USA budou monitorovat dodržování budoucího příměří, uvedl Zelenskyj

Nahrávám video

USA, Ukrajina a Rusko se v Ženevě dohodly, že monitorování dodržování budoucího příměří bude probíhat za účasti Spojených států, uvedl dle Ukrajinské pravdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jednání podle něj byla složitá, postoje stran se nadále odlišují. Poukázal na to, že všechny strany se dohodly na budoucím pokračování rozhovorů. Zelenskyj předtím uvedl, že na něj jeho americký protějšek Donald Trump vyvíjí nepřiměřený tlak.

„Monitorování (dodržování příměří, pozn. red.) se bude určitě účastnit americká strana. Považuji to za konstruktivní signál,“ prohlásil Zelenskyj.

„Můžeme vidět, že se dosáhlo pokroku, prozatím se ale postoje odlišují, protože jednání byla složitá,“ uvedl dále Zelenskyj. Na rozdíl od dosažení pokroku ve vojenských otázkách se v těch politických postoje stran nadále rozcházejí – jde například o problematiku území nebo ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny.

Ve svém pravidelném večerním videoprojevu Zelenskyj podotkl, že výsledek dosud posledního kola jednání nepovažuje za dostatečný. O některých vojenských otázkách se podle něj hovořilo věcně. „Citlivé politické otázky, problematiky možných kompromisů a nezbytného setkání lídrů ještě nebyly dostatečně probrány,“ sdělil a dodal, že další rokování by si přál ještě v únoru.

Ukrajinský prezident také upozornil, že v Ženevě byli přítomni zástupci Evropy, konkrétně Francie, Británie, Německa, Itálie a Švýcarska, které hovory hostilo. Už dříve sdělil k úterní části jednání, že se ukrajinská delegace společně s americkým týmem setkala s činiteli z těchto evropských zemí. Dodal, že účast Evropy v tomto procesu považuje Kyjev za nezbytnou.

Šéf ukrajinské delegace Rustem Umerov mluvil o tom, že druhý a závěrečný den jednání v Ženevě přinesl posun. „Diskuse byly intenzivní a věcné,“ prohlásil Umerov s tím, že se podařilo vyjasnit řadu otázek a že cíl Ukrajiny zůstává neměnný, tedy dosáhnout spravedlivého a trvalého míru.

Vedoucí prezidentské kanceláře Kyrylo Budanov, který se jednání účastnil, označil hovory za obtížné, ale důležité. Další kolo by podle něj mělo následovat v brzké budoucnosti.

O náročném jednání mluví i Rusko

Také poradce ruského vůdce Vladimira Putina Vladimir Medinskij, který stál v čele ruské delegace, tvrdí, že jednání bylo věcné a náročné. Žádné další podrobnosti nesdělil s výjimkou toho, že v dohledné době lze očekávat další kolo rozhovorů.

Později Medinskij prohlásil, že po třístranném jednání ještě vedl zvlášť dvouhodinovou diskusi s ukrajinskou stranou, konkrétně s Umerovem a poslancem Davydem Arachamijou. Setkání potvrdila i Umerovova mluvčí Diana Daviťanová. Není jasné, co za zavřenými dveřmi probírali, ale vzhledem k tomu, že Umerov a Arachamija měli na starost politickou část jednání, a nikoliv vojenskou, lze předpokládat, že se hovor nejspíše týkal právě politických otázek.

Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová řekla agentuře TASS, že ministerstvo zahraničí nebude jednání v Ženevě komentovat, protože vyjádření poskytuje delegace.

Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová ve středu večer SEČ dle Reuters prohlásila, že USA tento týden dosáhly významného pokroku v rozhovorech o ukončení války a v blízké budoucnosti se očekávají další diskuse.

Skončené dvoudenní kolo rozhovorů ve Švýcarsku navazovalo na dvě předcházející schůzky v Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech. Podle analytika Jana Šíra z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy je konec konfliktu „ještě hodně daleko“.

Nahrávám video

Zelenskyj: Trump na mě vytváří nepřiměřený tlak

Zelenskyj zároveň serveru Axios v rozhovoru zveřejněném v úterý řekl, že na něj Trump vyvíjí nepřiměřený nátlak ve snaze dosáhnout řešení ruské invaze. Podle Zelenského není „spravedlivé“, že šéf Bílého domu při vyjednávání podmínek mírového plánu veřejně opakovaně vyzývá k ústupkům Kyjev, a nikoliv Moskvu.

„Doufám, že je to jen jeho taktika, a ne konečné rozhodnutí,“ uvedl Zelenskyj v rozhovoru, který se uskutečnil v době jednání v Ženevě.

„Zelenskyj neřekl nic, co by nebylo všeobecně známo. Vidíme to na té tvrdé zimě – dodávky raket do protivzdušné obrany Ukrajina v požadovaném počtu a kvalitě nedostala, a to mimo jiné pravděpodobně z toho důvodu, že odmítla přistoupit na původní plán, který Kyjev zásadním způsobem poškozoval,“ poznamenal analytik Šír.

Trump v posledních dnech dvakrát naznačil, že je na Ukrajině a Zelenském, aby podnikli kroky, které zajistí úspěch rozhovorů. „Ukrajina by měla rychle přijít k jednacímu stolu. To je vše, co vám říkám,“ řekl v pondělí šéf Bílého domu.

Zelenskyj podle serveru Axios naznačil, že pro USA může být snazší vyvíjet tlak na Ukrajinu než na Rusko. Trumpovi znovu poděkoval za jeho mírové úsilí a řekl, že jeho rozhovory s hlavními americkými vyjednavači, vyslancem Stevem Witkoffem a prezidentovým zetěm Jaredem Kushnerem, tento druh nátlaku neprovázel.

Donbas součástí Ukrajiny

„Respektujeme se navzájem,“ podotknul Zelenskyj s tím, že „není typ člověka“, který by se pod tlakem snadno vzdával. Prezident Ukrajiny zdůraznil, že přistoupení na ruský požadavek, aby se Ukrajina vzdala celého Donbasu, který Rusko nyní kontroluje asi z 88 procent, by bylo pro ukrajinské voliče nepřijatelné, pokud by o tom měli rozhodovat v referendu.

„Emocionálně to lidé nikdy neodpustí. Nikdy. Neodpustí to (…) mně, neodpustí to (Spojeným státům),“ dodal Zelenskyj s tím, že Ukrajinci „nedokážou pochopit, proč“ by měli odevzdat Rusku další území. „Je to součást naší země, všichni ti občané, vlajka, půda,“ pokračoval.

Znovu také vyzval ke zmrazení pozic na současných frontových liniích. „Myslím, že pokud do dokumentu uvedeme (…), že zůstáváme tam, kde jsme na kontaktní linii, myslím, že to lidé v referendu podpoří,“ dodal Zelenskyj podle serveru Axios.

Mezitím se blíží čtvrté výročí války, kterou Rusko na Putinův příkaz rozpoutalo 24. února 2022. Přinejmenším desítky tisíc lidí byly od té doby zabity, miliony jich uprchly ze svých domovů a mnoho ukrajinských měst a vesnic bylo zničeno.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 18 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 35 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 3 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...