Pavel jednal o podpoře Ukrajiny s východním křídlem NATO

Nahrávám video

Klíčovou roli NATO při zajištění kolektivní obrany členských států zdůrazňuje prohlášení předsednictva Bukurešťského formátu (B9), který sdružuje devět zemí z východního křídla Aliance. Jednání v Rize, které předchází červencovému summitu NATO, se účastnili český prezident Petr Pavel, generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg a také finský prezident a švédský premiér jako představitelé dvou nových členů Aliance. B9 jednala o nástupci na pozici generálního tajemníka NATO, který nahradí končícího Stoltenberga. „Panuje většinová shoda na nizozemském premiérovi Marku Ruttem,“ přiblížil Pavel. Proti bylo třeba Maďarsko, jehož prezident na summitu chyběl.

„Rusko zůstává nejvýznamnějším a bezprostředním ohrožením pro bezpečnost aliance,“ stojí v dokumentu, který jménem předsednictví B9 vydali prezidenti Lotyšska, Polska a Rumunska Edgars Rinkēvičs, Andrzej Duda a Klaus Iohannis.

„Spojenci jsou sjednoceni a rozhodní v odstrašování a obraně každého centimetru území Aliance, zachování suverenity a územní celistvosti všech spojenců a poražení každého agresora a zabránění každé potenciální agresi libovolného protivníka,“ uvádí text. Ujišťuje také o odhodlání posilovat předsunutou obranu východního křídla Aliance od Baltu po Černé moře i odhodlání čelit tlaku Ruska a pokračovat v sankcích a dalších krocích, dokud bude Moskva pokračovat v nepřátelské politice a v porušování mezinárodního práva.

Deklarace vyjadřuje znepokojení nad ruskými hybridními operacemi, které ohrožují bezpečnost NATO. Incidenty jsou podle dokumentu součástí kampaně Moskvy, včetně sabotáží, násilných činů, kybernetických a elektronických útoků, provokací na hranicích a dezinformačních kampaní. „V případě pokračujících hybridních hrozeb, které budou mít vazbu na Rusko, je koordinace tajných služeb první a nejpřirozenější opatření,“ zdůraznil Pavel.

V době, kdy Rusko nejeví žádné známky ochoty stáhnout se z války proti Ukrajině, deklarace opět potvrzuje „neochvějnou podporu“ Aliance pro napadenou zemi, a to „tak dlouho, jak bude třeba“. Vyjadřuje také podporu euroatlantickým aspiracím Kyjeva. Kritizuje Bělorusko za podporu ruské agrese.

Podle Pavla lze říct, že ke společnému prohlášení zemí B9 nedošlo, jeho „náhražkou“ je vyjádření předsednictva B9. 

Účast Slovenska a Maďarska

Lotyšský prezident Edgars Rinkēvičs před jednáním podle agentury Reuters řekl, že maďarský prezident Tamás Sulyok svou účast zrušil o víkendu. Podle Rinkēvičse vedoucí představitelé zemí východního křídla NATO nyní mají koordinovanější přístup, pokud jde o podporu Ukrajiny před nadcházejícím summitem NATO ve Washingtonu.

List Financial Times (FT) v úterý s odvoláním na své nejmenované zdroje napsal, že diplomaté zemí Bukurešťského formátu diskutovali o vyloučení Maďarska z budoucích jednání klubu. Budapešť na nedávných setkáních mimo jiné vetovala společné závěry skupiny týkající se větší pomoci pro Ukrajinu. Podle Pavla nepadlo na rižském summitu „ani slovo“ o případném odchodu Maďarska z B9.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová podle kanceláře lotyšského prezidenta zrušila cestu do Rigy na poslední chvíli. Slovenské ministerstvo zahraničí Reuters řeklo, že mandát současné hlavy státu končí tento týden a premiér Robert Fico (Smer) se jednání B9 nemůže zúčastnit, neboť se zotavuje z atentátu.

Maďarsko a Slovensko, jejichž vlády zaujímají zdrženlivý postoj k vojenské podpoře Ukrajiny, tak v Rize zastupují velvyslanci. Podle Pavla maďarský velvyslanec prohlásil, že jeho země je plnohodnotným členem B9 a plní všechny závazky, které z členství vyplývají.

Summit NATO

Jedním z bodů jednání v lotyšské metropoli byla příprava červencového summitu NATO ve Washingtonu. Ten, jak uvedl Stoltenberg v úvodním vystoupení, má vést k rozhodnutím o posílení obranného odstrašování vůči potenciálnímu agresorovi a také k rozhodnutím o zvyšování výdajů na obranu. „Ukrajina potřebuje dlouhodobou a předvídatelnou podporu,“ zdůraznil Stoltenberg.

„Bezpečnost není laciná,“ prohlásil na úvod polský prezident Duda, jehož země mohutně zbrojí ve snaze odstrašit Rusko. Duda varoval, že ruská ekonomika už byla nastavena na válečnou výrobu.

Čeští vojáci v Lotyšsku

Na vojenské základně v lotyšském Adaži působí 55 českých vojáků a dva členové aktivních záloh. V rámci kolektivní obrany NATO mají na starosti zabezpečení operací kanadské jednotky. „Jsou to zkušenosti, které v Česku nedostaneme. Je tu spoustu národů. Jsou zde komunikační bariéry a je to výzva pro mě jako velitele i pro ostatní vojáky,“ přiblížil velitel české jednotky.

Celkem v Adaži působí 1400 aliančních vojáků. Od ruské agrese proti Ukrajině v roce 2014 a plnohodnotné invaze z roku 2022 Aliance soustavně posiluje své východní křídlo na hranici s Ruskem. Další obrana pohraničí NATO je stále důležitější prioritou dvaatřicetičlenného vojenského paktu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 1 hhodinou

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 4 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 9 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 10 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 12 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 14 hhodinami
Načítání...