Zalužnyj poprvé veřejně promluvil o rozkolu se Zelenským, píše AP

Bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a úřadující velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj poprvé promluvil o roztržce s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Napsala to agentura AP, podle níž generál hovořil o napjatých vztazích s hlavou státu s tím, že napětí gradovalo v roce 2022, kdy prý do jeho kanceláře přišli agenti tajné služby SBU. Kyjev se k interview zatím nevyjádřil.

Zalužnyj je obecně vnímán jako potenciální hlavní politický rival Zelenského. Ten ho v roce 2024 odvolal z funkce velitele armády a jmenoval ambasadorem v Londýně. Analytici vnímali tento krok jako prezidentovu snahu omezit potenciál populárního generála coby politického soupeře. Zalužnyj přitom dle AP odmítá mluvit o svých politických ambicích s tím, že nechce riskovat poškození národní jednoty během války s Ruskem, která trvá už bezmála čtyři roky.

Přesto však nyní poprvé veřejně promluvil o rozkolu se Zelenským, což AP vykládá jako známku možného zájmu generála kandidovat na prezidenta, až válečný konflikt skončí.

Napětí ve vztahu se Zelenským se objevilo brzy po vpádu ruských invazních vojsk do země v únoru 2022 a neshody vznikaly kvůli tomu, jak nejlépe bránit zemi, řekl Zalužnyj v rozhovoru. Situace se dle něj vystupňovala v září téhož roku, když desítky agentů ukrajinské tajné služby SBU přišly do jeho kanceláře, aby provedly prohlídku. Zalužnyj tvrdí, že šlo o zastrašování.

V interview také prohlásil, že telefonoval během razie šéfovi Zelenského kanceláře a varoval ho, že je připraven povolat armádu, aby ochránila velitelské centrum. „Budu s vámi bojovat a už jsem povolal posily do centra Kyjeva na podporu,“ cituje AP jeho tehdejší slova.

SBU nyní sdělila, že v Zalužného kanceláři nikdy prohlídku neprovedla, ačkoliv připustila, že příslušná adresa byla součástí vyšetřování, které s generálem nesouviselo. Zelenského úřad se k těmto informacím nevyjádřil a AP podotkla, že nemohla nezávisle ověřit Zalužného verzi událostí.

Neshoda kvůli protiofenzivě

Ačkoliv tato téměř krizová situace následně pominula, neshody mezi oběma muži ohledně toho, jak bránit zemi, zůstaly, píše dále agentura s odvoláním na vyjádření Zalužného. Obzvláště problematický byl spor ohledně ukrajinské protiofenzivy v roce 2023, která nakonec selhala. Vojenští experti mají zato, že byla příliš ambiciózní a přišla příliš pozdě, což dalo invazním ruským silám čas na opevnění pozic, napsala AP.

Zalužnyj tvrdí, že plán, který vypracoval s pomocí partnerů z NATO, selhal, neboť na něj Zelenskyj a další představitelé napadené země nevyčlenili potřebné zdroje.

Původní idea dle něj spočívala v soustředění dostatečného množství sil do jednoho místa, aby Ukrajinci dobyli zpět Rusy částečně okupovanou Záporožskou oblast. Poté měli směřovat na jih k Azovskému moři, čímž by narušili koridor ruské armády používaný k zásobování poloostrova Krym, který Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo. Pro úspěch bylo třeba rozsáhlé a koncentrované nahromadění vojsk a taktické překvapení, podotkl Zalužnyj. Místo toho se dle něj síly rozptýlily po široké oblasti, což oslabilo jejich údernou sílu.

Jeho popis toho, jak se protiofenzíva odchýlila od původního plánu, potvrdili dva západní představitelé, upozornila AP.

„Absolutně přátelské“ rozhovory

Zalužnyj nadále pozorně sleduje vývoj, ale na vojenském rozhodování se už nepodílí. Zároveň uvedl, že od svého odvolání se s prezidentem setkali dvakrát a vedli přitom „absolutně přátelské“ rozhovory.

Někteří analytici se domnívají, že Zalužného nedostatečné zapojení do každodenních politických záležitostí Ukrajiny by mohlo oslabit jeho popularitu mezi tamními obyvateli. Průzkumy veřejného mínění nicméně dle agentury Reuters opakovaně naznačují, že bývalý hlavní velitel armády by byl hlavním rivalem prezidenta Zelenského ve volbách, pokud by se rozhodl kandidovat. Ukrajinské zákony nicméně zakazují konání hlasování v době války.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 3 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 4 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 7 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 7 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 8 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 10 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...