Nominace Núrího Málikího na premiéra budí emoce v Iráku i v zahraničí. Prezident Donald Trump vyhrožuje Bagdádu, že pokud se expremiér vrátí do čela vlády, země přijde o americkou pomoc. USA už dříve uvedly, že zablokují irácké příjmy z ropy, pokud v příštím kabinetu usednou zástupci skupin spojených s Íránem. Rozsáhlá korupce spolu se sektářskou politikou někdejšího premiéra v minulosti přispěla k vzestupu Islámského státu (IS).
Na jednom z lednových setkání iráckých lídrů, na nichž se řešila osoba nového premiéra, přinesl vlivný irácký šíitský duchovní a politik Ammár Hakím dopis od Trumpovy administrativy, v němž stálo, že USA se postaví proti návratu Málikího. Ten byl podle informací listu The Washington Post (WP) šokován.
Podle osoby obeznámené s komunikací dopis odeslal chargé d'affaires Joshua Harris, který působí na americkém velvyslanectví v Bagdádu. „Výběr kandidáta na premiéra a dalších vedoucích pozic je suverénním rozhodnutím Iráku a stejně tak Spojené státy budou činit svá suverénní rozhodnutí ohledně příští vlády v souladu se zájmy USA,“ varoval v dopise.
Dále zmiňoval, že USA chtějí takovou iráckou vládu, která „oslabí terorismus podporovaný Íránem“ a „rozloží teroristické milice“. Iráčtí představitelé ale tehdy výzvu nebrali příliš vážně, sdělily WP zdroje obeznámené s jednáním.
Napětí vygradovalo minulé úterý, kdy se do věci veřejně vložil Trump. „Doslechl jsem se, že skvělá země Irák by mohla udělat velmi špatné rozhodnutí opětovným dosazením Núrího Málikího do funkce premiéra,“ napsal na své sociální síti Truth Social. Dodal, že za Málikího vlády se země propadla do chudoby a totálního chaosu.
Málikího politiku a ideologii označil za šílené. Pokud bude znovu premiérem, Spojené státy již nebudou Iráku pomáhat, pohrozil šéf Bílého domu. Bez americké pomoci nemá Irák šanci na úspěch, blahobyt ani svobodu, dodal Trump.
Odpor proti vměšování USA
Stovky lidí odmítající hrozby ze strany Washingtonu v reakci protestovaly poblíž takzvané Zelené zóny, v níž se nacházejí irácké vládní budovy a ambasáda Spojených států, a skandovaly „Ano Málikímu“, přičemž pálily americkou vlajku a plakát s Trumpovou fotkou.
„Kategoricky odmítáme do očí bijící vměšování USA do vnitřních záležitostí Iráku,“ reagoval na Trumpova slova sám Málikí. Dodal, že bude pokračovat v práci, až do samého konce v nejlepším zájmu iráckého lidu.
Expremiér se přitom netěší příliš velké oblibě ani v samotné irácké společnosti. Právě Málikí, jenž stál v čele vlády už mezi lety 2006 až 2014, je totiž spojován se zvýšením sektářského pnutí a špatným řízením státu, které přispěly ke vzniku Islámského státu.
Málikí strávil více než dvě dekády v exilu v Íránu a v Sýrii poté, co uprchl před zásahem autoritářského režimu Saddáma Husajna proti šíitským opozičním skupinám na konci 70. let. Ve vlasti byl odsouzen k smrti za členství v zakázané skupině Dawa.
Do Iráku se vrátil po americké invazi v roce 2003 a sloužil s podporou Bushovy administrativy jako klíčový vyjednavač šíitské aliance při tvorbě nové ústavy, kdy se prezentoval jako lídr schopný obnovit pořádek v zemi rozervané povstáním, píše časopis Time.
