Ukrajina s Evropou do úterý dokončí návrh mírového plánu a předají ho USA, řekl Zelenskyj

Nahrávám video

Ukrajina s Evropou chtějí svůj návrh podoby mírového plánu dokončit do úterý, aby ho mohly předat Spojeným státům. V pondělí to po jednání v Londýně s britským premiérem Keirem Starmerem, šéfem Elysejského paláce Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Friedrichem Merzem prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zopakoval také, že Ukrajina se nemůže vzdát svého území ve prospěch Ruska, ale že USA hledají kompromis.

„Myslím, že plán bude hotov zítra (v úterý), někdy večer,“ řekl Zelenskyj s tím, že následně ho obdrží USA. Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa se snaží zastavení ruské války proti Ukrajině zprostředkovat. Zelenskyj poznamenal, že nové návrhy toho, jak ruskou válku ukončit, obsahují dvacet bodů. Stále ale neexistuje žádný kompromis týkající se území, dodal.

Britská vláda v prohlášení po pondělní schůzce podle Reuters uvedla, že lídři Británie, Německa, Francie a Ukrajiny se shodli, že nyní nastal kritický okamžik a že je nezbytné nadále zvýšit podporu Kyjevu a ekonomický tlak na ruského vládce Vladimira Putina. Starmer s Merzem a Macronem hovořili i o využití zmrazených ruských aktiv na podporu Ukrajiny.

Starmer po schůzce zatelefonoval dalším evropským spojencům, aby je o vývoji situace informoval, uvedla britská vláda.

K dokončení mírové dohody je klíčová shoda, míní Macron

„Myslím, že hlavním problémem je shoda mezi našimi postoji – Evropanů, Ukrajinců a USA – k dokončení mírových jednání,“ řekl po schůzce Macron. Poznamenal, že všechny strany by se poté mohly posunout do nové fáze, ve které by se zaměřily na zajištění těch nejlepších možných podmínek pro Ukrajinu, pro Evropu a pro kolektivní bezpečnost.

Význam jednoty mezi Evropou, Ukrajinou a USA před zahájením schůzky zdůraznil i Zelenskyj. Podle Macrona ruská ekonomika začíná po poslední sérii sankcí trpět. Merz vyjádřil skepsi ohledně určitých detailů v americko-ruském plánu. Starmer uvedl, že o záležitostech týkajících se Ukrajiny by měla rozhodovat sama Ukrajina.

„Setkání mělo být ukázkou jasné podpory Zelenského, který je v posledních dnech pod tlakem Spojených států,“ řekla zahraniční zpravodajka ČT Katarína Sedláčková. Dodala, že schůzka měla americkému prezidentovi Trumpovi ukázat, že Evropa je jednotná.

Macron trvá na tom, aby bezpečnostní záruky pro Ukrajinu byly jasně stanovené a aby Trump věděl, že Evropa je připravená se na nich podílet, přiblížila Sedláčková. „V posledních dnech a týdnech se často mluvilo o bezpečností misi na Ukrajině, kterou by po podepsání mírové dohody mohly vést francouzské a britské vojenské jednotky,“ dodala.

Nahrávám video

Zelenskyj, který z Londýna odletěl do Bruselu na jednání s vedením NATO a Evropské unie, rovněž řekl, že Ukrajině letos v programu na nákup amerických zbraní chybí 800 milionů dolarů (asi 16,7 miliardy korun). Lze předpokládat, že tato otázka se dostane na program jednání koalice ochotných, které se podle Zelenského bude konat tento týden.

Koalice ochotných je skupina zemí podporujících Ukrajinu v obraně před pokračující ruskou invazí. Součástí skupiny je i Česko. Zmíněný program nákupu amerických zbraní umožňuje ukrajinským spojencům nakupovat v USA zbraně a vojenské vybavení, které následně poskytnou Kyjevu. Spojené státy po Trumpově návratu do Bílého domu bezúplatnou vojenskou pomoc napadené zemi zastavily.

Konstruktivní, ale nelehké, řekl Zelenskyj k jednání s USA

V noci na pondělí Zelenskyj označil za konstruktivní, ale nelehké několikadenní rozhovory ukrajinské delegace se zástupci Spojených států amerických o americko-ruském plánu, na jehož původní verzi Ukrajina nedostala možnost se podílet.

Trump prohlásil, že Zelenskyj jej zklamal tím, že podle něj plán ani nečetl, informovaly agentury Reuters a AFP.

Zelenskyj si v sobotu telefonoval se zvláštním americkým vyslancem Stevem Witkoffem a Trumpovým zetěm Jaredem Kushnerem, s nimiž předtím tři dny na Floridě jednal předseda ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov a náčelník generálního štábu Jurij Hnatov.

Vysoce postavený představitel obeznámený s posledními jednáními agentuře AFP sdělil, že nejproblematičtější v jednáních zůstává otázka případných územních ústupků Ukrajiny. Rusko, které kontroluje více než osmdesát procent Donbasu na východě Ukrajiny, chce získat celé toto území včetně toho, které dosud neokupuje. Kyjev to opakovaně odmítá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 2 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 4 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 6 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 7 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 8 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 9 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...