WP popsal, jak Írán pomohl Rusku zasypat Ukrajinu drony

Rusko mělo dříve problémy s vývojem vlastních dronů s dlouhým doletem. Platilo to ale jen do doby, než mu Írán prodal příslušnou technologii. Partnerství na výrobě dronů íránské konstrukce na ruské půdě výrazně posílilo dronový průmysl Moskvy, uvádí zpráva, na kterou upozornil The Washington Post (WP). Výsledkem je, že na Ukrajinu v poslední době útočí stovky ruských bezpilotních strojů denně.

Moskva před dvěma lety uzavřela s Íránem dohodu, díky níž získala technologii pro výrobu dronů. Produkci pak země zahájila v Tatarstánu v tamní zvláštní ekonomické zóně Alabuga, připomněl WP. Moskva se tak snažila zvrátit nedostatek zbraní dlouhého doletu.

„Přechod od dovozu bezpilotních letounů k místní výrobě sehrál významnou roli v podpoře ruské války na Ukrajině,“ uvádí zpráva washingtonské výzkumné skupiny C4ADS, na kterou WP odkazuje.

Dohoda umožnila Moskvě zkonstruovat íránský dron Šáhed-136, vrtulí poháněný stroj, který uletí stovky kilometrů a unese přes padesát kilogramů výbušnin. Rusko jej přejmenovalo na Geran-2.

Stovky útočících dronů za noc

Moskvě tato dohoda, která ji stála odhadem dvě miliardy dolarů (asi 44 miliard korun), výrazně zvýšila kapacity pro lokální výrobu dronů, což jí umožnilo posílat k útokům na ukrajinská města stovky bezpilotních strojů denně.

Podle ukrajinských údajů se letos staly ruské útoky s průměrným počtem sta dronů typu Šáhed za noc běžnými. V noci na pondělí provedla Moskva s více než 350 drony vůbec největší takový útok na napadenou za zemi za celou válku.

Analýza útoků ruských bezpilotních letounů na Kyjev, kterou vypracovala společnost Dragonfly Intelligence, podle WP uvádí, že počet strojů vyslaných během jednoho útoku se postupně zvyšoval, a to ze šedesáti denně mezi srpnem a lednem na 110 denně za poslední tři měsíce.

„Ruské drony nyní létají rychleji a ve větších výškách, mimo dosah ukrajinských mobilních skupin protivzdušné obrany,“ uvádí zpráva C4ADS s tím, že stroje také nesou větší náklad.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tento týden řekl, že Rusko dokáže vyrobit zhruba tři sta až 350 dronů s dlouhým doletem denně, zatímco Ukrajina kvůli nedostatku financí jen asi stovku.

Vývoj rychlejších dronů

Ruští vývojáři ze závodu v Alabuze také získali íránskou technologii pro zahájení výroby modelu Geran-3, což je varianta dronu s proudovým pohonem, která může letět rychleji než Geran-2, rychleji zaměřuje a lépe se vyhýbá protivzdušné obraně.

„Vidíme, že se jim podařilo expandovat od dovozu Geranu-2 na lokalizovanou verzi Geranu-2 a nyní k výrobě místní verze Geranu-3,“ shrnul výzkumník Omar Al-Ghusbi, autor zprávy C4ADS.

„Vypadá to, že jsme svědky poměrně úspěšné lokalizace, protože vidíme stále větší a větší odchylky od původní sady íránských dronů. I když v některých věcech se (Rusové) stále spoléhají na dovoz,“ dodal Al-Ghusbi.

Převod skrz Emiráty a zlaté slitky

Zpráva C4ADS také popsala skrytou platební síť, které dala rusko-íránská dohoda vzniknout a jejímž cílem bylo obejít západní sankce.

Část plateb odešla převodem zprostředkovaným bankou ve Spojených arabských emirátech. Rusko a Írán využily tamních zón volného obchodu, které v rámci usnadnění přílivu zahraničního kapitálu umožňují investorům plné zahraniční vlastnictví, osvobození od daní či snazší přesun aktiv a financí. Moskva a Teherán tak získaly přístup k finanční infrastruktuře, ke které by se jinak nedostaly.

Rusko a Írán využily pro vzájemné vyrovnání také dodávku zlatých slitků v celkové hodnotě přibližně 104 milionů dolarů (bezmála 2,3 miliardy korun), čímž se vyhnuly použití amerického dolaru. „Převod zlata také poskytuje dodatečnou anonymitu, protože obchází tradiční finanční systémy a zároveň zanechává omezenou digitální stopu,“ upozorňuje C4ADS.

USA loni na íránskou firmu zapojenou do transakcí uvalily sankce a společnost poté vstoupila do likvidace. Je ale pravděpodobné, že ji nahradí jiný subjekt, uzavřel WP. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 6 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 7 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 9 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 11 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 13 hhodinami
Načítání...