Výrazným tématem kampaně v Německu bylo klima. Den před volbami některé strany lákaly nerozhodné

Nahrávám video

Daně, minimální mzda či boj s koronavirem byly klíčovými spornými body německé volební kampaně. Jedno téma ale dominovalo, a tím je klimatická politika. Za problém číslo jedna ji totiž považuje více než čtyřicet procent německých voličů. Nejen Zelení proto slibují po volbách významné urychlení cesty k nulovým emisím.

Jen pár hodin před začátkem německých voleb se v Berlíně konala masivní demonstrace v čele s ikonou klimatického hnutí, Gretou Thunbergovou. Pro protestující představují současné volby hybatele celosvětového boje proti klimatické změně.

Dosluhující lídryně Angela Merkelová začínala kariéru jako ministryně životního prostředí. Nechala se fotit u tajících ledovců, říkalo se jí klimatická kancléřka. Jenže během její vlády emise načas dokonce stouply – když rozhodla o odstavení jaderných elektráren. Výpadek nahradilo uhlí.

Téměř všechny německé strany nyní voličům slibují, že největší evropskou ekonomiku bude do poloviny století pohánět především slunce a vítr. „Mnoho voličů si přeje radikální změnu klimatické politiky. Pak se ale zaleknou, když mají platit vyšší cenu energií,“ odhaduje politolog Frank Brettschneider.

To může být šancí pro Alternativu pro Německo. Jedinou parlamentní stranu, která ráznou klimatickou politiku neméně rázně odmítá. „Co jsou opravdové problémy lidí? Není to klimatická apokalypsa, klimatická krize. Je to klesající životní úroveň, inflace,“ hlásal volební lídr AfD Tino Chrupalla.

Boj vyostřuje i druhá strana. Oba soupeři o kancléřské křeslo, Olaf Scholz i Armin Laschet, slibují, že Německo po volbách podstatně zrychlí směrem k nulovým emisím. Detaily této cesty ale shodně nechávají otevřené.

Až čtyřicet procent ještě neví

Ačkoli strany formálně ukončily předvolební kampaně v pátek, v sobotu v agitaci pokračovaly. Nerozhodnutých je totiž nezvykle mnoho, podle průzkumů až čtyřicet procent z 60,4 milionu oprávněných voličů.

Laschet, jehož unie CDU/CSU čelí kritice za nedostatečné klimatické plány, přislíbil rychlejší zavádění obnovitelných energetických zdrojů. „V Německu jsme příliš pomalí,“ řekl v sobotu s tím, že pokud je cílem dodržet hodnotu globálního oteplení maximálně o 1,5 stupně Celsia oproti předindustriálnímu období, musí se úsilí vystupňovat a jednat rychleji. K hodnotě 1,5 stupně se chtějí co nejvíce přiblížit signatáři pařížské klimatické dohody z roku 2015 včetně Německa.

Scholz se v sobotu s voliči sešel v Postupimi, kde žije a kde usiluje o poslanecký mandát. Voliče vyzval, aby hlasovali pro sociální demokracii (SPD), aby se stala dostatečně silnou stranou. Podle průzkumů SPD těsně vede před CDU/CSU, ale vítězství ani jedné straně nemusí zajistit kancléřský post. O něm rozhodnou povolební koaliční jednání. Scholz opětovně prohlásil, že by si přál vytvořit vládu se Zelenými, o jejichž přízeň zcela jistě bude usilovat i unie CDU/CSU.

Scholz přislíbil, že pokud bude sestavovat vládu, pozve do ní jako ministry jen ty osobnosti, které dobře zná. Dodal, že jeho kabinet bude co do počtu mužů a žen vyrovnaný.

CDU/CSU mírně stahuje náskok

Poslední průzkumy naznačují, že strana Angely Merkelové stahuje náskok sociálních demokratů z posledních dní. Nejvýmluvnější je v tomto ohledu páteční průzkum institutu Allensbach. Podle něj už CDU/CSU ztrácí pouhý procentní bod. Průzkum odhaduje pro SPD zisk šestadvacet procent, pro konzervativce pětadvacet. Třetí by podle něj byli Zelení s šestnácti procenty, čtvrtá liberální FDP s deseti a půl procenty a pátá krajně pravicová AfD s rovnými deseti.

Páteční průzkum institutu Forsa dává sociálním demokratům o něco větší náskok. Podle něj by získali pětadvacet procent hlasů, konzervativci o tři procentní body méně. Pořadí i zisky hlasů ostatních stran jsou v tomto průzkumu podobné jako v tom předcházejícím. Každopádně to vypadá, že boj o kancléřské křeslo bude velmi těsný. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 6 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 7 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 10 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 11 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 12 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 13 hhodinami
Načítání...