Je potřeba změnit návratovou politiku, naznačil Fiala před summitem EU

Nahrávám video

Premiér Petr Fiala míří na setkání zemí Evropské unie do Bruselu. Před odletem předestřel, že setkání bude chtít využít k jednáním o podpoře automobilového průmyslu a o migraci. Je podle něj potřeba změnit návratovou politiku. Představitelé EU budou hovořit také se zástupci zemí západního Balkánu. Předmětem debaty má být posílení spolupráce a budoucí integrace Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Kosova, Severní Makedonie a Srbska do EU.

Česko podle předsedy vlády s dalšími „podobně smýšlejícími zeměmi“, například s Dánskem, přijde s konkrétními návrhy, jak migrační politiku posunout, aby byla účinná a vedla k řešení krize. Skupina je podle Fialy přesvědčena, že je potřeba změnit především návratovou politiku, a to skrze úpravu legislativy.

„Nestačí dobrá vůle a razantnější postoj jednotlivých členských států. Stále více se ukazuje, že jsme třeba konfrontováni s rozhodnutím soudu na různých úrovních v jednotlivých zemích. Beze změny legislativy se k lepší návratové politice nedostaneme,“ zdůraznil premiér.

Fiala zdůraznil také potřebu revidovat koncept bezpečných třetích zemí. „Tam je nutná nějaká změna parametrů, na tom musí být dohoda členských států,“ pokračoval.

Fiala zmínil také snahu o získání podpory pro takzvanou česko-italskou iniciativu. Společně s tamní premiérkou Giorgiou Meloniovou se budou oba státníci snažit přesvědčit další lídry o potřebě přijetí konkrétních opatření v otázce automobilového průmyslu. Odkázal například na přehodnocení emisních standardů CO2 či přehodnocení zákazu spalovacích motorů od roku 2035.

„Toto téma není na programu rady, spíš tady využiji kuloárních jednání a budeme se snažit, aby téma konkurenceschopnosti a automobilového průmyslu bylo na programu Evropské rady v březnu. Je to realistické a můžeme to dobře připravit,“ dodal.

Podle předsedy vlády Fiala by dle dosavadních debat o výstupech summitu mohlo jít o klidnější jednání. „Hlavním tématem budou vnější vztahy, ať se to týká Blízkého východu, Ukrajiny, USA, nebo Velké Británie,“ uvedl.

Costa: EU sdílí se západním Balkánem stejné hodnoty

Summit EU se zeměmi západního Balkánu vysílá podle předsedy Evropské rady Antónia Costy důležitý vzkaz, že „všichni patříme do stejné evropské rodiny“.

„Sdílíme stejné hodnoty a historii,“ pokračoval Costa, který předsedá poprvé summitu EU, i když zatím „jen“ se západním Balkánem. Ve čtvrtek ho pak čeká první skutečná Evropská rada. Podle unijních diplomatů je důležitý i geopolitický kontext aktuálního summitu. Velkým tématem bude zejména ruský vliv na Balkáně a rovněž i ekonomické dopady ruské invaze na Ukrajinu na balkánské státy.

Zatím nejdále ve vyjednáváních o vstupu do EU je Černá Hora. Černohorští politici se netají cílem, aby se jejich země stala 28. členem EU již do roku 2028.

Předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová dříve oznámila, že EU plánuje pomoci zemím západního Balkánu v provádění reforem potřebných pro začlenění do Unie, poskytne jim na ně šest miliard eur (150,8 miliardy korun). Jde o takzvaný Plán růstu, který v sobě zahrnuje právě reformy a investice. Podle šéfky EK se podobný systém osvědčil i v členských zemích EU po pandemii covidu-19. Costa zmínil, že dopady tohoto plánu pocítí přímo obyvatelé západobalkánských zemí, protože by se během tohoto desetiletí měl „zdvojnásobit ekonomický růst, což s sebou přinese nová pracovní místa a lepší služby“.

Unijní lídři a představitelé západního Balkánu se ve středu shodli na takzvané Bruselské deklaraci. „V kontextu radikální změny globální politické situace, ruské útočné války proti Ukrajině a konfliktu na Blízkém východě a na začátku nového cyklu vedení EU je strategické partnerství mezi Evropskou unií a západním Balkánem důležitější než kdy jindy,“ stojí v deklaraci. „Sdílíme společnou budoucnost a čelíme naléhavým výzvám, které můžeme překonat pouze společně,“ dodává text.

Unijní výzvy k větší spolupráci

Sedmnáctistránkový dokument znovu potvrzuje, že „budoucnost západního Balkánu je v Evropské unii“. „Rozšíření je geostrategickou investicí do míru, bezpečnosti, stability a prosperity,“ shodli se lídři sedmadvacítky a šesti západobalkánských zemí. Geopolitické změny v Evropě „vyžadují od nás všech jednotu a solidaritu, pevnou podporu Ukrajiny a obranu mezinárodního řádu založeného na pravidlech“, stojí dále v textu.

„Musíme rovněž posílit naši spolupráci a strategická partnerství v oblasti řízení migrace, což je sdílená výzva, zodpovědnost a klíčová priorita. Uznáváme dosažený pokrok, je ale zapotřebí dalších rozhodných kroků ke sladění vízové politiky, boje proti pašování migrantů, obchodování s lidmi a všem formám závažné a organizované trestné činnosti,“ uvádí dokument.

Evropská komise zveřejnila na konci října svou tradiční hodnotící zprávu, ve které ocenila reformy, které balkánské země usilující o členství v EU provedly. Dodala nicméně, že je potřeba v nich pokračovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 2 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 5 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami
Načítání...