V červenci a srpnu roku 2024 vrcholila na Antarktidě zima. Během těchto měsíců téměř úplné temnoty klesají teploty hluboko pod třicet pod nulu. Jenže toho roku se východ kontinentu na dva týdny ohřál až o osmadvacet stupňů Celsia. Skupina klimatologů teď prokázala, že nešlo jen o neobvyklý výstřelek počasí, ale jednalo se o vzácnou atmosférickou poruchu, zesílenou klimatickými změnami způsobenými člověkem. Naznačuje to, co by se v příštích desetiletích mohlo stát běžnějším jevem.
Vlna veder z roku 2024 navázala na podobnou událost v březnu 2022, kdy teploty v některých antarktických oblastech vystoupaly krátkodobě téměř o čtyřicet stupňů nad průměr – což je jedna z největších teplotních anomálií, jakou kdy vědci na Zemi zaznamenali. „Dohromady tyto události poukazují na jasný posun: extrémní oteplování se už neomezuje pouze na tradičně zranitelné regiony,“ konstatují autoři nové analýzy.
Jak se něco takového vlastně mohlo stát? Vědci se pokusili rekonstruovat vývoj této události. Roku 2024 začalo mimořádné zimní oteplení oslabením antarktického polárního víru – pásma silných větrů vysoko v atmosféře, které obvykle udržuje studený vzduch nad kontinentem. V červenci 2024 se tento vír zdeformoval, což umožnilo neobvyklé oteplení ve stratosféře, kde teploty na začátku července stouply o více než patnáct stupňů, s dalším nárůstem na začátku srpna.
Tyto změny ve vyšší atmosféře připravily podmínky pro to, co následovalo. Nad východní Antarktidou se vytvořila přetrvávající tlaková výše, která otevřela cestu dlouhému, úzkému proudu teplého vzduchu bohatého na vlhkost – tento jev se označuje jako atmosférická řeka. Ta potom „vtekla“ hluboko do nitra nejjižnějšího kontinentu. Tato vzduchová hmota přenesla teplo z nižších zeměpisných šířek do vnitrozemí Antarktidy, což se v zimě stává jenom zcela výjimečně.
Mraky spojené s touto tlakovou oblastí působily jako poklička, která pomáhala zadržovat teplo blízko povrchu a bránila mu v úniku zpět do vyšších, chladnějších vrstev atmosféry. Právě to způsobilo, že teplotní extrém nebyl krátkodobý, ale šlo o masivní a dlouhodobou vlnu veder.
Ke vzniku události podle vědců pomohlo i to, že se antarktický mořský led nacházel téměř na rekordně nízké úrovni a okolní Jižní oceán byl neobvykle teplý, díky čemuž mohl teplý vzduch bez narušení proudit do středu kontinentu.
Vliv přírody, vliv člověka
Až doposud byly všechny podmínky přirozené. Autoři studie ale upozorňují na kontext. K vyvolání této vlny veder sice přispěla přirozená variabilita počasí, odehrála se ale v klimatickém systému, který je zásadně změněný lidskou činností.
„Naše analýza, která pomocí počítačových simulací porovnává dnešní klima se světem bez lidského vlivu, ukazuje, že klimatická změna způsobila, že zimní vlna veder v roce 2024 byla silnější a pravděpodobnější. Takové extrémní počasí by v minulosti bylo výjimečně vzácné, ale dnes je již výrazně pravděpodobnější – a při vysokých emisích by se do konce století mohlo stát až dvacetkrát častějším,“ konstatují autoři.
A současně varují před zlehčováním této události jen proto, že se odehrála daleko od lidských sídel, v místě, kde reálně nemá dopad na žádnou lidskou aktivitu. „To, co se tam děje, má globální důsledky. Antarktida zadržuje většinu světových zásob sladké vody, uzavřených v rozsáhlých ledových štítech. I krátkodobé oteplení může ovlivnit sněžení, tání povrchu a stabilitu plovoucích ledových šelfů, které zadržují ledovce. Když se tyto ledové šelfy oslabí, ledovce mohou zrychlit svůj pohyb do oceánu, což přispívá ke zvýšení hladiny moře, které ovlivňuje pobřeží po celém světě,“ dokládají autoři.
Hlavním poselstvím pro veřejnost ale podle nich je, že klimatická změna způsobená člověkem nejen zvyšuje průměrné teploty, ale také zhoršuje extrémy. Atmosférické procesy, které existovaly vždycky, tak mohou mít v teplejším světě nyní mnohem větší dopady a důsledky.
