Astronautům se v kosmu zmenšuje srdce, ukázal výzkum na dvojčatech

Americká kosmická agentura NASA se připravuje na ambiciozní cíl – dostat ve třicátých letech tohoto století na Mars lidskou posádku. Aby toho dosáhla, studuje intenzivně důsledky dlouhodobého pobytu člověka ve vesmíru. Jedna ze studií teď odhalila, že astronautům se může v kosmu výrazně zmenšit srdce – přitom ale dále uspokojivě funguje.

Vědci ze Severozápadní univerzity v USA studovali dlouhodobé dopady na astronautovi Scottu Kellyovi, který strávil na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) asi rok – celou tu dobu ho lékaři detailně sledovali a ještě rozsáhlejšímu zkoumání byl podroben po návratu.

Scott Kelly je totiž ideálním studijním cílem: má dvojče Marka Kellyho, jenž je také astronautem NASA a protože je vždy jeden na Zemi a druhý v kosmu, dají se změny v jejich organismu skvěle srovnávat.

V odborném žurnálu Circulation vědci popsali výsledky: Kelly ztratil každý týden pobytu na ISS asi 0,74 gramu v levé srdeční komoře. A to přesto, že měl nařízený velmi přísný tréninkový program – šest dní v týdnu musel posilovat, běhat na pásu a jezdit na rotopedu.

Přes tuto ztrátu hmotnosti a rozměrů srdce astronauta nadále uspokojivě fungovalo, tvrdí Benjamin Levine, který výzkum vedl. „Ano, zmenšilo se. Atrofovalo a ztratilo něco z objemu, ale jeho funkce zůstala dobrá,“ tvrdí vědec. „Myslím, že to je pro dlouhodobé vesmírné lety vlastně docela dobrá zpráva – že i po roce pobytu v kosmu se srdce relativně dobře adaptovalo.“

Tyto změny byly překvapivě podobné těm, které se objevují u pacientů, kteří jsou dlouhodobě připoutaní na lůžko – také u nich se srdce adaptuje a většinou se zase vrátí do normálu.

Kdo poletí na Mars?

Tyto výsledky byly potvrzené i dalšími výzkumy na dalších 13 astronautech, kteří byli na ISS kratší dobu než Kelly – „jen“ šest měsíců. Zajímavé je, že se dopady značně liší člověk od člověka; vědcům se ale podařilo najít pravidlo, jímž se to řídilo: nejvíce fyzicky zdatní astronauti měli největší ztrátu srdečního svalu, naopak ti nejméně fit astronauti dokonce srdeční hmotu získali.

Výsledky tohoto výzkumu ukazují, že by na misi na Mars možná mohlo být výhodnější nebrat do posádky ty nejlépe fyzicky aktivní adepty, protože právě oni by mohli úbytkem srdeční tkáně trpět nejvíc – zřejmě by bylo lepší vyslat tam ty, jejichž srdce bude ovlivněné méně.

Právě srdce je totiž orgán, který se dá v kosmických podmínkách jen špatně nějak léčit – a přitom má vliv na celý organismus. Jeho selhání nebo jen porucha by měly zásadní negativní dopad na celou misi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 22 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
1. 8. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.