Utlačování sunnitů
Poté, co vyhrál volby, podepsal rozkaz k Saddámově popravě, napsal server The Arab Weekly. Navzdory přání Washingtonu pak soustavně rozbíjel vizi inkluzivní politiky nastavené po invazi USA. Jako záminku k vyloučení sunnitů z politiky a různých sociálních oblastí používal údajnou nutnost zbavit se osob loajálních vůči Saddámovu režimu, uvedla televize al-Džazíra.
Například v roce 2010 premiér využil zákon o debaasifikaci k vyloučení devíti stran a více než 450 kandidátů – převážně sunnitů – z parlamentních voleb. Sunnité byli také vysídlováni ze svých domovů na úkor šíitských obyvatel, zmiňuje al-Džazíra.
Bezpečnostní síly pod vedením Málikího zatýkaly umírněné sunnitské politiky a snažily se potlačovat pokojné demonstrace. V roce 2013 zabily desítky protestujících v provincii Kirkúk, kde se lidé snažili vyjádřit odpor proti diskriminační politice vlády.
Rozsáhlá korupce a vzestup IS
Dalším velkým problémem Malíkího éry byla korupce. V roce 2018 irácká parlamentní komise odhadla, že od invaze USA přišel stát v důsledku úplatkářství o 320 miliard dolarů, přičemž Málikí byl u moci osm z těchto patnácti let, poznamenala al-Džazíra. Korupce se přitom týkala i bezpečnostních složek, kdy armáda platila miliony dolarů fiktivním vojákům.
Když pak IS zahájil v roce 2014 ofenzivu, armáda jeho postupu nebránila. Léta korupce a špatného řízení způsobila, že neměla dostatek personálu ani vybavení teroristům čelit, a tak vojáci zahodili zbraně a uprchli, píše německá stanice Deutsche Welle (DW). Někteří Iráčané nejprve příchod IS oslavovali, protože doufali, že je ochrání před vládou v Bagdádu.
Málikí následně pod tlakem iráckých politiků a USA odstoupil. V roce 2015 vyzval irácký parlamentní výbor k souzení expremiéra a desítek dalších vysokých představitelů za pád Mosulu do rukou IS. Málikí nicméně zůstal vlivným politickým hráčem i v uplynulé dekádě.
„Byla by to katastrofa, kdyby se Málikí vrátil k moci,“ řekl DW politický komentátor Ráslí Málikí, který není v příbuzenském vztahu s expremiérem. „Je zodpovědný za pád tří provincií do rukou (skupiny IS)... je příčinou smrti čtyřiceti tisíc mučedníků z celého Iráku,“ prohlásil bagdádský analytik s odkazem na úmrtí připisovaná krizi spojené s příchodem IS. „To on umožnil Íránu nadvládu nad touto zemí,“ dodal.
Vazby na Írán
Málikí je úzce spojen s proíránskými milicemi, které mají v irácké politice obrovský vliv a do určité míry fungují jako „stát ve státě“. V minulosti opakovaně útočily na americké cíle v regionu a nyní hrozí úderem v případě, že USA udeří na Írán. Islámská republika po pádu spřáteleného Asadova režimu v Sýrii a oslabení libanonského Hizballáhu Izraelem spoléhá právě na ozbrojené milice v Iráku.
Například členy skupiny Kata'ib Hizballáh cvičí přímo íránské revoluční gardy. Zastřešující organizaci představují Lidové mobilizační síly, jež vznikly za účelem boje s IS v Iráku a později byly uznány vládou v Bagdádu. USA usilují o jejich rozpuštění, což by Málikí nejspíš nedopustil, protože by to znamenalo přerušení jeho vazeb s Teheránem.
„Proč by si vybrali tak kontroverzní postavu?“ táže se sunnitský aktivista Chitáb Tamímí. „Už teď zaznamenáváme v politickém dialogu návrat sektářství v politickém dialogu,“ řekl Iráčan DW. „Obětovali jsme tolik a stále znovu budujeme (po porážce IS). Nebudeme se vracet. Jako člen sunnitské komunity vím, že se proti tomu postavíme,“ zdůraznil Tamímí.
