Zatykač na Putina je přelomový, říká velvyslankyně. Mohlo by to zabránit dalším deportacím, míní soudkyně

Nahrávám video

Mezinárodní trestní soud vydal minulý týden zatykač na ruského lídra Vladimira Putina. Podle české velvyslankyně v Nizozemsku Kateřiny Sequensové jde o odvážné rozhodnutí. Přestože soud pracuje relativně pomalu, vydání samotného zatykače je velmi omezující, upozornila. Bývalá soudkyně tribunálu v Haagu Ivana Janů se domnívá, že by to mohlo mít preventivní účinek a zabránit tak dalším přesunům dětí na ruské území. Obě byly hosty pořadu Události, komentáře.

Ministři spravedlnosti řady zemí v pondělí jednali v Londýně o trestání válečných zločinů na Ukrajině. Vyjádřili také podporu Mezinárodnímu trestnímu soudu, který v pátek vydal zatykač na Vladimira Putina a na zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariji Lvovovou-Bělovovou za deportace ukrajinských dětí do Ruska.

Podle žalobce soudu je to vůbec poprvé, co musel přijmout podobné opatření vůči hlavě státu, který je stálým členem Rady bezpečnosti OSN. 

„Je to skvělá zpráva. Pojmenovávat věci je vždycky dobré,“ okomentovala vydání zatykače bývalá soudkyně Mezinárodního trestního tribunálu v Haagu Ivana Janů. Krok by podle ní mohl zabránit páchání další trestné činnosti. „Uvidíme, jestli budou mizet další děti,“ doplnila.

„Je to velice unikátní. Má to obrovský symbolický účinek. Je to odvážné a přelomové rozhodnutí,“ domnívá se velvyslankyně Česka v Nizozemsku Kateřina Sequensová. Upozornila, že zatykač je pro Putina velmi omezující. Pokud se ruský lídr objeví na území 123 zemí zavázaných Římským statutem, měl by být zatčen a dodán k soudu do Haagu.

Podle Sequensové však jde o „běh na dlouhou trať“. Nejvyšší vojenské špičky zřejmě půjde dostat pouze po případné změně vlády v Rusku. „I tak má vydání zatykače obrovský vliv,“ řekla.

Komise vyšetřuje válečné zločiny už rok

Janů ocenila dosavadní činnost nezávislé komise, která se věnuje vyšetřování zločinů na Ukrajině. Její zpráva byla „skoro zjevením“, popsala. „Co všechno se tam už objevuje, jak se dávají procedury dohromady. Vede to velice dobře k systematické řetězově členěné odpovědnosti seshora dolů,“ uvedla.

Vyšetřovací komise se začala podle Sequensové zabývat činy na Ukrajině už zhruba před rokem. „Dávají důkazy dohromady, tak jak se (trestné činy – pozn. redakce) dějí v tuto chvíli. Soustředí se na analýzu místa činu, svědecké výpovědi a obrovské množství audio a video materiálů,“ přiblížila.

Komise pode Janů také došla k názoru, že je třeba změnit procesní pravidla. V současnosti může případy soudu dodat Rada bezpečnosti OSN, ta je ale paralyzovaná vety Ruska a Číny. Stejnou pravomoc by tak mohl mít například plenární orgán OSN, uvedla. Současné vyšetřování ale zahájil žalobce z vlastní iniciativy, podnět Rady bezpečnosti tak nebyl nutný.

Rusko v reakci stíhá soudce

Mezinárodní soud také nesoudí v nepřítomnosti obžalovaných, upozornila Janů. „Mezinárodní soudy v rámci ochrany lidských práv i potenciálních pachatelů to nedělají, to je velké zdržení. Ale normální národní soudy – u nás se může soudit v nepřítomnosti. Univerzální jurisdikce jednotlivých států je pořád ve hře. Nevidím to nijak černě,“ řekla.

Moskva v reakci na kroky zahájila stíhání členů Mezinárodního trestního soudu. „Nemyslím si, že by to mělo zkomplikovat vyšetřování, případně trestní řízení. Ale je důležité věnovat tomu pozornost,“ uvedla Sequensová.

„Musíme být na pozoru. Ne že by Putin přijel někoho ze soudců do Haagu zatknout, ale víme, jaké jsou praktiky tohoto režimu. To není jen Putin, to je celý systém, který používá různé metody,“ uvedla Janů s odkazem na otravu Sergeje Skripala ve Velké Británii. „Soudci asi dostanou ochranku,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 2 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 7 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 8 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 11 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 12 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 14 hhodinami
Načítání...