Zaplavení vesnice pomohlo ubránit Kyjev. Místní se teď ale bojí, že jim mokré domy v zimě popadají

Vypuštění přehrady na řece Irpiň do obce Demydiv a jejího okolí severně od Kyjeva výrazně přispělo k obraně ukrajinského hlavního města. Po odchodu Rusů koncem března se tamní obyvatelé vrátili do svých domovů, stále se ale musí potýkat s následky zaplavení. Měsíce se snažili vysušit své sklepy, ale s klesajícími teplotami se obávají, že voda v suterénech zmrzne a zdi domů popraskají. Není to však jediný problém lidí v Demydivu. Mnoho z nich stále nemá ani zdroj pitné vody.

Na přelomu října a listopadu voda z obce ustoupila, stále ji ale obklopují rozsáhlé vodní plochy. Hráz podél východní strany Demydivu zabraňuje dalšímu zaplavení.

„Děsí mě, že by dům mohl prasknout. Byl postaven v roce 1955 a jeho základy jsou slabé. Novější domy drží dobře, ale ten můj… ne tak docela,“ přiznává obyvatel vesnice Volodymyr Artemčuk. Jeho dům se nyní nachází hned za hrází a patřil k těm, které voda zalila nejdříve. Ve sklepě voda stále stojí a před vchodovými dveřmi leží srolované hadice od čerpadel, popsali reportéři serveru Meduza.

Pro obyvatele Demydiva žijící v rodinných domech na ulicích Irpiňská, Sadová a Vasiljevova jsou největší hrozbou právě sklepy a suterény plné vody, která se zde drží už devět měsíců a nyní ohrožuje statiku budov.

Co přijde po vyhrané bitvě…

Situace v Demydivu je příběhem o tom, co přijde po vyhrané bitvě. Nikdo z obyvatel, se kterými se reportéři bavili, rozhodnutí vyhodit přehradu do povětří nekritizoval. Mnozí jsou naopak hrdí na roli, kterou jejich vesnice sehrála při obraně Kyjeva. V ukrajinských médiích dokonce tento krok Demydivu vynesl neformální titul „vesnice-hrdina“, který se obvykle používá pro města, kde došlo k významným bojům.

Více než sedm měsíců poté, co obec opustil poslední ruský voják, však mezi místními obyvateli roste frustrace z trvalých následků zaplavení. „Myslím si, že ano, muselo se to udělat, jenže teď…,“ odmlčí se Svitlana a pohlédne k vodní ploše vedle svého domu.

Málokdo z místních čekal, že se s následky tohoto rozhodnutí budou muset vyrovnávat ještě po tolika měsících. Lidé v zatopených oblastech dostali odškodné v přepočtu necelých dvanáct až třináct tisíc korun, ale někteří z nich mají pocit, že na ně úřady zapomněly.

„Do zimy už moc času nezbývá a sklepy na Irpiňské a Sadové ulici jsou plné vody, domy jsou vlhké. Topíme plynem, který je drahý, takže musíme topit i dřevem,“ říká Svitlana. „Kdyby tady žil nějaký úředník, nenechal by vodu dosáhnout takové úrovně,“ míní.

Obec Demydiv u Kyjeva zachránila před okupanty povodeň
Zdroj: Carlos Barria/Reuters

Voda z kohoutku v domě Olgy Lehanové zhnědla několik týdnů poté, co ukrajinská armáda okolní oblast zaplavila. „Nebylo bezpečné ji pít,“ říká Olga. Viditelně rozrušená jednasedmdesátiletá žena ukázala reportérům VOA, jak jí v březnu řeka pronikla do studny, zničila zahradu, a kde jí následně zplesnivěla kuchyně.

Devastace životního prostředí

Škody na životním prostředí způsobené devět měsíců trvající válkou s Ruskem narůstají ve stále větší části země a odborníci varují před dlouhodobými následky. Útoky Moskvy na sklady pohonných hmot uvolňují do ovzduší a podzemních vod toxiny, které ohrožují biologickou rozmanitost a zdraví obyvatel.

„Kromě bojových ztrát je válka také peklem pro zdraví lidí, a to jak fyzické, tak psychické,“ poukazuje Rick Steiner, americký ekolog, který radil libanonské vládě v otázkách životního prostředí v důsledku měsíc trvající války mezi touto zemí a Izraelem v roce 2006. Podle něj se zdravotní dopady kontaminované vody a vystavení toxinům „mohou projevit až po letech“.

Po zaplavení Demydivu obyvatelé uvedli, že se jejich voda z kohoutku zakalila, chutnala divně a po vaření zůstával na hrncích a pánvích film. Vesnice byla pod kontrolou Moskvy až do konce března, kdy se ruské jednotky stáhly poté, co se jim nepodařilo dobýt Kyjev.

Ukrajinské úřady pak začaly dovážet čerstvou vodu, ale v říjnu se porouchala cisterna a dodávky se zastavily. Obyvatelé tak museli znovu začít pít špinavou vodu. „Nemáme jinou možnost. Nemáme peníze na nákup lahví,“ řekla Iryna Stetcenková agentuře AP. Její rodina trpí průjmy, Iryna se obává o zdraví svých dvou dospívajících dětí.

Nahrávám video

Do obce se vrací život, ale chybí práce a peníze

Záplavy nezasáhly všechny obyvatele Demydiva stejně. Západně od Kyjevské ulice, hlavní silnice v obci, zůstaly domy a bytové domy nedotčeny. I fotbalové hřiště zůstalo zachované natolik, že se na něm koncem října odehrál zápas druhé divize mezi týmem z Kyjevské oblasti a týmem z Mykolajivu, města na jihu Ukrajiny, které zůstalo několik měsíců na frontové linii.

