Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.

Už od konce minulého týdne začaly meteorologické modely naznačovat, že ještě před začátkem prázdnin bude v Česku mimořádné horko. Teď zpřesněná data potvrzují, že teploty o víkendu mohou být zcela mimořádné. Ve středu ČHMÚ na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může dokonce padnout dosavadní naměřené české maximum – 40,4 stupně Celsia.

Vlna veder se začala zvedat od středečního rána, pomyslné čelo vlny bude stoupat výš až do neděle, přičemž od pondělí by se mělo ochladit. V minulých letech byly tyto situace podle ČHMÚ běžně v západní Evropě, ale masa extrémně teplého vzduchu odtamtud nad české území nepronikla. Letos takové štěstí mít Česko nebude.

„Podle aktuálních modelů a ansámblových běhů, které vykazují již jen malou nejistotu, bude mít vzduchová hmota tuto neděli nad naším územím v hladině 850 hPa (ve volné atmosféře kolem 1500 metrů nad mořem) teplotu mezi 22 stupni Celsia a 25 stupni,“ uvádí ČHMÚ. V roce 2012, ze kdy je doposud platný absolutní teplotní rekord, bylo 20. srpna v Praze v této hladině 23,2 stupně.

„S velkou pravděpodobností tak bude vzduchová hmota v neděli stejně teplá, nebo možná ještě mírně teplejší než před čtrnácti lety, kdy jsme v Dobřichovicích naměřili právě 40,4 stupně,“ konstatují meteorologové, ale zdůrazňují, že záležet bude na více faktorech. „Výsledná maxima budou záviset i na vlhkosti vzduchu a proudění větru. Právě v roce 2012 se k nám dostal vzduch mimořádně suchý a také mírně foukalo, což nakonec vedlo k tak vysokým teplotám.“

Co naznačuje pád rekordu

Čím sušší vzduch, tím vyšší teploty mohou být, ale zase jsou pak o něco snesitelnější, než když panuje takzvané vlhké horko. Britský model ECMWF předpovídá, že v neděli odpoledne může být ještě sušší než v roce 2012, což by nahrávalo vyšším teplotám. „Záležet ale bude i na proudění větru,“ dodávají další neznámou vědci.

Podstatný rozdíl oproti roku 2012 také bude fakt, že není srpen, ale červen. To znamená, že dny jsou mnohem delší, takže hodin slunečního svitu je víc než na vrcholu léta. To je další faktor, který může podstatně ovlivnit denní maximum. „Například nedělní den bude o dvě hodiny delší, než tomu bylo 20. srpna 2012. Začínat také ráno budeme na mnohem vyšších teplotách, než tomu bylo tehdy v srpnu,“ argumentuje ČHMÚ.

Nebezpečné teploty

Takové vedro, ať už absolutní rekord padne, nebo ne, bude představovat extrémní zátěž teplem, a to nejen pro starší generaci, ale také těhotné ženy, malé děti a samozřejmě i zvířata. Situaci ještě zhorší fakt, že během víkendu budou panovat rovněž mimořádně vysoké noční teploty, které mají překročit hranici takzvané tropické noci, tedy dvaceti stupňů.

To zhorší schopnost organismu odpočinout si, regenerovat a podstatně to tak sníží odolnost snášet horko druhý den. Zejména senioři a kardiaci by se měli raději vyhnout během horkých dnů pohybu venku, pomoci by jim měli jejich příbuzní.

Podle lékaře Jana Piťhy z pražského IKEMu člověk v horku vypařuje více tekutiny, více se potí, takže je musí více doplňovat. „U pacientů s infarktem myokardu může mít dehydratace opravdu závažné důsledky. Namáhá srdce, zahušťuje se krev, takže máme větší tendenci k trombózám. Takže rada je příliš se nevystavovat přímému slunci, neprojevovat vyšší aktivitu a zásobovat se vodou,“ uvedl pro ČT24.

První příznaky zhoršeného zdravotního stavu vlivem horka se podle lékaře poznají mnohdy bohužel jen velmi špatně. Časté jsou potíže s dechem, dušnost v klidu, kdy už by měl člověk kontaktovat lékaře.

Nahrávám video

Rizikem může být i vstup do ledové vody, doplnil lékař. Tepny se totiž rychle stáhnou, což může vést ke zdravotním problémům – opět to platí hlavně u kardiaků. Pro zchlazení je lepší ve vodě namočený kapesník na zápěstí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pravěká svatyně Göbekli Tepe zřejmě nebyla spojená s kultem lebek

Archeologové oznámili, že našli vysvětlení, proč se v nejstarším kamenném sídle světa nacházelo tolik lidských ostatků. Příčina je podle nich mnohem méně romantická než různé kulty smrti, o nichž se spekulovalo.
před 14 hhodinami

Vídeňští vědci testují na orbitě kvantový počítač

Kvantové počítače by mohly lidstvu vyřešit spoustu jeho problémů. Na oběžné dráze mohou například zjednodušit a posílit posílání informací přes satelity. Už rok to testuje skupina expertů z Vídeňské univerzity, která se pokouší tuto technologii zkoušet v těch nejobtížnějších podmínkách.
před 16 hhodinami

Vědci vytvořili kopii oceánu Enceladu a vypustili tam pozemské mikroorganismy

Na Saturnově měsíci Enceladu by pod ledovým příkrovem, v tamním hlubokém oceánu, mohly přežívat i pozemské organismy. Potvrdil to experiment berlínských vědců, kteří se pokusili napodobit co nejpřesněji tamní podmínky.
před 17 hhodinami

Loď Starship se z oběžné dráhy vrátila na Zemi

Kosmická loď Starship se poprvé dostala na oběžnou dráhu a následně se vrátila na Zemi, uvedla společnost SpaceX. Kvůli problému s jedním z motorů firma první orbitální let o několik hodin zkrátila, píše server BBC News. Během čtrnáctého zkušebního letu měla loď šestkrát obletět Zemi. Předtím úspěšně vypustila satelity služby Starlink.
28. 9. 2026Aktualizováno28. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.