Ženy nejsou majetek. Taliban v nové vyhlášce otočil, mnoho práv přesto pomíjí

Vláda islamistického hnutí Taliban zveřejnila vyhlášku, podle níž ženy v Afghánistánu nemají být považovány za majetek a musí souhlasit se sňatkem. Dekret nicméně pomíjí přístup žen a dívek ke vzdělání nebo možnost pracovat mimo domov, poznamenala agentura Reuters. Některé přední Afghánky krok přivítaly, i ony však upozornily na nezodpovězené otázky. Taliban je od léta, kdy se dostal opět k moci, kvůli nedodržování ženských práv pod tlakem mezinárodního společenství.

„Žena není majetek, ale ušlechtilá a svobodná lidská bytost; nikdo ji nemůže nikomu dát výměnou za smír… nebo k ukončení nepřátelství,“ konstatuje zveřejněný dekret.

Vyhláška rovněž upravuje pravidla pro manželství či majetek žen – ty by nikdo neměl nutit do sňatků a vdovy by měly mít podíl z majetku zesnulého manžela. V Afghánistánu jsou ženy poměrně často využívány jako odškodné například v rodinných přích, podotkla agentura DPA.

Dekret zároveň vyzval příslušná ministerstva a soudy, aby zajistily zveřejnění vyhlášky a dodržování zmíněných práv. Postoje ve vyhlášce nejsou podle DPA v Afghánistánu zcela nové a jsou také v souladu s pravidly islámu, stejná práva ženám zaručovaly předchozí zákony v zemi. Avšak ani před letošním návratem Talibanu k moci nebyly plně dodržovány.

Dcery na prodej

Potvrzuje to i příběh devítileté Parwány, kterou otec v říjnu prodal do manželství pětapadesátiletému muži. „Kdybych neměl dcery na prodej, co bych asi tak dělal,“ ptá se otec Parwány a dalších pěti dívek. Předání dívky natočil štáb CNN. Výjev, při kterém dívka pláče a snaží se na dvoře marně zarýt nohy do prachu, aby ji kupec nemohl odvléct, vyvolal rozhořčení mezinárodních humanitárních organizací. Pod nátlakem se nakonec po dvou týdnech Parwána vrátila domů a její otec se veřejně omluvil.

Aktivistky bojující za ženská práva to ale považují za zcela výjimečné. Důkazem je i Parwánina matka, kterou rodiče prodali do manželství, když jí bylo třináct. Dnes - v sedmadvaceti letech - má sedm dětí. Díky zveřejnění příběhu její dcery se ale i s ostatními potomky dostala do bezpečí.

Někteří krok vítají, jiní se bojí

Nařízení zároveň nezmiňuje možnost žen pracovat a studovat, upozorňuje Reuters. Během své předchozí vlády v letech 1996 až 2001 Taliban ženám zapověděl práci a dívkám návštěvu škol. Ven mohly jen v burkách a v doprovodu mužského příbuzného. Za porušení pravidel jim hrozily přísné tresty. Běžné byly popravy a bičování. Nyní Taliban tvrdí, že se změnil. Střední školy pro dívky v některých provinciích mohly otevřít, podotkl Reuters. Řada žen a ochránců lidských práv však zůstává skeptických.

Někteří však krok Talibanu vítají. „Tohle je velké, je to obrovské… Pokud to bude provedeno tak, jak má, je to poprvé, co přišli s takovým dekretem,“ reagovala na konferenci Next pořádané agenturou Reuters Mahbúba Serádžová, ředitelka afghánského střediska pro rozvoj žen. Nyní je podle ní zapotřebí dohlédnout na to, aby se nová pravidla dodržovala. Hnutí zároveň vyzvala, aby stejným způsobem vyjasnil situaci žen v přístupu ke vzdělání a možnosti pracovat.

Někdejší velvyslankyně Afghánistánu v USA Roja Rahmáníová zprávu rovněž přivítala a dodala, že se zřejmě zčásti jedná o snahu uklidnit obavy světa o osud žen v Afghánistánu, zatímco se Taliban snaží o uvolnění mezinárodních finančních prostředků. Klíčové podle ní budou detaily jako třeba to, kdo zajistí, aby si souhlas dívek se sňatkem nevynucovaly rodiny.

Zakladatel Afghánského národního institutu hudby Ahmad Sarmast ovšem upozorňuje, že radikální hnutí zatím nejeví přílišné známky proměny, pokud jde o umění a svobodu projevu. Taliban už uzavřel jeho institut i další hudební nebo umělecké školy.

Mezinárodní společenství po nástupu hnutí zmrazilo miliardy dolarů ve fondech nebo na rozvojovou pomoc, přičemž případnou budoucí spolupráci s Kábulem podmiňuje dodržováním práv žen. Zemi hrozí hospodářský kolaps a milionům obyčejných Afghánců hlad. Podle OSN je země kvůli nedostatku potravin na pokraji katastrofy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 1 hhodinou

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 4 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 9 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 10 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 12 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 14 hhodinami
Načítání...