Za třicet let bude Rusko součástí EU, míní Grigorij Javlinskij, ekonom a zakladatel strany Jabloko

Nahrávám video

Nevím, jaké bude Rusko za deset let, ale myslím si že někdy kolem roku 2050 bude Rusko, Ukrajina i Bělorusko součástí Evropské unie, řekl v rozhovoru pro ČT prozápadní ekonom Grigorij Javlinskij. Ten v roce 1993 založil demokratickou stranu Jabloko, která je jediným politickým subjektem demokratické opozice, jehož činnost úřady v zemi stále tolerují. Rozhovor s ním vedl zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek.

Heslem strany Jabloko je „Za mír a za svobodu“. Mír tu není, svoboda tu také není. Je možné to změnit, nebo spíše chcete to změnit?

V tom je smysl naší existence a veškeré naší práce v podstatě během celých 30 let.

Ale současné Rusko je jiné. Je to země, která bojuje na Ukrajině, která přijala přes padesát represivních zákonů, které potlačují lidská práva. Když řeknete něco proti, skončíte ve vězení. Není tu svoboda.

Teď jsme v situaci, kdy nic není tak důležité jako svoboda a mír. Demokracie. Právo lidí rozhodovat. Proto je právě takový i náš hlavní cíl. A proto je tak složité za něj bojovat. Teď je velmi kritické období. Po konci Sovětského svazu, po roce 1991, začala snaha modernizovat Rusko. Vytvořit moderní, evropské, demokratické Rusko.

Kvůli chybám a zločinům, selhání reforem jsme se dostali do dnešní situace. Sledujeme, jak se zhroutila myšlenka o vytvoření demokratického a svobodného Ruska. Reformy a modernizace se nepovedly. Jednou ale přijde doba, kdy to začne znovu od začátku a Jabloko na tom bude pracovat.

Co pro vás znamená 24. únor 2022?

Tragédii. Strašnou tragédii historického významu.

Jste připravený být osobně prostředníkem mezi Ruskem a Ukrajinou v mírových rozhovorech?

Kdykoli jsem připravený vést jednání o zastavení palby, mírová dohoda přijde až potom. To je složitý a dlouhodobý proces, ale zastavení palby je naprosto nezbytné. Co možná nejrychleji, protože pokračování bojů vede k většímu nebezpečí, že se konflikt rozšíří dál než tam, kde probíhá teď.

Nebezpečí rozsáhlé války existuje, proto je teď nejdůležitější se co nejdřív zastavit. Zastavit se a pak až vést mírové rozhovory. Vojenské operace nikam nepovedou. Proto jsem já sám osobně, nebo s kýmkoli dalším, připravený podporovat, obhajovat i vést samotné jednání o klidu zbraní.

Vy jste byl na konci loňského roku osobně v Kremlu, kde jste mluvil s Vladimirem Putinem. Požádal jste ho, aby zastavil válku a bojové operace?

Nabídl jsem mu své služby prostředníka. Říkal jsem mu to, co říkám vám, že není nic důležitějšího než zastavení palby.

Co vám odpověděl?

On mi neodpověděl.

Mlčel?

Mlčel.

Jaké jsou vaše vztahy s Vladimirem Putinem?

Postavil jsem se mu ve volbách v roce 2000, kdy jsem obsadil třetí místo. On tehdy získal 51 nebo 52 procent. Chtěl jsem se s ním znovu střetnout ve volbách v roce 2012, ale v těchto volbách mě nenechali kandidovat. A v roce 2018 už bylo definitivně jasné, že už se nejedná o demokratické volby.

Pokusil jsem se znovu vysvětlovat lidem, jaká to je nebezpečná perspektiva. Máme s Putinem zcela odlišné pohledy na budoucnost, na Rusko, na politiku. Myslím si, že budoucností Ruska jsou lidská práva, svoboda, moderní vláda, která zajišťuje lidskou svobodu. V tom já vidím perspektivu.

Jste posledním politikem, který je liberální a prozápadní a není ve vězení. Nebojíte se, že vás zavřou, že vás může potkat osud Alexeje Navalného?

Každý den se může stát cokoli.

Tedy, že vás i zavřou?

I to se může stát.

Neuvažoval jste proto o odjezdu z Ruska, že byste emigroval?

Ne. Rozhodl jsem se zůstat v Rusku, protože pro Rusko, svět i Ukrajinu je důležité, abychom se vrátili k myšlence modernizovat Rusko, vytvořit současné, evropské Rusko. V polovině 80. let Sovětský svaz rozpoutal válku v Afghánistánu. Pokud si vzpomínáte, tak tehdy sestřelili korejské letadlo plné lidí.

Generálním tajemníkem se stal Andropov, který velel KGB. Nedalo se chodit po ulici, protože vás ihned zastavili a ptali se, proč nejste v práci. Chodili do kin, rozsvítili, zastavili promítání. Chtěli po lidech, aby jim ukázali doklady a řekli, proč jsou v kině, a ne v práci.

Opravdu?

Ano. Nedělám si legraci. V co jsme tehdy mohli doufat? Ale za dva roky se objevil Gorbačov. A za šest, osm let začala zásadní reforma celé země, která úplně změnila její směřování. Kdo to mohl očekávat, když sem nikdo nechtěl přijet na olympiádu. Ta byla v roce 1980 v Moskvě. Kdo mohl očekávat, že za deset let se Moskva stane lídrem demokratického hnutí celého světa?

Jaké tedy bude Rusko za deset let? Povede se to znovu?

Já nevím, jaké bude Rusko za deset let. Ale myslím si, že někdy kolem roku 2050 bude Rusko, Ukrajina i Bělorusko součástí Evropské unie. To si myslím. Protože to potřebuje Evropská unie i Rusko.

Proč?

Protože Evropská unie bude potřebovat být konkurenceschopná. Bude muset konkurovat jihovýchodní Asii, ekonomicky a sociálně, Severní Americe a možná ještě Indii a Latinské Americe. A aby Evropská unie byla v situaci, kdy může konkurovat, je důležité, aby její ekonomika byla od Lisabonu do Vladivostoku. A tak to bude. Ne brzy. Za třicet let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 7 mminutami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 37 mminutami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 57 mminutami

„Ve tvářích Palestinců jsem viděl jen strach.“ Útoky na Západním břehu sílí

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
před 1 hhodinou

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 3 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 3 hhodinami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.