Zelenskyj apeloval na OSN kvůli ruským únosům ukrajinských dětí. Další zatím skončily v Bělorusku

Masové únosy a deportace ukrajinských dětí ruskými agresory na dočasně okupovaných územích jsou jednoznačně genocidou, řekl ve svém úterním vystoupení ve všeobecné rozpravě na zasedání Valného shromáždění OSN ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ve stejný den se objevila zpráva o tom, že desítky dětí z Donbasu byly převezeny do Běloruska – údajně na ozdravný pobyt.

„Různé teroristické skupiny bohužel unášejí děti, aby vyvíjely nátlak na jejich rodiny a společnost,“ řekl Zelenskyj. Poznamenal, že nikdy v historii nebyly hromadné únosy a deportace součástí vládní politiky.

Uvedl také, že ukrajinská strana zná jména desítek tisíc dětí a má důkazy o „stovkách tisíc dalších unesených Ruskem na okupovaných územích Ukrajiny a později deportovaných“. „Snažíme se dostat děti zpět domů, ale čas běží. Co se s nimi stane? Ty děti se v Rusku učí nenávidět Ukrajinu a všechny vazby s jejich rodinami jsou zpřetrhány… Je to jasná genocida,“ řekl Zelenskyj.

Také první dáma Ukrajiny Olena Zelenská vyzvala světové lídry, aby pomohli zajistit návrat tisíců ukrajinských dětí násilně odvlečených Kremlem. V Rusku „jim řekli, že je rodiče nepotřebují, že je jejich země nepotřebuje, že na ně nikdo nečeká“, zmínila Zelenská.

Ukrajinské děti v Bělorusku

Děti ale nekončí jenom v Ruské federaci. Agentura AP ve stejný den napsala, že do Běloruska bylo převezeno 48 dětí z ukrajinských regionů, které okupují ruské invazní síly. O příjezdu informovala i běloruská státní agentura Belta na svém webu s tím, že jejich pobyt v zemi označuje jako prázdniny.

Jejich odjezd z vlasti zprostředkovala běloruská charita podporovaná tamním autoritářským vůdcem a spojencem Moskvy Alexandrem Lukašenkem. Uskupení už dříve podle AP organizovalo v Bělorusku údajné ozdravné programy.

V červnu běloruská opozice předala Mezinárodnímu trestnímu soudu materiály, které podle ní dokazují, že více než 2100 ukrajinských dětí z nejméně patnácti Ruskem okupovaných ukrajinských měst bylo se souhlasem Lukašenka násilně přemístěno do Běloruska.

„Prezident navzdory vnějšímu tlaku prohlásil, že tento důležitý humanitární projekt by měl pokračovat,“ prohlásil nyní šéf charity Aljaksej Talaj. Není přitom jasné, zda se jedná o sirotky, nebo děti odebrané rodičům se souhlasem či bez něj, protože běloruské úřady o nich neposkytly podrobnosti, píše AP.

Nová identita

Deportované děti jsou často adoptovány po několika měsících v Rusku, a jak poznamenal ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec, „v dokladech Rusové často mění všechno, například jméno a datum narození a místo narození“. Vypátrat skutečnou identitu těchto dětí proto může být takřka nemožné, píše deník Financial Times.

Lubinec si stěžoval na nečinnost OSN a Mezinárodního výboru Červeného kříže a dalších skupin. Anna Maria Corazza Bildtová, bývalá poslankyně Evropského parlamentu, která se zabývá problematikou dětí, řekla deníku, že „OSN je k ničemu, protože Rusko je v Radě bezpečnosti a všechno blokuje“.

Soukromé charitativní organizace a ukrajinská vláda hledají všechny možné cesty k vypátrání a navrácení dětí. Přesné taktiky jsou přísně střeženy, ale zahrnují hackování ruských serverů za účelem vyhledávání záznamů, zasílání dopisů ruským úředníkům, obvolávání sympatizujících ruských občanů a vysílání zprostředkovatelů (a samotných rodičů) do Ruska.

Pomoc zvenku

Vedoucí prezidentské kanceláře v Kyjevě Andrij Jermak hovořil o tom, že se snaží získat pomoc třetích stran, jako je saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán či turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, aby se pokusili zprostředkovat dohodu o repatriaci ukrajinských dětí.

V březnu vydal Mezinárodní trestní soud zatykač na šéfa Kremlu Vladimira Putina a ruskou komisařku pro práva dětí Marii Lvovou-Belovou. Soudci v Haagu uvedli, že shledali „důvodné podezření“, že jsou oba zodpovědní za válečné zločiny, včetně nezákonné deportace a přemístění dětí z okupovaných částí Ukrajiny do Ruska.

Ukrajině se od začátku otevřené ruské invaze v únoru 2022 podařilo vrátit rodinám asi čtyři sta dětí, které okupanti odvlekli. Unesené děti nekončí jen v náhradních rodinách, procházejí důkladnou převýchovou a jsou vedeny k věrnosti Rusku. Někteří mladí chlapci se dostali i na důstojnické akademie, které je připravují ke vstupu do armády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 2 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 7 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 8 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 11 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 12 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 14 hhodinami
Načítání...