dvanáctibodovým dokumentem, který v klíčových ohledech vyhovuje ruské straně. Takže role Číny je výrazně negativní a bohužel nic nenasvědčuje tomu, že by Číňané hodlali svůj postoj v dohledné době změnit,“ komentoval Šír Pekingem předložený „mírový plán“.

„Vidíme z absence praktických kroků ze strany Číny, že nějaký příliš výrazný zájem o ukončení konfliktu nemá, byť to rétoricky stále opakuje. Ale prakticky se nic neděje,“ uvedl Kratochvíl. „A tento mírový plán měl být gestem, které Čína může ukázat světu a kterým může čínský prezident mávat a říkat: Vidíte, my jsme představili mírový plán a kdyby Ukrajina nebyla podporována válečnými štváči ze Západu, už jsme mír mohli mít,“ dodal s narážkou na tvrzení čínské propagandy. 

Nahrávám video

Soupeření v jihovýchodní Asii

Zpravodajka ČT v Číně Barbora Šámalová připomněla opatrnost čínských bank, jež kvůli obavám z amerických sankcí zpomalily nebo zcela zastavily transakce s ruskými subjekty. Proto podle Šámalové Putin požádal o přístup na tamní finanční trhy, aby mohl využívat jüan ke vzájemnému obchodu. Ten za loňský rok podle ruského autokrata dosáhl výše 226 miliard dolarů, o 26 procent více než v roce 2022.

Podle představitelů Spojených států pekingský režim poskytuje Moskvě satelitní záběry využitelné ve válce proti Ukrajině a materiály takzvaného dvojího použití, tedy pro civilní i vojenské. Americký ministr zahraničí Antony Blinken upřesnil, že jde o nitrocelulózu používanou k výrobě dělostřelecké munice nebo tlakové senzory, které jsou používány v ruských raketách a dronech. USA na čínské firmy dodávající tyto komponenty uvalily sankce.

Oba vůdci rovněž vyjádřili odpor vůči politickým aliancím v regionu jihovýchodní Asie, kde Čína soupeří o vliv především s USA. Spojené státy jsou součástí trojstranného vojenského paktu AUKUS s Austrálií a Británií, spolupracují také s Japonskem a Jižní Koreou. USA podle svých prohlášení chtějí odradit komunistický režim od agresivní expanze, především od té směrem na demokraticky fungující ostrov Tchaj-wan, který Peking považuje za svou provincii.

„Pro uzavřené vojensko-politické aliance není místo. Domníváme se, že vytváření takových aliancí je velmi škodlivé a kontraproduktivní,“ sdělil Putin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 3 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 4 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 7 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 7 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 8 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 10 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...