Americké univerzity přicházejí na popud Bílého domu o peníze

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavila desítky výzkumných grantů pro Princetonskou univerzitu, která se tak podle agentury AP stala další z prestižních vzdělávacích institucí, jejichž peníze z federálních zdrojů jsou kvůli „nátlakové kampani“ ohroženy.

Oficiálně vláda žádné granty nezastavila, přesto nefungují. Univerzitě totiž přísun peněz stoply federální agentury, jejichž vedení současná administrativa vyměnila a dosadila tam jí věrné osobnosti. O pozastavení grantů například ze strany ministerstva obrany, ministerstva energetiky nebo Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) se univerzita dozvěděla v tomto týdnu, uvedl její rektor Christopher Eisgruber.

O kolik přesně univerzita přišla, není jasné, Eisgruber tuto částku zatím neuvedl, stejně jako možnou příčinu. Podle agentury AP je univerzita jen jednou z desítek vzdělávacích institucí, které v současné době čelí federálnímu vyšetřování kvůli možným projevům antisemitismu při loňské vlně propalestinských protestů. Eisgruber k tomu podotkl, že škola je odhodlaná bojovat proti antisemitismu, všem formám diskriminace, ale také za akademické svobody.

Princeton patří ke světově nejznámějším a nejúspěšnějším vysokým školám na světě: v žebříčku QS, který se pokládá za jedno z nejobjektivnějších měřítek kvality, je v současné době na 22. místě. Pro srovnání: nejvýše umístěná česká vysoká škola je v něm Karlova univerzita na 246. místě.

Univerzita ustoupila, návratu peněz se nedočkala

V pondělí Trumpova vláda také oznámila, že prověřuje federální smlouvy s Harvardovou univerzitou. Důvodem jsou opět obvinění z toho, že instituce nedokázala ochránit studenty před antisemitskou diskriminací. Zaměří se na granty, které od vládních organizací dostala. Jejich celková hodnota je asi devět miliard dolarů, v přepočtu asi 207 miliard korun. Opět srovnání: rozpočet českého ministerstva školství na rok 2025 je 291 miliard korun.

S federálními škrty se už musela vypořádat Kolumbijská univerzita. Této škole v New Yorku americká vláda zrušila granty a kontrakty v hodnotě 400 milionů dolarů (9,2 miliardy korun), což ministerstvo školství zdůvodnilo „nečinností“ univerzity „tváří v tvář šikaně vůči židovským studentům“. Univerzita po dvou týdnech oznámila, že přistoupila na změny požadované vládou, a mimo jiné slíbila, že zakáže protesty uvnitř akademických budov stejně jako nošení masek, jejichž účelem je utajit identitu.

Kolumbijská univerzita byla hlavním místem protestů na americké akademické půdě proti válce v Pásmu Gazy. Židovští studenti a vyučující si stěžovali na obtěžování a urážky ze strany protestujících, na druhé straně se naopak objevovala obvinění z islamofobie.

Finanční prostředky ale byly podle stanice CNBC i k 1. dubnu stále zadržené. Federální pracovní skupina to vysvětlila tím, že ústupky ze strany univerzity představují pouze „první krok“. Vědci i studenti, kteří tam provádějí desítky náročných vědeckých výzkumů, tak stále neví, jestli v nich mohou pokračovat. U řady studií může znamenat takové přerušení i jejich konec: například pokud se přestanou sledovat pacienti užívající experimentální lék nebo nebudou finance na dotazníkové rozhovory v době, kdy měly proběhnout.

Univerzita současně čelí rostoucímu odporu, kdy někteří kritici tvrdí, že by měla použít svůj obrovský nadační fond, aby tento výpadek financí pokryla, a ne aby složila zbraně.

Více důvodů k nejistotě

Nejenže se nyní mohou podobných problémů obávat i další univerzity, ale ani ty již postižené netuší, jak a jestli vůbec se jim finance vrátí. Musí čelit ale i dalším ztrátám příjmů. Například americký Státní zdravotní ústav (NIH) zavedl po nástupu vlády Donalda Trumpa patnáctiprocentní limit na úhradu nepřímých nákladů na výzkum, jako jsou mzdy podpůrného personálu a údržba laboratoří. Doposud bylo pokrytí výrazně vyšší – někdy 45 až 50 procent.

Podle CNBC se ale mohou objevit i další mechanismy, jimiž by univerzity mohly přijít o zdroje financí a tedy i nezávislost. Jedním z nich je zvýšení daní nebo změna jejich nastavení. V současné době jedné z daní podléhá jen asi padesát soukromých vysokých škol, těch největších. V Kongresu se ale už objevil návrh, který by ji rozšířil na většinu univerzit.

Problém, který musí nyní tyto vzdělávací instituce čelit, jsou i zahraniční studenti. Řada univerzit od nich získává významné zdroje. Americká vláda ale reálně jejich počet snižuje. Počet zahraničních studentů se během první Trumpovy vlády snížil a podle údajů Common App počet mezinárodních přihlášek nedávno poprvé za posledních pět let klesl.

Další krok, který zahraničním studentům znesnadňuje studium v USA, představil 2. dubna šéf americké diplomacie Marco Rubio, který nařídil americkým diplomatům v zahraničí, aby prověřovali sociální sítě žadatelů o studentská a výměnná víza s cílem znemožnit vstup do země lidem podezřelým z kritizování Spojených států a Izraele.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 10 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.