Šíitská většina v parlamentu
V parlamentních volbách v Iráku získala loni v listopadu většinu aliance šíitských stran, která udržuje přátelské vztahy s Teheránem a některé ze stran mají vazby na místní paramilitární skupiny podporované Íránem. Součástí bloku je i současný irácký premiér Muhammad Súdání, jenž vede prozatímní vládu.
Koordinační rámec, který je největší a nejvlivnější šíitskou politickou aliancí v Iráku a hraje ústřední roli při výběru premiéra a formování vlády, zatím Trumpovi neustoupil a o víkendu potvrdil, že chce návrat Malíkího, jenž vede Koalici pro právní stát.
I v koalici šíitských stran však podle iráckých médií panují spory. S výběrem údajně nesouhlasí Hakím a Národní hnutí moudrosti rovněž „odmítá účast ve vládě v čele s Málikím“, uvedla turecká agentura Anadolu. Bývalý premiér Hajdar Abádí, který vede Vítěznou koalici, pak měl prohlásit, že „zájmy lidu mají přednost před jednotlivci“.
V iráckém systému prezidentský úřad zastává Kurd, premiér je šíita a předseda parlamentu sunnita. Očekává se, že se parlament sejde v nadcházejících dnech, aby zvolil prezidenta, který poté pověří kandidáta největšího parlamentního šíitského bloku sestavením vlády do patnácti dnů.
Klíčové příjmy z ropy
Někteří iráčtí představitelé se teď obávají, že ignorování požadavků amerického prezidenta by mohlo mít pro zemi nedozírné ekonomické důsledky, pokud by došlo až na uvalení sankcí nebo omezení přístupu země k dolarům.
Irácké příjmy z ropy jsou totiž ukládány přímo do amerického Federálního rezervního systému, který pak každý měsíc rozděluje dolary Bagdádu, píše WP. Američtí činitelé pohrozili, že tyto finanční toky zablokují, pokud v příští vládě stane někdo napojený na proíránské skupiny, informoval koncem ledna list The Financial Times.
Podle ekonoma Ahmeda Abd Rabbuha je ústředním problémem téměř úplná závislost země na ropě, která tvoří více než devadesát procent státních příjmů. Rozpočet se tak stává „rukojmím“ globálních cenových výkyvů a jakýkoli náhlý pokles se mění v okamžitý fiskální šok, který může zmrazit nebo omezit investiční projekty, zejména infrastrukturu a základní služby, řekl expert iráckému serveru Shafaq News.
Hospodářsky křehký Irák se podle místních ekonomů propadá do strukturální finanční krize. Vzhledem k tomu, že příjmy z ropy dominují rozpočtu, provozní výdaje pohlcují veřejné zdroje a politická nejistota otřásá důvěrou investorů. Podle expertů Bagdádu dochází čas, pokud jde o odkládání náročných reforem, přičemž hrozí ztráta důvěry veřejnosti, píše Shafaq News.
Stažení amerických sil
Vliv USA na bezpečnost země v posledních letech slábne. Irácká vláda v polovině ledna oznámila, že americké síly na žádost Bagdádu dokončily „úplné stažení“ z vojenských zařízení na federálním území země. Poslední kontingent amerických poradců tak opustil leteckou základnu Ajn al-Asad na západě státu, informovala stanice CNN. V současnosti působí Američané pouze v semiautonomní oblasti Kurdistánu.
Spojené státy po svržení Saddámova režimu okupovaly Irák až do roku 2011, část jednotek ale v zemi zůstala na základě dohody s Bagdádem i poté. Síly vedené USA se následně podílely na porážce IS v roce 2017. Koalice se nyní stáhla z velitelství Společného operačního velitelství a ponechala zařízení pod plnou kontrolou iráckých bezpečnostních sil.
V Iráku přitom nadále působí aktivní buňky IS. Nachází se zde i řada věznic zaplněných podezřelými členy této teroristické skupiny a místní soudy už vynesly stovky trestů smrti a doživotních trestů, a to i pro zahraniční bojovníky.
