Zbloudilí, zanedbaní turisté mohou být ruští špioni, varuje Lotyšsko

Lotyšské bezpečnostní služby ve své výroční zprávě varují před osobami, které mohou vypadat jako ztracení turisté, ve skutečnosti se však jedná o ruské sabotéry či špiony. Informoval o tom server Euronews.

Ruské zpravodajské a bezpečnostní služby představují „hlavní hrozbu“ pro národní bezpečnost Lotyšska, píše se ve zprávě. Ta mimo jiné radí občanům, jak rozpoznat možné agenty, ať už jde o zanedbaný vzhled, nevhodné vojenské nebo sportovní oblečení, nebo snahu klást místním obyvatelům nezvyklé otázky.

Tyto osoby u sebe mohou mít specializované lékárničky, mapy nebo vysílačky, které se hodí spíše v případě tajné operace než pro kempování v přírodě.

Lotyšská bezpečnostní služba také varovala, že Rusové se mohou zdržovat v blízkosti vojenských nebo důležitých infrastrukturních objektů a vydávat se za humanitární pracovníky, případně se pohybovat v odlehlých oblastech, aniž by projevovali jakýkoli zájem o přírodu, cituje z pokynů Euronews.

Atmosféra strachu jako cíl

Ruští sabotéři by se mohli rovněž pokusit vyvolat nepokoje nebo útoky na „společensky významné osoby“. Kontrarozvědka ale zároveň varuje, že ne všichni spadají do těchto kritérií. „Ukrajinská zkušenost ukazuje, že ruské tajné služby se dokážou přizpůsobit,“ uvádí se ve zprávě.

V případě odhalení špionážní skupiny vybízí kontrarozvědka veřejnost, aby se vyvarovala pokusů o hrdinské činy a zanechala tuto práci profesionálům v podobě policie, speciálních složek či armády.

Podle výroční zprávy se škodlivé aktivity organizované ruskými zpravodajskými a bezpečnostními službami v roce 2024 zaměřily na některá symbolická pamětní místa v zemi, kupříkladu na pamětní kámen lotyšských legionářů ve farnosti Džukste, který byl potřísněn červenou barvou.

Podobné incidenty hlásily loni i jiné pobaltské státy, přičemž vyšetřovatelé dospěli k závěru, že se Rusové tímto způsobem snaží o provokace, které mají přilákat pozornost médií a vyvolat atmosféru strachu mezi obyvateli.

Početná ruská menšina

V bezmála dvoumilionové zemi, jejíž vedení se ostře staví proti šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi, tvoří zhruba čtvrtinu populace ruská menšina. V zemi navíc žije na čtyřicet tisíc lidí s pasem Ruské federace. Podle expertů se přitom nedá jednoznačně určit, jaké politické smýšlení u nich převažuje.

Lotyšské pokyny přicházejí v době, kdy státy v celé severní Evropě vydávají brožury s radami, jak přežít válku nebo přírodní katastrofu, píše Euronews.

Pobaltí posiluje svou obranu v době vystupňovaného napětí mezi NATO a Ruskem, které už více než tři roky vede regulérní válku proti Ukrajině. Západní zpravodajské služby přitom varovaly před hrozbou rozsáhlého vojenského konfliktu v Evropě do pěti let, což zdůvodňují stále agresivnějším chováním Moskvy.

Litva chce zaminovat hranici s Ruskem

Letos v březnu Litva, Lotyšsko, Estonsko i Polsko oznámily záměr odstoupit od mezinárodní Ottawské úmluvy, která zakazuje protipěchotní miny.

Vilnius pak začátkem května oznámil, že chce posílit obranu svých hranic s Ruskem a Běloruskem položením těchto min. Jde o součást nového plánu, který počítá s investicemi o objemu 1,1 miliardy eur (téměř 27,5 miliardy korun) do posílení ochrany pohraničí v následující dekádě. Litevské ministerstvo obrany uvedlo, že cílem je „zablokovat a zpomalit“ případnou invazi.

Všechny tři pobaltské země i Polsko od plnohodnotného vpádu ruských vojsk na Ukrajinu zvýšily své výdaje na obranu, podotkla AFP. Litva také nedávno oznámila odstoupení od smlouvy o zákazu kazetové munice, což zdůvodnila bezpečnostními riziky spojenými s postupem Kremlu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 14 mminutami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 34 mminutami

„Ve tvářích Palestinců jsem viděl jen strach.“ Útoky na Západním břehu sílí

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
před 1 hhodinou

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 3 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 3 hhodinami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Po vlně zatýkání se turecká opozice štěpí. Předák Özel založil novou stranu

Turecká opozice čelí největší vlně zatýkání za poslední roky. Vládní represe odstartovaly také rozdělení opozičních sil. Z Republikánské lidové strany (CHP) koncem července odešlo 91 poslanců včetně sesazeného předsedy Özgüra Özela. Založili Yeni Parti – Novou stranu. Do dvou let chtějí být hlavními vyzyvateli dlouholetého prezidenta Recepa Erdogana v příštích volbách.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.