Způsob boje u Bachmutu vyhovuje Rusům, Ukrajinci musí překvapit, říká Macko

Nahrávám video

Ukrajina je rozhodnutá bránit Bachmut za každou cenu s tím, že chce co nejvíc vyčerpat ruské okupanty a získat čas na výcvik dalších vojáků před ohlášenou jarní protiofenzivou. V té by měl být i prvek překvapení, míní generál ve výslužbě Ozbrojených sil Slovenské republiky Pavel Macko.

Zelenskyj ve svém pondělním večerním projevu uvedl, že budoucnost Ukrajiny závisí na výsledku bojů v klíčových bodech na východě země. „Je to tam velmi těžké a bolestivé. Musíme zničit vojenskou sílu nepřítele a my ji zničíme, u Bilohorivky, Bachmutu, Avdijivky, Vuhledaru a na všech dalších místech, kde se v těchto chvílích rozhoduje o naší budoucnosti,“ řekl ukrajinský prezident. 

Kvůli pokračování ukrajinské obrany Bachmutu jsou podle generálporučíka Pavla Macka vysoké ztráty na obou stranách. „Tím, že se Rusové snaží natlačit do Bachmutu, se příliš koncentrují na jedno místo a Ukrajinci oslabují jejich útočnou sílu,“ řekl Macko.

Ruská zimní ofenziva podle něj právě kulminuje a zpomaluje se. On sám však zastává názor, že by bylo pro Ukrajince lepší ustoupit z města, zaujmout nové obranné postavení, a hlavně zkrátit obranné linie.

„Dosavadní způsob boje spíš vyhovuje Rusům. Je to intenzivní opotřebovávací boj,“ komentoval generál ve výslužbě taktiku Kyjeva. Na druhou stranu připustil, že ukrajinské velení má detailnější informace a že nejspíš má k tomuto rozhodnutí svůj důvod.

Řepa: U Bachmutu zahynuly možná až desítky tisíc wagnerovců

Tomáš Řepa z Fakulty vojenského leadershipu na Univerzitě obrany míní, že otázka Bachmutu je spíše symbolická než strategická či operační.

„Oni (Ukrajinci) se tam snaží ruské síly utahat, vyčerpat je. To se jim do jisté míry daří. Jen wagnerovců mohlo při pokusech o dobytí Bachmutu zahynout až několik desítek tisíc. To je úplně neuvěřitelná bilance těch lidských vln (které wagnerovci posílali do útoku). Hlavně ze začátku se o to takhle pokoušeli a Ukrajinci je kosili jednoho za druhým,“ řekl v 90' ČT24.

„A protože se jim to (Ukrajincům) nějakou dobu dařilo – teď už je zase obraz války trochu jiný – tak v tom budou pokračovat dál. Je to samozřejmě ale politické rozhodnutí, které i ukrajinské vojenské velení musí respektovat,“ dodal Řepa.

Nahrávám video

Je potřeba překvapit

Ukrajinské velení již dříve na jaro oznámilo protiofenzivu, ta podle Macka dává logiku ve směru ze Záporožské oblasti na Melitopol nebo na Berďansk, tedy města ležící na pobřeží Azovského moře. V případě úspěchu by v obou variantách došlo k rozdělení ruských sil na dvě části.

„Toto je logický primární směr útoku, ale to vidíme všichni, takže musí přijít i nějaký překvapivý moment,“ prohlásil Macko. Ukrajinci podle něj na útok dlouhodobě shromažďovali síly, takže by mohli mít dostatek jednotek k útoku. Zároveň upozornil, že musí mít i dostatečné rezervy, kdyby se akce nevyvíjela podle plánů.

Moment překvapení podle Macka může spočívat v tom, že Ukrajina zaútočí ve dvou směrech, nebo bude simulovat útok na jih, ale udeří v jiné oblasti.

Rychlý průlom obrany nehrozí

„Rusové nadále tlačí na celé linii Svatove–Kreminna, snaží se především od Kreminny postupovat všemi směry. Ukrajinci už byli na předměstí tohoto města, ale ten útok kulminoval a teď je Rusové tlačí zpět,“ popsal Macko.

Útočící armáda se podle něj snaží dostat až k Lymanu, protože případné získání Bachmutu jí negarantuje dostatečný nástupní prostor k ovládnutí zbytku Doněcké oblasti. Macko míní, že by potřebovala získat minimálně Lyman a Izjum, tedy města, která ukrajinští obránci osvobodili během charkovské protiofenzivy.

Podobně jako v Bachmutu se situace vyvíjí v Avdijivce severně od Doněcka, kde také hrozí obklíčení ukrajinských sil. Ve zbylých částech fronty je situace poměrně statická a dochází tam k sporadickým útokům z jedné nebo druhé strany.

„Rusům se nedaří prolomit ukrajinskou obranu. Každopádně Ukrajina má takovou pozici, že i kdyby ruské jednotky postoupily, tak může zaujmout další pásmo obrany a opět se úporně bránit a nehrozí rychlý ruský průnik na její území,“ zhodnotil situaci Macko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44AktualizovánoPrávě teď

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 18 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...