Bagdád se v posledních dnech ujal i tisíců členů IS převezených Američany z Kurdy střežených detenčních táborů v sousední Sýrii. Irácká justice oznámila, že její vyšetřovací postupy „budou v souladu s vnitrostátními zákony a mezinárodními standardy“, uvedla televize al-Arabíja.
Obavy o národní bezpečnost
Křesťanské komunity vyjádřily znepokojení z obnovené hrozby IS s ohledem na nedávný vývoj na syrském území podél iráckých hranic a přesun tisíců teroristů do oblasti, které Bagdád označuje za „bezpečné místo“ v Iráku. Křesťané v zemi varují v této souvislosti před ohrožením národní bezpečnosti a opakováním sektářského násilí.
Právě tyto obavy hrají paradoxně do karet Málikímu. „Někteří argumentují, že je to pro Irák a celý region velmi nejistá chvíle. Zejména ti, kdo ho podporují, tvrdí, že konflikty v Sýrii by mohly mít v Iráku dominový efekt,“ uvedl pro DW ředitel Irácké iniciativy v britském think tanku Chatham House Renád Mansúr s odkazem na přesun vězňů IS. Podle Mansúra příznivci expremiéra tvrdí, že je nyní potřeba „někdo obeznámený s vládnutím, kdo zná systém“.
„Nominace Málikího je z velké části výsledkem vnitřně řízeného iráckého procesu, který zahrnoval uzavírání dohod mezi iráckou politickou elitou,“ upozornila ředitelka Irácké iniciativy v americkém think tanku Atlantic Council Victoria Taylorová. „Íránci budou s tímto výsledkem spokojeni a možná ho podpořili, ale nominace v konečném důsledku zdůrazňuje jeho schopnost zajistit si podporu od řady šíitských, sunnitských a kurdských politiků, z nichž mnozí nemají k Íránu žádný zvláštní vztah,“ dodala analytička.
Návrat nepopulárního expremiéra by nicméně mohl rozjitřit staré sektářské rány a vést k rozkolu i mezi samotnými šíity, napsal v komentáři pro server Middle East Monitor britsko-irácký spisovatel Karam Nama. Podle něj by se dokonce mohly obnovit protesty hnutí Říjen, které pořádalo v letech 2019 až 2021 demonstrace proti iráckému politickému systému.
Na mezinárodním poli by se kromě napětí ve vztazích s USA naplno projevil i Málikího odpor proti nové vládě v Damašku, v jejímž čele stojí sunnitský prozatímní prezident Ahmad Šará. Expremiér se dříve nechal slyšet, že Šará je v Iráku hledán kvůli „obvinění z terorismu“, připomíná DW. Normalizaci vzájemných vztahů by tak návrat Málikího nejspíš oddálil.
Turecko v pozoru
Výběr premiéra a možnou americko-iráckou roztržku sleduje s obavami rovněž Ankara. Irák se totiž nachází v centru tureckých bezpečnostních, energetických a obchodních zájmů. Pro Ankaru je Bagdád partnerem v boji proti terorismu, klíčovým exportním trhem a prostřednictvím plánovaného koridoru, jenž má propojit jižní irácké přístavy s Tureckem, i vstupní branou do Evropy pro obchod v Perském zálivu, podotýká list Türkiye Today.
„Pokud Washington začne na Bagdád vyvíjet finanční tlak, ať už prostřednictvím omezení přístupu k dolaru nebo bankovní kontroly, irácká ekonomika by se mohla rychle propadnout. To by zasáhlo turecké vývozce a dodavatele, i když Ankara nebude do nátlakové kampaně přímo zapojena. Zároveň Turecko nemá moc chuť otevřeně podporovat americká donucovací opatření, která by mohla urychlit fragmentaci Iráku,“ píše list.
Ankara tak musí vyvážit svůj zájem vyhnout se íránské dominanci Iráku s potřebou zachovat pracovní vztahy s Bagdádem a zabránit negativním ekonomickým dopadům, dodává v analýze Türkiye Today.
