„Probrali jsme situaci na Ukrajině.“ Zelenskyj se setkal s Trumpem

Nahrávám video

Republikánský kandidát na prezidenta USA Donald Trump tvrdí, že chce ruskou válku proti Ukrajině ukončit spravedlivou dohodou. Řekl to po jednání s prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským. Před setkáním prohlásil, že na tom chce pracovat s Kyjevem i Moskvou. Zelenskyj uvedl, že se s Trumpem shodne v názoru, že válka musí skončit a že šéf Kremlu Vladimir Putin nemůže vyhrát. Ve čtvrtek se Zelenskyj setkal i s demokratickou kandidátkou a viceprezidentkou Kamalou Harrisovou.

„Tato válka se nikdy neměla stát, ale vyřešíme ji,“ uvedl podle agentury AFP Trump po jednání se Zelenským. Dodal, že chce dojednat „spravedlivou dohodu pro všechny“, s čímž prý Zelenskyj souhlasí. Ten označil asi čtyřicetiminutovou schůzku za produktivní. „Podrobně jsme probrali situaci na Ukrajině a dopady války na náš lid,“ uvedl na síti X.

Exprezidentovi poděkoval za to, že s ním jednal. „Myslím, že sdílíme názor, že válku na Ukrajině je nutné zastavit a že Putin nemůže zvítězit,“ zmínil Zelenskyj před jednáním s někdejším šéfem Bílého domu. Po rozhovoru uvedl, že je nutné vyvinout tlak na Putina, aby zastavil válku. „On (Putin) je na našem území. To je nejdůležitější pochopit,“ vysvětlil.

Trump v kampani kritizoval Zelenského

„Máme (se Zelenským) velmi dobrý vztah a já mám, jak víte, také velmi dobrý vztah s prezidentem Putinem,“ řekl Trump. „A pokud vyhrajeme, myslím, že to vyřešíme velmi rychle,“ dodal s odkazem na prezidentské volby v USA, které se uskuteční 5. listopadu.

Trumpovo setkání se Zelenským přichází poté, co v předvolební kampani kritizoval ukrajinského vůdce a vyjádřil pochybnosti, že spojenec USA může vyhrát válku s Ruskem. „Dáváme miliardy dolarů muži, který odmítá uzavřít dohodu – Zelenskému,“ uvedl Trump na předvolebním mítinku v Severní Karolíně. „Jakákoliv dohoda, i ta nejhorší, bude lepší než to, co máme teď,“ řekl dále republikánský exprezident.

Trump už v minulosti prohlásil, že pokud by byl prezidentem, ruskou válku na Ukrajině by ukončil do „24 hodin“. Jak by toho docílil, ovšem nesdělil. Na otázku jednoho z novinářů, zda by Ukrajina měla Rusku postoupit území, aby ukončila válku, Trump přímo neodpověděl. „Pojďme dosáhnout míru,“ řekl. „Potřebujeme mír. Potřebujeme zastavit smrt a ničení,“ dodal.

O den dřív setkání s Bidenem a Harrisovou

Zelenskyj je na návštěvě v USA, kde se snaží získat další podporu pro svou zemi, která se už třetím rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Ve čtvrtek se setkal v Bílém domě se současným americkým prezidentem Joem Bidenem i viceprezidentkou Kamalou Harrisovou, která bude v listopadových volbách Trumpovou demokratickou soupeřkou.

Při setkání se Zelenským prohlásila, že návrhy, aby se Ukrajina vzdala velké části svého území, jsou nepřijatelné a nebezpečné – navrhují podle ní kapitulaci, nikoliv mír. Narážela tak na Trumpa, podotkla agentura AFP. Bílý dům mezitím ve čtvrtek oznámil další vojenskou pomoc Kyjevu ve výši bezmála osmi miliard dolarů (180 miliard korun).

Součástí nového balíku pomoci jsou i první dodávky klouzavých bomb s dosahem až 130 kilometrů. Podle deníku The Times však Zelenskyj nedostal v Bílém domě povolení pro používání amerických zbraní pro údery v ruském týlu, o což usiloval. Republikáni také velmi kritizovali Zelenského návštěvu závodu na výrobu munice v Pensylvánii, při které ho doprovázeli pouze politici z řad demokratů.

Odpor k použití zbraní na ruském území má kritiky

Zahraničněpolitický poradce českého prezidenta Michael Žantovský připomíná, že vše, co se z těchto jednání dostane na veřejnost, je potřeba vidět i v kontextu blížících se voleb. „Jakmile demokraté nebo republikáni Zelenského pochválí nebo zkritizují, dávají tím náboje druhé straně,“ upozorňuje.

Podle něj se odpor Bílého domu k použití amerických zbraní týká především balistických raket. Tento postoj někteří američtí politici kritizují. „Nejsou mezi nimi jen demokraté, ale i republikáni, například senátor Lindsey Graham, který se vymezuje proti shovívavosti prezidenta Joea Bidena a je pro použití amerických zbraní i na ruském území,“ informoval Žantovský.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 3 mminutami

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 30 mminutami

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 1 hhodinou

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 1 hhodinou

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 1 hhodinou

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 4 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 4 hhodinami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.