„Život je tu pořád stejný, jenom není práce a nejsou peníze,“ říká Viktor, kterému je padesát let a „pár kopějek“. Odmítl však uvést své celé jméno, protože v jeho rodné Luhanské oblasti stále žije jeho rodina pod ruskou okupací.

Zatímco Viktor mluvil s novináři, letecká siréna vyhnala hráče ze hřiště. Viktorova žena se stále obává obnovení ruské ofenzivy z Běloruska. V říjnu ji vyděsilo, když nad vesnicí směrem na Kyjev přeletěly kamikadze drony. Jejich dům zůstal záplavami nedotčen a Viktor se zatím odejít nechystá. „Pokud nebude úplně vypnuta elektřina,“ říká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejhorší lesní požár v dějinách Belgie se šířil do Německa, zastavil ho déšť

Nejhorší lesní požár v historii Belgie, který zuří na východě země, se šířil i do Německa. V pondělí dopoledne ho ale zastavil déšť, informovala s odvoláním na hasiče agentura DPA. Plameny byly v určitou chvíli jen asi tři sta metrů od prvních domů na německém území. Úřady proto nechaly tamní obyvatele v neděli evakuovat. Belgie původně požádala o pomoc i české hasiče, později ale žádost zrušila. Belgický král Philippe přerušil svou letní dovolenou a navštívil zasahující hasiče.
04:07Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoV Chorvatsku počítají škody po požáru u Omiše, evakuováno tam bylo 300 Čechů

Letošní lesní požáry dosud spálily téměř 600 tisíc hektarů napříč celou Evropou. Škody počítají i v Chorvatsku, kde minulý týden vypukl rozsáhlý požár v pobřežním letovisku u Omiše. Zahynul tam jeden člověk, čtyřicet dalších utrpělo zranění. Tisíce lidí se musely evakuovat, mezi nimi i tři sta Čechů. „Nic nám nezbylo,“ řekl český turista Matyáš Vičan. Společně se svým otcem měl všechna zavazadla v autě, které shořelo. Aut během požárů celkem shořelo více než sto, plameny zničily také třicet domů a čtyřicet lodí.
před 2 hhodinami

Sestřelený dron přiletěl do Lotyšska z Běloruska, uvedl ministr obrany Melnis

Dron sestřelený v pátek v Balvském kraji vletěl do lotyšského vzdušného prostoru z Běloruska, uvedl v pondělí ráno v rozhovoru pro Lotyšskou televizi ministr obrany Raivis Melnis. Trosky byly nalezeny v Balvském kraji a odborníci je nadále zkoumají. Původ dronu zatím nebyl oficiálně potvrzen, je však pravděpodobné, že šlo o ukrajinský bezpilotní letoun útočící na cíle v Rusku, který z kurzu vychýlila ruská opatření elektronického boje.
před 5 hhodinami

Ministr spravedlnosti USA odmítl říct, zda bude jednat nezávisle na Trumpovi

Americký ministr spravedlnosti Todd Blanche v nedělním rozhovoru se stanicí NBC News odmítl říct, že bude vždy jednat nezávisle na Bílém domě. Zároveň uvedl, že prezident Donald Trump ho nikdy nepožádal, aby stíhal konkrétní osoby. Senát potvrdil Trumpova bývalého osobního právníka do funkce ministra spravedlnosti na začátku srpna. Kritici se obávají, že úřad tradičně nezávislý na Bílém domě bude pod jeho vedením prosazovat Trumpovu politickou agendu.
před 6 hhodinami

Bulharský ostrov svaté Anastázie se připravuje na hosty Eurovize 2027

Ostrov svaté Anastázie by se mohl stát jedním z hlavních dějišť Eurovize 2027 v Burgasu. Jediný obydlený ostrov v Bulharsku se připravuje na účinkující i další hosty. Konat by se tam mohly tvůrčí dílny, setkání zaměřená na psaní písní nebo speciální večírek.
před 6 hhodinami

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 6 hhodinami

Nová pravidla EU mohou zdražit čokoládu. Afričtí pěstitelé kakaa se chystají na změny

Nová pravidla Evropské unie proti odlesňování přinesou změny v obchodování s kakaem ze západní Afriky, která zajišťuje zhruba 70 procent světové produkce. Nařízení, které začne platit na konci letošního roku, má zajistit, aby dovozci dokázali dohledat původ kakaa až ke konkrétní farmě a prokázat, že nebylo vypěstováno na půdě odlesněné po stanoveném datu. V Nigérii, která je čtvrtým největším producentem kakaa na světě, se pěstitelé a exportéři na nové požadavky připravují mimo jiné mapováním farem a zaváděním systémů pro sledování původu úrody. Podobný proces probíhá také v Pobřeží slonoviny a Ghaně, kde kakao pěstují statisíce drobných zemědělců často v odlehlých oblastech. Nová pravidla tak přispívají k větší dohledatelnosti kakaa v dodavatelském řetězci, jejich zavedení však pro producenty znamená také potřebu investovat do mapování, ověřování původu a digitálního sledování. To může zvýšit i cenu kakaa a potažmo čokolády.
před 7 hhodinami

Rusko buduje tajné dronové základny v dosahu zemí NATO, píše The Telegraph

Rusko buduje utajené základny, z nichž je možné vysílat vysoce výkonné drony hluboko na území států Severoatlantické aliance. Napsal to server The Telegraph, který se odvolává na vlastní zjištění. Jeho vyšetřování odhalilo deset ruských základen s nově vybudovanými odpalovacími rampami pro nejmodernější ruské útočné drony s dlouhým doletem. Moskva na tyto informace nereagovala.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.